Slabé místo eboly

Vědci  ze The Scripps Research Institute v současné době mapují, jak experimentální léčba známá jako ZMapp dovede přesně zacílit na virus eboly. Jejich nová studie je první, která zmapovala účinky léků na jeden z proteinů (tzv. sGP) tohoto vražedného viru, jehož slabá místa byla až do dneška neznámá.


časopis Nature Microbiology, srpen 2016
Zdroj:  www.sciencedaily.com 
 
Virus eboly, foto: commons.wikimedia.org

„Protein sGP je nesmírně důležitý pro veškerý další výzkum tohoto onemocnění a také pro nalezení správného způsobu léčby. Poskytuje nám v podstatě mapu s vyznačenými molekulami, na něž je potřeba zaútočit,“ říká Erica Ollmann Saphire, která studii provedla pod vedením Andrewa Warda. Ten k tomu dodává: „Abychom se vůbec mohli pokusit vyvinout efektivní  léčbu,  musíme plně prozkoumat vazby mezi proteinem sGP a druhým proteinem Eboly.“  To byl také úkol jejich výzkumu.

Obraz viru
Studie byla publikována v časopise Nature Microbiology v srpnu 2016 a jak se v uveřejněném textu píše, vědci potřebovali vytvořit detailní obraz molekulární struktury tohoto viru. Podle něho se pak dá určit, kde je virus nejslabší, a tam také pak směřovat léčbu.
Vědci z The Scripps Research Institute mají k dispozici zvláštní techniku – kryoelektronovou mikroskopii, která vytvoří 3D obraz viru a také protilátek, které s ním bojují, a to ve velmi vysokém rozlišení. Při této nové studii použili právě tuto techniku, aby zjistili, jak přesně se virus chová k protilátkám z léku ZMapp, který vytvořila společnost Mapp Biopharmaceutical  (ta se také podílela na studii).
 Nová technika byla ve studii klíčová. V předchozím výzkumu podobného typu měli vědci v roce 2014 méně kvalitní přístroje, a tak snímky viru pořídili jen v nízkém rozlišení a měli k dispozici podatatně méně údajů. Při nejnovější studii se objevilo víc důležitých detailů, včetně přesných úhlů, pod kterými protilátky napadají molekuly na povrchu buňky viru, v tomto případě jeho glycoprotein (GP). Také rozeznali konkrétní místa kontaktu s aminokyselinami, když se protilátky vážou na GP. „Díky těmto novým poznatků můžeme dál rozvíjet a upravovat tři základní komponenty léku ZMapp a zefektivnit tak léčbu,“ říká Ward.

Není protein jako protein
Právě na tři komponenty léku ZMapp se vědci budou zaměřovat i v budoucnu. Lépe řečeno – nejprve na jeden z nich, a to protilátku jménem  13C6,  jejíž zvláštností je schopnost zacílit na oba proteiny ( GP i sGP). Přitom funkce proteinu sGP ve viru Eboly je zatím pro vědce velkou neznámou. Virus vytváří tento protein ve velkém množství, přestože se zatím zdá, že jeho jediným smyslem je přítomnost v krvi hostitele.
„Osmdesát až devadesát procent všeho, co virus během infekce vyprodukuje, je sGP. Myslíme si, že jde pouze o úhybný manévr viru. Nutně potřebujeme zjistit, v čem se sGP liší od našeho původního cíle, tedy proteinu  GP, a v čem jsou naopak stejní.“  Navíc virus tyto dva proteiny vytváří pomocí jednoho a toho samého genu. Aby toho nebylo málo, sGP sám není vidět, je příliš malý i pro kryoelektronový mikroskop. Vědci zpozorovali sGP až poté, když byl napaden protilátkami. Uviděli tak nejen jeho strukturu, ale také jeho interakce s protilátkou. „Podle těchto snímků jsme už zaměřili jeho slabá místa a víme, kam přesněji útočit.“  

Foto: commons.wikimedia.org







poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA