Po uvítání, jakého se nedostalo žádnému císaři, a poté, co Masaryk složil prezidentskou přísahu ve sněmovně, odebral se neprodleně do Veleslavína, kde byla v sanatoriu hospitalizována jeho žena Charlotta.
První noc, kterou Masaryk strávil na Pražském hradě, nespal. Nejen z pocitu odpovědnosti za novou republiku, ale také proto, že Hrad byl zpustlý, zdevastovaný - Habsburkové sem umístili dělostřelecká kasárna. Bylo nezbytné na čas postoupit Hrad řemeslníkům - navíc na třetím nádvoří pracovala kamenická huť, neboť se dostavovala katedrála. Masaryk zde tudíž trpěl nedostatkem klidu a soukromí.
Již z prvních signálů se prezident ujistil, že politika v republice nebude žádná selanka - interesy se rychle rozrůznily, uplatnily se rozdílné, ba protikladné koncepce. Zdvihl varovný prst: „Teď když jsme vyhráli válku, nesmíme prohrát mír. Nyní jsme na kopečku - jde o to nesmeknout se.“ Z jeho směrnic lze sestavit jakési desatero: „Předně: naše demokracie bude laboratoř, ve které má nesmírný význam parlament a tisk. Usilujme o koalici vlády a všech myslících.
- Za druhé: dosud jsme stát brali jako cizí, negovali jsme ho. To byli oni, erár, který stál proti nám. Stát je ale nyní náš - jde tedy o to, aby každý občan cítil já jsem rovněž stát a mám se podílet na řízení. - Za třetí: paradoxně chtějme, abychom měli státu co nejméně, a co nejvíce občanství, individuální iniciativy. Nejde tedy o panování, ale o správu. Každý občan má sám sobě být pánem.
- Za čtvrté: je iluze, že jsme si rovni. Pravda, při volbách se před urnami nivelizují mozky, hlas hospodského povaleče má stejnou váhu jako hlas Einsteina... Skutečná demokracie však má vytvářet snesitelný stupeň nerovnosti, harmonizovat společnost.
- Za páté: žena musí být zrovnoprávněna, protože ženou se zdvojnásobuje lidský potenciál.“ Masaryk prosadil do československé ústavy - a bylo to v ústavách světa poprvé -, že žena je rovnoprávná.
„- Za šesté: v Americe kult zlatého telete je silný a rozšířený, ale v Evropě není slabší, třebaže má jiné formy. Úkolem demokracie je americko-evropskou civilizaci produchovnit. Dělníci, jako nejpočetnější složka, nečekají na almužnu, chtějí spravedlnost. Charita tu a tam pomůže, ale jde o to napravit poměry zákonodárstvím a řádem. - Za sedmé: každá demokracie potřebuje předáky, vůdce, odborníky, státníky, nikoliv jenom straníky. - Za osmé: demokracie je diskuse, v níž platí argument, ne násilí, žádné chytráctví či pěst.“ Masaryk nepovažoval za podstatné, jestli něco přichází zleva nebo zprava, ale zkoumal, zda to vede kupředu, k něčemu lepšímu. „- Za deváté: demokracie je způsob života. Je to názor na svět, na společnost i na jednotlivce, hledisko nikoli dočasné. - A za desáté: hájím demokracii, ať si právo na diktaturu osobuje kdokoli, církev nebo stát nebo proletariát, kdokoli. - Cíl je pevný. O volbě cesty rozhoduje terén.“

Úryvek z knihy