| Fakt hustej kouř |
|
Günter Bartoš |
| SANQUIS č.64/2009, str. 89 |
Konopí mělo dlouho pověst bezpečné drogy. Silné odrůdy s vysokým obsahem psychoaktivních látek však stále častěji přivádějí mladé lidi do péče psychiatrů.
|
|
|
K. S. (29 let) má období svého dospívání provoněné kouřem z marihuany. Jako typický uživatel nosil dredy, pěstoval vlastní kytky a se vždy plnou tabatěrkou podnikal s přáteli výlety „za nějakým dobrodružstvím“ do okolí Prahy. Prvního jointa si zapálil v patnácti a za pár let se prokouřil až k pěti cigaretám denně. „Do dvaceti to šlo v pohodě, pak začaly problémy. Ganju jsem měl rád, ale začala mě dusit.“ K. S. ještě stihl odmaturovat, ale normální práce už nebyl schopen. Když ho poprvé hospitalizovali v psychiatrické léčebně, vážil padesát kilogramů. „Přestal jsem mluvit a chodit mezi lidi. Nakonec jsem přestal i jíst. Cítil jsem, že se s jídlem do mě dostává někdo cizí.“ Psychózy přivedly K. S. do léčebny ještě několikrát. Návyku na konopí se nakonec zbavil. „Už sedm let nehulím,“ říká s trochou hrdosti. Dodnes užívá psychofarmaka a pobírá invalidní důchod. Poslední měsíc pracuje v chráněné dílně. Kvůli nemoci jsou jeho možnosti omezené.
|
|
Prohulit se do schizofrenie
Podle posledních statistik polovina mladých lidí ve věku do devatenácti let vyzkoušela konopí a víc než pětina kouří pravidelně. Psychiatři jsou z podobných čísel nervózní. Masivní užívání konopných drog v mladé populaci podle nich povede k většímu výskytu psychotických onemocnění. „Troufám si říci, že minimálně u dvaceti procent našich pacientů do pětadvaceti let je cannabis spouštěčem schizofrenní psychózy. A každý druhý psychotik, který k nám přijde, má kouření trávy v anamnéze,“ říká primář Martin Jarolímek z Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.
Konopí je vyhledávané jako uklidňující prostředek, přírodní sedativum. Joint koluje mezi kamarády, každý si popotáhne, zklidní se. Zkušenost s terapeutickým účinkem svádí k nadměrnému užívání a pokud má mladý uživatel skrytou dispozici k psychóze nebo schizofrenii, konopí nemoc spustí.
Kritické období pro vznik schizofrenie je mezi 15 a 25 lety a kryje se tak s věkem typických huličů. Ti často opomíjejí varovné signály, že jim tráva nesedí, kouří ze zvyku, i když se po jointu často cítí hůř než před ním. „Potom nebojujeme s jen jedním drakem, ale se dvěma, psychózou a závislostí. Většina lidí s duální diagnózou odmítá logickou souvislost mezi kouřením a svými problémy,“ vysvětluje doktor Jarolímek. „Pokud člověk v kouření pokračuje, je pravděpodobnost dalšího relapsu devadesát procent. Pokud ne, tak pouze deset procent.“
První studie spojující schizofrenii s marihuanou se objevily po roce 2004. Britští psychiatři začali mluvit o „tiché epidemii“. Hospitalizace kuřáků konopí rostly o desítky procent a desetina britských schizofreniků, asi dvacet pět tisíc lidí, se údajně mohlo vyhnout nemoci, kdyby abstinovalo. „Uživatelé konopí dnes hrají ruskou ruletu se svým duševním zdravím,“ napsala novinářka Rosie Boycott v článku příznačně nazvaném Konopná katastrofa. Paní Boycott původně vedla kampaň za legalizaci konopí, ale po alarmujících zprávách obrátila.
Reefer Madness
Skeptici podobným názorům oponují a považují je za strašení lidí ve stylu slavného propagandistického filmu Reefer Madness. Souvislost mezi konopím a schizofrenií není zcela prokázaná a lidé s náchylností k psychóze by prý stejně onemocněli, jen třeba později. Vzhledem k oblibě konopí v posledních desetiletích by muselo dojít i k většímu výskytu schizofrenie a to se – zatím – nestalo. Počet nových případů schizofrenie je v Čechách okolo čtyř tisíc ročně a je v posledních létech stabilní. Celosvětově se udává 1 % schizofrenních pacientů v populaci.
Starý bonmot říká, že člověk může důvěřovat jen těm statistikám, které si sám zfalšoval. Přesné počty uživatelů drog a jejich chování se vzhledem k jejich nelegálnosti nedají přesně zjistit. Srovnávací výzkum psychoaktivních látek se nedělá z etických důvodů, neboť nelze vystavit pokusné osoby riziku psychózy.
Renomovaný odborný časopis Lancet analyzoval v roce 2007 metadata z desítek psychiatrických výzkumů. Podle jeho studie konopí spouští 14 procent psychóz, ke kterým by jinak nedošlo.
|
|
|
Martin Jarolímek: minimálně u 20 procent našich pacientů do pětadvaceti let spouští schizofrenní psychózu cannabis
Bílá vdova přichází
AK 47, White widow, Durban poison... Za imaginativními názvy najdeme hlavní příčinu současných problémů – speciálně vyšlechtěné odrůdy konopí s vysokým obsahem psychoaktivního tetrahydrokanabinolu neboli THC. Skunk, jak se mu pro specifickou vůni říká, vytlačil z trhu tradiční trávu. Jointy obsahují až 300 miligramů THC a jsou třicetkrát silnější něž marihuana, kterou v šedesátých létech kouřili hippies. Podle BBC má skunk osmdesátiprocentní podíl ve vzorcích marihuany zadržených britskou policií. Před šesti lety to bylo jen 15 procent.
Do Čech se skunk začal vozit v polovině devadesátých let z Holandska a nejprve se pěstoval přirozeným způsobem jako běžná marihuana, nazývaná též ganja. Výsledkem byl „geniální mix skunkové síly a srdeční mohutnosti přírodní ganji“, jak popisuje výsledný efekt jeden pamětník. Dalšímu šíření skunku pomohla paradoxně novela protidrogového zákona z roku 1999, kdy hrozba tvrdších trestů donutila pěstitele změnit chování. Dnes se obvykle pěstuje jako hydroponie pod lampami a v uzavřených prostorách. To kromě vyššího obsahu THC zkracuje vegetační období a rostliny se dají snadněji ukrýt před policií a zloději.
Občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc se nechal vyfotografovat na billboard s několika kytkami konopí. Na rizika represivního zákona upozorňoval už v době jeho vzniku: „Došlo přesně k tomu, před čím jsme varovali. Zpřísněním zákona se vytvořil černý trh, který tu do té doby nebyl. Dřív si lidé pěstovali konopí pro vlastní potřebu, teď nakupují skunk u narkomafie.“ Čísla ukazují, že protidrogová politika státu selhala. Podle evropské studie ESPAD mělo v roce 1995 zkušenost s konopím 21,8 procent středoškoláků ve věku šestnáct let. V roce 2007 to bylo už 45,1 procent, z toho polovina opakovaně.
V objetí Panny Marie
Realitní makléř ve věku lehce přes třicet, přichází na schůzku s kšiltovkou Jameson Irish whiskey a oranžovým batůžkem s logem Ballantines. „Alkohol jsem nikdy nepil,“ směje se. „Jinak jsem vyzkoušel všechno. Heroin, pervitin, LSD, extázi... Jointy tak dva až čtyři denně. V jednu chvíli to bylo hodně těsné.“ Důsledně trvá na své anonymitě, o zkušenosti s konopím hovoří bez obalu: „Prohulil jsem se do stavu, kdy jsem nevydržel s lidmi v jedné místnosti. Slyšel jsem hlasy. Bylo to tak nekomfortní a stísňující, že jsem s tím musel začít něco dělat.“ Odvykání trvalo tři roky a dnes kouří výjimečně, jen při dobrém duchovním naladění: „Bylina je pro mě ztělesněním Panny Marie. U kouření se modlím, soustředím na hruď, a pak mám pocit, jako když člověka obejme maminka.“
Podobnou zkušenost s panákem vodky nebo sklenicí piva neuděláte. Část populace bude vždy experimentovat se svým vědomím, i když to není úplně rozumné, bezpečné a legální. Otázkou zůstává, jak by se měl k problému postavit stát. Ve Velké Británii přitvrdili a kvůli skunku překlasifikovali konopí na středně nebezpečnou drogu. Po dvou varováních hrozí až pětiletý trest vězení za přechovávání, a až čtrnáctiletý za prodej. Novela českého trestního zákona z roku 2008 jde opačným směrem. Postihuje držitele a pěstitele rostlin a omamných látek z nich, jen pokud disponují množstvím větším než malém.
|
|
|
Stanislav Penc kritizuje: přísný zákon podpořil černý trh
Stanislav Penc považuje kriminalizaci uživatelů za principiálně špatnou, protože dělá z milionů lidí potenciální kriminálníky: „Všechny je stejně zavřít nemohou, to by musely být věznice na stadionech jako za převratu v Chile.“ Přes své liberální postoje není Penc zastáncem legalizace a za nejrozumnější přístup považuje prostou dekriminalizaci: „Když chce člověk kouřit konopí, měl by si ho i sám vypěstovat. Kdo prodává, měl by jít sedět.“
Od kouření by mohly mladé lidi odradit spíš kvalitní informace než hrozba vězením. Ale psychiatr Jarolímek má z osvětových přednášek na středních školách „velmi frekventovanou zkušenost“ o malém povědomí o rizicích konopí: „Obhajují svoje hulení a polemizují, že to tak není.“ Dobrá protidrogová kampaň ve školách přitom vedla k poklesu užívání tvrdých drog. Není důvod, aby to se skunkem nezafungovalo stejně.
|
|
Dobré a špatné látky
Text Ivana Vajnerová
Mozkové scany ukázaly, že THC působí na spodní kůru frontálního mozkového laloku, což je oblast, jež se klade do spojitosti s paranoiou.
THC ten regulátor vypíná,“ domnívá se výzkumník Philips McGuire z King’s College v Londýně. „Už dlouho jsme tušili, že konopí by mohlo mít nějakou spojitost s psychózou, ale dosud jsme nedokázali připravit scany, které by nám zobrazily příslušný mechanismus.“
V další studii vědci z Yaleovy univerzity prohlásili, že THC schizofrenikům zhoršuje psychotické příznaky, a to přesto, že testovaní pacienti udávali, že je droga zklidňuje. „Byl jsem výsledky překvapen,“ říká Cyril D’Souza z Lékařské fakulty Yaleovy univerzity. „V praxi jsme ukázali, že užívání marihuany je pro lidi se schizofrenií velmi škodlivé.“
„Jednou z velkých záhad je, proč schizofrenici tak hojně užívají marihuanu, když to zhoršuje jejich paranoiu,“ upozorňuje profesor psychiatrie Robin Murray z londýnské King’s College.
Odpověď možná nabízí studie canabindiolu (CBD), další aktivní látky z konopí. V ní se zjistilo, že CBD u schizofreniků psychotické syndromy plně potlačuje.
„Třeba jsou v konopí prostě dobré látky a taky špatné látky,“ domnívá se Markus Leweke z Kolínské univerzity, který ve studii srovnal účinky CBD s účinky antipsychotického léku Amisulpride. Další z odborníků v této oblasti, Terry Hammond, to vystihuje poněkud lakoničtěji: Je to jako ruská ruleta. Někomu marihuana uleví, ale pro jiné může znamenat totální rozklad.
|
|
|
Kresba: Štěpán Tesař, z publikace Příběh opravdového schizofrenika, díl 1., AGNES, Praha, 2008, foto: Ondřej Petrlík a Günter Bartoš
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
 |
obsah čísla 64 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
