| První antiseptický obvaz |
|
Pavel Kočička |
| SANQUIS č.62/2009, str. 82 |
| Před 135 lety byly vyrobeny první moderní obvazové materiály, jež zabraňují přístupu infekce do ran. Objevy anglického lékaře a německého chirurga daly vzniknout oboru, pro nějž se zatěžkávací zkouškou stala první světová válka.
|
|
Devatenácté století. Amerikou projíždí první mezikontinentální vlak, Britové dokončují v Egyptě Suezský průplav a Jules Verne píše své první fantastické romány. Století pokroku, a přitom v nemocnicích často umírají lidé po banálním zranění. V roce 1861 lékaři soudí, že gangrénu a další infekce způsobuje špatný vzduch. Anglický lékař Joseph Lister se snaží této teorii přijít na kloub, nemocniční pokoje větrá a udržuje co nejvíce čisté, ale více než polovina jeho pacientů stejně umírá. Poučen novými objevy Louise Pasteura se Lister snaží dodržovat ještě víc hygienu. K dezinfekci místnosti používá kyselinu karbolovou, kterou dezinfikuje také nástroje, rány i obvazový materiál. A úmrtnost závratně klesne na 15 %. Lister chápe, že infekce způsobují mikroorganismy.
Jde o zásadní objev, ale v Británii Listerovy myšlenky nenacházejí úrodnou půdu. Lékařům se zdají příliš revoluční až šarlatánské a odmítají je. Naopak němečti chirurgové tento průkopnický objev vítají, a tak Lister píše dopis Paulu Hartmannovi staršímu, jenž v Německu vlastní rozsáhlé bělírny, detailně mu popisuje výrobní proces prvního antiseptického krytí ran a posléze uděluje jeho firmě lincenci k průmyslové výrobě Listerovy karbolové gázy.
Firma Paul Hartmann měla za sebou zrovna těžké období. Složitá ekonomická situace po francouzsko-pruské válce v letech 1870–1871 donutila velké bělírny v Alsasku přesunout své provozy do Německa a Paul Hartmann starší musel hledat novou cestu pro svůj podnik. Byl fascinován pokroky v medicíně a za pobízení svého syna Arthura, který byl profesorem medicíny, se rozhodl soustředit na výrobu obvazových materiálů.
|
|
|
| Tak se ve 20. letech minulého století vyráběly náplasti
|
|
Do té doby se obvazy vytvářely ze zbytků látek určených k rozemletí. Když chtěl Hartmann začít s výrobou, musel nejprve najít vhodný nový materiál. Surová bavlna nebyla dobré řešení, protože její vlákna obklopuje vosk odpuzující vodu a pektinová vrstva. Jemná bavlněná vlákna snadno přilnou k hnisající ráně, což komplikuje léčbu. Při převazování se obvykle strhne strup, rána se déle hojí.
Paulu Hartmannovi pomohl nakonec německý chirurg Victor von Bruns. Zjistil, jak mastnou vrstvu z bavlny odstranit a chemickým postupem vytvořit vatu, která skvěle absorbuje tekutiny, a je proto ideální ke krytí ran. Brunsův objev byl podnětem k tomu, aby Hartmann založil první továrnu na krycí materiály v Německu, kde posléze začal podle návodu anglického lékaře Josepha Listera vyrábět v roce 1874 antiseptické obvazy.
Dva Němci a jeden Angličan stáli tedy u zrodu nového oboru a všichni tři si jistě uvědomovali jeho převratný význam pro medicínu. Co tušit nemohli? Kolik bolesti a utrpení přinesou světu první a druhá světová válka...
|
|
 | | Absorbční vata, balíček z 80. let 19. století |
|
 | | Paul Harmann st. založil svou firmu poté, co obdržel bělicí patent |
|
|
 | | Po první světové válce se firma zaměřila na civilní zákazníky |
|
|
|
|
 |
obsah čísla 62 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
