Puberta vs. geny a prostředí

Dřívější nástup puberty se dá předpokládat u dětí, u jejichž rodičů k  němu došlo také velmi brzy.  Důležitým faktorem je vedle genetiky ale i prostředí, v němž děti vyrůstají.


Zdroj: www.reuters.com , duben 2016

Výzkum sledoval 672 dívek a 846 chlapců a porovnával jejích proces dospívání se stejným obdobím v životě jejich rodičů. Vědci došli přitom k závěru, že  děti, u nichž se  znaky dospívání (například pubické ochlupení) objevily v neobvykle nízkém věku, mají rodiče, kteří dospěli také velmi brzy.

Fenomén vyspělých zemí
„Důležitou roli v tomto procesu hraje jak genetický faktor, tak faktor prostředí. Náš výzkum ukazuje, že dítě přitom dědí jak od matky, tak od otce. Na druhou stranu z našeho výzkumu ale také vyplývá, že zvětšení prsou a ostatní projevy dospívání u děvčat jsou méně závislé na genetice než u chlapců. U dívek hraje větší roli prostředí, kde  vyrůstaly a další vlivy, “ říká Christine Wolfahrt-Veje z Kodaňské univerzity.
 Děti, kterým začne puberta předčasně, mohou být menší než ostatní, protože při tak brzkém hormonálním rozvoji  jsou jejich kosti náchylné k pozastavení růstu. Dále se u nich vyskytuje vyšší riziko obezity v dospělosti. Z psychologického hlediska se u těchto dětí mohou objevit  emoční problémy a mají také potíže se začleněním do společnosti,  s navazováním sociálních kontaktů. V neposlední řadě je velmi pravděpodobné, že budou mít sexuální zkušenosti dříve než jejich vrstevníci.  Další výzkumy také potvrzují, že nástup puberty u stále mladších dětí je fenoménem vyspělých zemí, kde se přitom dotýká především dívek. Nejpravděpodobnějším důvodem jsou obezita, diety, ale také vliv chemie a mutující lidské hormony.

Genetické dědictví
Co se týče dědičnosti,   Wolfahrt-Veje a její kolegové sledovali data z pravidelných zdravotních prohlídek děti mezi roky 2006 a 2013 společně s informacemi, které jim poskytli jejich rodiče prostřednictvím osobních dotazníků. Na základě těchto informací mohli pak konstatovat, že u synů, jejichž otcové fyzicky dospěli v poměrně nízkém věku, se například pubické ochlupení objevuje o rok dříve než  u chlapců, jejichž otcové dospívali později.  Také jejich varlata se začala vyvíjet mnohem dříve, téměř o deset měsíců.
Dcery dříve dospívajících otců dostaly první menstruaci také o deset měsíců před ostatními. Pokud matka fyzicky dospívala v nižším věku, u jejích synů a dcer se situace opakuje. Dcery začaly menstruovat o deset měsíců dříve, u synů se vývoj urychlil v průměru o šest měsíců.
Dánští vědci na základě svého podrobného výzkumu mohli srovnávat mnoho údajů, připouštějí ale, že slabinou jejich studie jsou právě informace od rodičů, které nemuseli být ve všech případech přesné.  Všeobecně platilo, že matky si z pravidla pamatovaly více detailů než otcové, což mohlo výsledky výzkumu ovlivnit.
„Nicméně - z nasbíraných dat je jasné, že dědičnost hraje zásadní roli v průběhu puberty, konstatují vědci.  Pouze v jediném bodě - při mapování procesu růstu prsou u dívek - se jim spojení s genetickými vlivy nepodařilo najít, takže předpokládají, že jsou i jiné faktory, které zasahují do vývoje dítěte a ovlivňují nástup puberty. Existuje velká škála faktorů, podstatná část se dá ale vysvětlit geneticky.  Pokud jeden z rodičů dospíval brzy, je velmi pravděpodobné, že tato okolnost ovlivní jak jeho syny, tak dcery.“ dodává Wolfahrt-Veje. 
 

Foto: freeimages.com






poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA