| „Great Scotland Yard“ |
|
Líba Vichrová |
| SANQUIS č.69/2009, str. 66 |
| Londýn začátku 19. století nebyl zrovna bezpečným místem. Starost o právo a pořádek ležela v rukou neplacených konstáblů a lovců odměn, které spravedlnost nijak zvlášť nezajímala. Když 29. září 1829 vyrazily do ulic první hlídky Scotland Yardu, nebyli z toho obyvatelé města nijak nadšení. Dnes si však nedovedou svůj život bez „bobbies” představit.
|
|
Do té doby fungující systém obecních strážníků a smírčích soudců se kvůli ekonomickým a sociálním proměnám průmyslového 19. století pomalu ale jistě hroutil. O jeho první reformu se již o půlstoletí dříve – v roce 1750 – pokusil spisovatel a dramatik Henry Fielding, smírčí soudce úřadující v letech 1746 až 1754 v Bow Street. Společně se svým bratrem Johnem založil první skupinu placených detektivů, později známou jako Bow Street Patrol neboli Bow Street Runners. Tyto oddíly zatýkaly podezřelé osoby a eskortovaly obviněné před soud. Přestože podle jejich vzoru vznikly v různých částech Londýna další oddíly, nedostatečná podpora veřejnosti a vlády neumožnila rozšíření tohoto systému.
Teprve roku 1828 se siru Robertu Peelovi podařilo prosadit zákon o zřízení profesionální policie. Metropolitan Police Act vešel v platnost 19. června roku 1829 a ustavil organizaci, která se následně stala vzorem pro policejní oddělení v celém britském impériu i ve Spojených státech.
|
|
První velitelství Scotland Yardu ve Whitehall Place 4 bylo zároveň domovem komisařů Rowana a Mayna. V roce 1890 se Metropolitní policie přesunula do nové budovy navržené architektem R. N. Shawem na Victoria Embankment a stala se známá jako New Scotland Yard. Další stěhování se uskutečnilo o 77 let později, kdy New Scotland Yard dostal svou dnešní adresu na Broadway, SW 1.
|
|
|
Přesně před 180 lety
Jen tři měsíce po vydání tohoto zákona, 29. září 1829 v 18 hodin, vyrazily první hlídky Metropolitní policie do ulic Londýna. Požadavky na přijetí do jejich řad byly na tehdější dobu poměrně přísné. Uchazeč nesměl mít trestní záznam a musel měřit nejméně 180 cm. První velitelství „nové policie“ vzniklo v zadním traktu domu na adrese Whitehall Place 4. Dvorek za domem vedl do ulice zvané Great Scotland Yard – tak dostala Metropolitní policie své druhé jméno – Scotland Yard.
Bobbies neboli peelers, jak se policistům podle zakladatele Scotland Yardu přezdívalo, nebyli zpočátku příliš populární. Veřejnost se na ně dívala s nedůvěrou jako na vetřelce a strachovala se o svá práva a svobody. Brzy ovšem předsudky zmizely a Metropolitní policie si získala skvělou reputaci nejen v Anglii, ale i ve světě.
Největší zásluhu na tom měli její první komisaři, plukovník Charles Rowan, veterán iberské války, a irský advokát Richard Mayne (později sir Richard Mayne), kteří byli pověřeni její organizací. Válečné zkušenosti inspirovaly plukovníka Rowana k vytvoření systému hlídek uniformovaných strážníků, kteří obcházeli přidělené okrsky. Armádou se inspiroval také sir Robert Peel při vytváření struktury Metropolitní policie. Přehledná hiearchie hodností umožňovala povýšení jednotlivých policistů podle jejich osobních kvalit a zásluh a ne podle jejich společenského postavení a majetku.
Oba komisaři také vštěpovali důstojníkům hodnoty, které sir Robert popsal ve svém memorandu v roce 1829: „Policie je nestranná, zaměřuje se na prevenci kriminality, nepřekračuje své pravomoci a zákon, spolupracuje s veřejností a užívá síly, jen pokud jiné prostředky k obnovení pořádku selhaly.“ Tato pravidla vešla do dějin policie jako Peels Principles. A jsou dnes, ve třetím tisíciletí, stále aktuální.
|
|
Foto: Dreamstime, archiv
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
 |
obsah čísla 69 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
