| Za Ježíšem na Golgotu |
|
Günter Bartoš
|
| Lidová pobožnost křížové cesty přetvořila kopce a návrší v symbolickou Kalvárii.
|
|
Vyvrcholením velkého vyprávění o Ježíši Nazaretském je jeho útrpná cesta za hradby Jeruzaléma na vrch Golgotu a následné ukřižování. Největší oběť na kříži transformuje Ježíše ve Spasitele („Dokonáno jest”) a vede k zásadnímu náboženskému a civilizačnímu obratu. Proto má pro křesťany poslední Ježíšova cesta obdobný význam jako třeba strom probuzení v Bodhgaja pro buddhisty. Mohou kráčet místy, které boží syn zkropil svou krví, citově se ztotožnit s jeho prožíváním, utrpením. Podle starého apokryfu O smrti Mariině se traduje, že cestou na Golgotu chodívala ke konci svého života i samotná Panna Marie a vlastně tak zbožnost křížové cesty pro křesťany založila. Jenže po ovládnutí Jeruzaléma Turky byla pouť do Svaté země problematická a jen málokdo si ji mohl dovolit. Proto řád svatého Františka vymyslel náhradní řešení. Když už poutníci nemohou kráčet přímo v Ježíšových stopách, mohou tak činit alespoň symbolicky. V kostelech se začaly objevovat obrazy a sochy s hlavními motivy z Ježíšovy cesty na Kalvárii (latinská transkripce názvu Golgota), časem se zřizovaly i venku. A nezůstalo jen u toho, od pouhého zobrazování se postoupilo k imitaci. Na kopcích v Piemontu a Lombardii v severní Itálii začaly vznikat v pozdním středověku a rané renesanci jakési parafráze jeruzalémské Golgoty, Sacri Monti, které vedle nádherné umělecké výzdoby také využívaly estetické kvality krajiny, její genius loci. V rovinatých krajích dokonce lidé vytvářeli umělé pahorky, aby se alespoň trochu přiblížili jeruzalémskému vzoru, nebo jednotlivá zastavení umístili v zajímavém krajinném reliéfu, jak u nás můžeme vidět v Římově u Českých Budějovic.
|
|
|
Krucifixem proti trpaslíkům
V zaalpské části Evropy se první krajinné kalvárské cykly začaly vyvíjet v období pozdního středověku, zejména v Německu a na pomezí tehdejšího Nizozemí. Větši- nou měly redukovaný počet sedmi zastavení. Za jakýsi zárodek budoucích křížových cest v střední Evropě můžeme považovat kalvárský cyklus okolo kaple Božího hrobu v německém Zhořelci z přelomu 15. a 16. století. „Potom ale přišla reformace, která ve střední a severozápadní Evropě do značné míry přerušila vývoj, vysvětluje historik Vít Honys z univerzity v Ústí nad Labem. Další kalvárie se budovaly až za protireformace. První vznikaly na území Polska po roce 1600 (Kalwaria Zebrzydowska), v českých zemích až za rekatolizace po třicetileté válce.
Podle Víta Honyse nešlo v některých lokalitách jen o ideologický boj proti protestantům: „Ač si myslíme, že v 17. století už byli všichni přesvědčenými křesťany, úplně to tak nebylo. Zřejmě stále dožívaly pohanské archetypy a lidé se ještě obávali divoké krajiny, včetně mýtických sil v ní přebývajících. Vztyčení křesťanského kříže na návrší pro ně bylo symbolem záštity a ochrany. Když například zřídili poutní místo na návrší zvaném Gottesberg u severočeských Verneřic, vedlo to podle lidových pověstí k odchodu trpaslíků, v této hoře přebývajících.”
|
|
 | | Hlavní schodiště
vede poutníka terasovitě
uspořádanou kalvárií k Bráně
soudu |
|
|
Kapličky u Úštěku
Posvěcení krajiny je i jejím polidštěním, zkulturněním. To se nám předvádí v plné kráse na vrchu Ostré nedaleko Úštěku. I když je příroda Českého středohoří působivá sama o sobě, silueta dvou kaplí, rafinovaně umístěných na příhodném kopci, obohacuje její přirozenou krásu ještě o architektonickou dominantu. Až na místě zjistíme, že mezi dvěma kaplemi stojí v pozadí ještě třetí, menší kaple Božího Hrobu, která se už při pohledech z dálky tolik neuplatňuje, protože časem přišla o věžičku. Působivý barokní koncept areálu doplňuje dominantně umístěné osové schodiště s podestami a sochařskou výzdobou, která je dnes torzem. Nedávno se zjistilo, že dolní podesta je lehce mimo hlavní osu, což je zřejmé i z fotografie výše. Její osa směřuje ke kříži na vrchu Sedlo, na který kdysi putoval jezuita Bohuslav Balbín. „Umění situování děl do krajiny bylo velmi promyšlené, uvažovalo se tady o širších pohledových liniích a vazbách. Kalvárie na Ostrém svou velkorysou koncepcí a působivostí zřejmě otevřela novou etapu budování kalvárských areálů a křížových cest ve zdejším kraji, hlavně v jeho nejsevernějších částech,” říká historik Honys.
Na rozdíl od Polska či Piemontu, kde zřizování kalvárií souviselo s františkány, stáli u zrodu kalvárie na Ostrém jezuité z rezidence v nedalekých Liběšicích, podobně jako v jihočeském Římově. Autorství poutního areálu, založeného v letech 1704–1707, se připisuje italskému baroknímu architektovi Octaviánovi Broggiovi z Litoměřic. Vedle pomyslné vazby na Bohuslava Balbína se jezuitský vliv projevil i netypickým zasvěcením symetrické dvojice dominantních protějškových kaplí (Nalezení a Povýšení svatého Kříže), před nimiž stával krucifix, završující schodiště. „Kaple měly zdůraznit úctu ke kříži jako nástroji Kristova umučení, jehož kult je pro jezuitské prostředí typický. Na psychologické spoluprožívání Ježíšova utrpení se jezuité velmi zaměřovali. Psychický prožitek symbolického putování s Ježíšem na místo jeho umučení umocňoval namáhavý výstup po schodišti, provázený expresivními sochami. Zřejmě symbolizují tajemství Bolestného růžence a vrcholí dnes již zaniklou Kalvárií a kaplí Božího hrobu. Na to navazovaly další pobožnosti, které doplňovaly bohatou duchovní symboliku genia loci,”dodává Vít Honys.
|
|
 | | Ostré: spektakulární výhled
do krajiny Českého středohoří
a na vrch Sedlo |
|
|
Slezský Jeruzalém
Vlivem františkánské tradice se počet zastavení křížové cesty ustálil ke konci 17. století na čtrnácti, což začátkem 18. století doporučily také papežské výnosy. V italském prostředí však vznikaly v období renesance a manýrismu rozsáhlé kalvárské cykly, které mívaly až desítky zastavení, jako například Sacro Monte di Varallo. Příklad širokého italského konceptu najdeme nedaleko Broumova, jen pár kilometrů za hranicemi v polských Vambeřicích. Slezský Jeruzalém, jak mu původní německé a české obyvatelstvo říkalo, začal budovat v roce 1683 Daniel von Osterberg z Opavy, kterému tehdejší Albertsdorf patřil. Dostavby a úpravy probíhaly v několika vlnách i v dalších stoletích, se svými 79 kaplemi je vambeřická kalvárie největší v Evropě. V roce 1710 postavili tady také nový kostel, ale špatně, musel se záhy přestavět. V roce 1936 byl povýšen na baziliku.
Podobně jako na vrchu Ostré je dominantním prvkem vambeřické kalvárie osové schodiště, které je protilehlé vůči impozantním schodům k bazilice. V údolí mezi nimi vyrostl blok městských domů, který poněkud narušuje pohledovou linii. Dnes mají Vambeřice městský charakter a domy v centru jsou docela velké, několikapatrové. Prostorem soudobého reálného města s obchody, hospodami, reklamními cedulemi a automobily se prolíná, pro mě až fascinujícím způsobem, biblické symbolično. Návrší kolem Vambeřic i potok v údolí dostaly jména po biblických předobrazech (Sion, Horeb, Cedron), ve městě postavili 14 bran jako v Jeruzalémě, mýtické výjevy ze Starého a Nového zákona tu koexistují v těsném doteku s běžným, každodenním životem. Část kaplí totiž sousedí s obytnými budovami a svými proporcemi se jim podobají. Proto třeba jen pár metrů od sochy Krista v životní velikosti najdeme dveře do chléva, Pilát Pontský má zase přes ulici autoservis Flig. A co taková sv. Wilgefortis, která ze svého kříže na nároží pozoruje maminky s kočárky...
|
|
 | | Ostré: barokní
kompozice dominantního osového
schodiště s podestami, torzy soch
a třemi kaplemi na vrcholu |
|
|
|
|
|
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
