| Říkám o sobě, že jsem samorost. |
|
Pavel Kočička |
| SANQUIS č.63/2009, str. 10 |
| Díla Petra Síse právě křižují Evropu – a on s nimi. Jezdí z jedné vernisáže na druhou. Dávno pryč jsou časy, kdy po nocích maloval ilustrace do novin a časopisů, aby si vydělal na živobytí.
|
|
|
|
Ale ani dnes nezahálí a veřejnosti každoročně představuje novou knihu. Pokaždé jinou, ale vždy kouzelnou, tedy knihu se zajímavým příběhem a detailně provedenými ilustracemi. Tuto svéráznou a laickou i odbornou veřejností ceněnou techniku si Petr Sís osvojil právě při tvorbě novinových ilustrací. „Chtěl jsem se odlišovat od ostatních, abych tu práci získal, tak jsem zvolil tečky, které byly nejpomalejší. Obrázek, který bych měl linkou hotový za dvě hodiny, mi trval třeba dva dny. Když volali z dalších novin a časopisů, chtěli přirozeně také tečkované a já jsem příštích pět let tečkoval a tečkoval,“ řekl před časem v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
|
|
Ne všechny knihy ale Petr Sís vytvořil za jeden rok. Zrovna kniha Strom života, ilustrující život a dílo Charlese Darwina, za kterou získal množství mezinárodních ocenění, ho stála tři roky práce. Hned další knihu, Tibet / Tajemství červené krabičky, jež vypráví o zážitcích jeho otce na cestě Tibetem, dělal naopak ve spěchu, aby ji otci, který umíral na rakovinu, ještě stihl ukázat.
Jeho zatím poslední publikací je Zeď, kterou věnoval svým dětem. „Měl jsem potíž vysvětlit minulost dětem, ale i některým dospělým. A tak jsem ji začal kreslit: jaké jsme měli idoly, proč jsme je měli – až jsem si uvědomil, že všechny ty nuance a detaily stejně nevysvětlím,“ řekl autor v rozhovoru pro Mladou frontu DNES.
Petr Sís žije v New Yorku a je neustále „v pohybu“. Proto jsme spolu museli rozmlouvat po mailu. Kdo jiný než Petr Sís by měl ilustrovat číslo časopisu věnované Darwinovi?
|
|
|
Petr Sís
Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik a tvůrce animovaných filmů. Absolvoval na pražské VŠUP a The Royal College of Art v Londýně. Získal mnoho ocenění po celém světě od Zlatého medvěda na Filmovém festivalu v Berlíně (1980 za krátký film Hlavy) až po Ragazzi Award na Mezinárodním veletrhu dětské knihy v Boloni (2004 za knihu Strom života / Charles Darwin; 2008 za Zeď). V roce 2003 obdržel prestižní MacArthurovo stipendium. Je autorem 22 knih pro děti, dále ilustroval přes 50 knih. Natočil 26 animovaných filmů, věnuje se filmovému plakátu, výtvarným objektům a nástěnným malbám. Česky vyšlo v nakladatelství Labyrint: Strom života / Charles Darwin (2004), Tibet / Tajemství červené krabičky (2005), Hrej, Mozarte, Hrej (2006), Tři zlaté klíče (2007), Zeď / Jak jsem vyrůstal za železnou oponou (2007).
|
|
Vaše knihy jsou na pomezí výtvarného umění a komiksu. Co je vám bližší?
Řekl bych o sobě, že jsem samorost. Vzhledem k mé technice jsem někde na pomezí ukreslení si ruky… Letošní rok probíhají velké oslavy života a díla Charlese Darwina.
Je pravda, že vaše kniha Strom života vznikla tak trochu natruc kvůli jistým americkým zákonům?
Ano, kniha Strom života s podtitulem „Kniha o životě přírodovědce, geologa a myslitele Charlese Darwina“ byla skutečně inspirována rozhodnutím škol v některých státech v USA (respektive jejich školských výborů) nevyučovat evoluci kvůli tomu, že je v rozporu s Biblí.
|
|
|
| Šedesátá léta v Československu byla plná optimismu, který brzy přešel. Z knihy Petra Síse Zeď.
|
|
Dá se dnes kniha Strom života koupit v těchto státech?
Kniha je k dostání téměř po celých Spojených státech a přes internet samozřejmě všude. Ale šedesát procent Američanů údajně nevěří na evoluci, a ti se jménu „Darwin“ vždy zdaleka vyhnou. Právě teď jsem se vrátil z přednášky v Jižní Karolíně a na vlastní oči jsem se při podepisování svých knih přesvědčil, jak Darwin „zůstal na ocet“.
Prý jste pro knihu nasbíral spoustu studijního materiálu, jako byste pracoval na vědecké práci a ne na „komiksu“. Co bylo na práci nejtěžší?
Práci jsem si zkomplikoval již na samém počátku cestou do Darwinova domu v anglickém městě Down. Vše je tam nainstalováno tak, jako by vědec před chvíli odešel jenom na procházku. Najednou jsem si uvědomil, že o něm skutečně víme všechno, a proto musí být i přístup k němu naprosto seriózní a přesný.
Po dokončení jste říkal, že na knihu nemáte dobré vzpomínky.
Pokaždé, když se značným úsilím dokončím knihu, na ni nemám dobré vzpomínky… A Strom života byl obzvlášť těžký porod, protože kniha vznikala několik let. Časem se však tento postoj mění. Dnes, s odstupem doby, jsem už na ni pyšný. A po faktologické stránce je stále mou nejobtížnější knihou.
Samotnému vysvětlení evoluční teorie věnujete poměrně málo prostoru, více se věnujete Darwinovu životu. Myslíte, že jeho životní příběh je klíčem k pochopení evoluční teorie?
Ano, v tom je záměr. Je to kniha pro mladé lidi. V podstatě navazuje na můj životopis Hvězdný posel o hvězdáři Galileovi Galilei. Životy takových lidí změnily náš pohled na svět. A právě pro čtenáře, kteří nevěří v evoluci, může být klíčem k pochopení i tahle knížka s „životopisem“ pozoruhodné osobnosti.
Přál jste si někdy podívat se na Galapágy a vidět tvory, které jste kreslil?
Moc jsem si to přál – a stále si to přeji. Byl jsem dokonce pozván na expedici, jenže má žena trpí mořskou nemocí… Myslím si, že například fotografové se dovedou radovat, protože stále někam cestují. Já pořád jen kreslím doma u stolu.
Vaše další kniha se věnuje období, kdy jste nemohl cestovat. Zeď se týkala situace výsostně východoevropské, přesto Američany oslovila. Čím to je?
Myslím, že když Zeď vyšla, oslovila Američany a další čtenáře v tzv. západních zemích lidskými pocity, které jsou vlastní všem. Studená válka zabrala podstatnou část druhé poloviny dvacátého století a je důležité si připomenout, jak nedůstojně se dotkla tolika lidí.
|
|
|
Z knihy Petra Síse Podivuhodný příběh Eskymo Welzla o cestě českého dobrodruha na sever
Za socialismu jste jako prostředek k osvětě lidí chápal diskotéky a organizoval je, také o Zdi jste řekl, že má přispět k osvětě v západních zemích.
Loni se mě studentská redaktorka zeptala, co bych dělal, kdyby v Brně vyrostla zeď. A já jí řekl, že jako novinář bych o tom psal. Pak jsem začal přemýšlet, jestli to není málo. Diskotéky, které jsem pořádal, a články o hudbě, které jsem kdysi psal jako novinář, pokládám za osvětu v tehdejší době. Zeď je spíš umělecké dílo s univerzální platností, alespoň v to doufám. Nepokládám se za „osvětového pracovníka“, ale za umělce. I když slovo lustra znamená latinsky světlo, takže ilustrátor možná bude i „osvětář“… Kdyby v Brně vyrostla nějaká zeď a město rozdělila na východní a západní část, jistě byste o ní měl jako novinář psát. A kdybyste žil v té východní části, třeba by vás zavřeli. Tenkrát.
|
|
Právě s výstavou kreseb z knihy Zeď teď objíždíte Česká centra po celém světě. Jak reagují návštěvníci?
Putovní expozice začala svou misi v Košicích, pak se představila v Itálii, v Německu a teď je ve Vídni. Jde v zásadě o 3D verzi Zdi se spoustou originálních artefaktů. Komu se líbila kniha, je spokojený i s výstavou. Pokud vím, reakce na expozici jsou příznivé.
Ve svých knihách se často přesouváte do Evropy a domů, ale vaše děti, pokud vím, nemluví česky. Není vám líto, že kvůli jazykovým rozdílům nesdílíte stejné zážitky?
Asi všem rodičům je líto, že nemohou se svými dětmi sdílet trvale naprosto stejné zážitky. To je taky evoluce. A moderní doba je nelítostná – třeba dcera se synem mi nedovolí sdílet s nimi MySpace nebo Facebook (komunitní sítě pro vytváření kontaktů a sdílení zážitků na internetu – poznámka autora). S češtinou máte pravdu. Ale jde o mnohem víc. Nedávno se mě šestnáctiletá dcera zeptala na Jana Husa. Krom jeho trpkého konce nevěděla vůbec nic. Málem mě to rozplakalo.
|
|
|
ZEĎ – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou
Putovní dokumentární výstava ke knize Petra Síse je instalována v replikách skutečných pouličních nástěnek, které sloužily jako agitace komunistické propagandy před rokem 1989. Sísovy originální kresby, ilustrace a objekty doprovázejí autentické artefakty z 50. až 80. let. V deseti speciálních vitrínách přináší výstava umělecky zajímavou a působivou výpověď na téma Jak jsme vyrůstali a žili za železnou oponou. Výstava se představí po Římě, Mnichově, Košicích a Vídni také v Praze (v prostorách Českého centra v Rytířské 31) od 7. do 30. května, bude zásadně rozšířena o další exponáty a program bude doplněn také o filmové projekce.
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 63 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
