 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 84/2010 |
| téma: |
| Medicína versus mozek (dvojčíslo 84,85) |
| Karel Škréta |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| Editorial (84-85/2010) |
| Irena Jirků
|
| Stal jsem se součástí fyzikálního pokusu. Připadal jsem si jako vynálezce, jenž se snaží o něco sice snadno představitelného, ale těžko realizovatelného... Tak popisuje Čestmír Suška pocity, které s ním „lomcovaly“, když za pomoci jeřábu, hasičské lodi, pontonů, týmu potápěčů a pomocníků instaloval své dvě obrovské skulptury – těžké železné koule – na hladině Vltavy. |
| celý článek >> |
| Karel Škréta |
| Irena Jirků
|
Píše se rok 1627 a Obnovené zřízení zemské jako bič v rukou císaře Ferdinanda II. vyhání z Čech všechny, kdo nechtějí vyznávat katolickou víru. Odchází také sedmnáctiletý nadějný malíř. Po čem touží? To se můžeme dnes jen dohadovat, jedno je však jisté. O deset let později se do Prahy vrátí a dobude ji.
|
| celý článek >> |
| Cesta do krajiny dětství |
| Jana Nekolová
|
Když v těchto dnech vstoupíte do pražské výstavní síně Mánes, jako byste při otevření dveří zmáčkli tlačítko „play“ u nějakého zvláštního rádia. Ze všech stran se linou zvuky. Brnkání, troubení, pískání, vrzání… Vydávají je roztodivné artefakty, které vytvořili čeští i zahraniční umělci v režii Petra Nikla.
|
| celý článek >> |
| Temná optimistka Načeva |
| Jana Nekolová
|
Když si se zpěvačkou Monikou Načevou povídáte o hudbě, vstupujete do jejího života. Když vám vypráví o svém životě, slyšíte její hudbu.
|
| celý článek >> |
| Rezavé květy na Vltavě |
| Eva Bobůrková
|
U pražské výstavní síně Mánes, na hladině řeky, se objevily zvláštní útvary. Něžné a robustní železné koule – skulptury sochaře Čestmíra Sušky. Jako by se vznášely nebo plavaly na vodě.
|
| celý článek >> |
| Paul Gaugin |
| Eva Pivodová
|
Osobnost postimpresionismu, geniální malíř, milovník exotických krajů. Jeho dílo vystavují v Londýně.
|
| celý článek >> |
| Rosťa Novák: Odvážnému štěstí přeje |
| Bela Schenková
|
Vystudovat DAMU a myslet si, že se tím dveře do světa divadelních prken samy otevřou, je velký omyl. Herec, loutkář a performer Rosťa Novák dokázal neusnout na vavřínech a nezůstat průměrným. Nejenom že ví, co chce, ale taky si za svými sny jde. Navzdory únavě, bolesti a nejistotě.
|
| celý článek >> |
| Sen o růži – II. |
| doc. PhDr. Jiří Kocourek Ph.D.
|
| V předcházejícím článku jsme si udělali aspoň povrchní, i když realitě blízký obraz o výkladu snu, který vychází z klasické psychoanalýzy a který lze nazvat výkladem na objektivním stupni. Toto rozlišení učinil Jung s tím, že vedle tohoto typu výkladu přinesl ještě jeden nový pohled a postup, který se dnes stal přirozenou součástí výkladu daného snu –jak přístupem snícího, tak i návrhem snového vykladače. |
| celý článek >> |
| Jak sny přicházejí k básníkům. Sen, který změnil ráz vědy |
| Libuše Koubská František Houdek
|
Jak sny přicházejí k básníkům
Letos v listopadu se připomínalo dvousté výročí narození K. H. Máchy. Ve své poezii dával také značný prostor snům. V Máji se Vilém uvězněný v kobce během noci před svou nadcházející popravou děsí toho, co přinese budoucí čas?! – zejtřejší den?! – Co přes něj dál, pouhý to sen. / Snad spaní je i život ten, / jejž žiji teď; a příští den / jen v jiný sen jej změní. |
| celý článek >> |
| Kolik je v moři ryb? |
| Eva Bobůrková
|
„Jsme na začátku velkého dobrodružství. Podobá se cestě na Měsíc. O něm toho možná víme víc.“ Těmito poněkud patetickými slovy před deseti lety představil Jesse H. Ausubel z Nadace Alfreda P. Sloana ambiciózní projekt průzkumu moří a oceánů – Census of Marine Life. Nepřeháněl však. Vědci zatím pod vodou objevili 1200 nových živočišných druhů.
|
| celý článek >> |
| Granát odražený papírem |
| František Houdek
|
| „Teď už vím, jak vypadá atom!“ S tímto prohlášením vtrhl jednoho těsně předvánočního dne roku 1910 Ernest Rutherford do pracovny svého německého postdoktoranda Hanse Geigera. No, tak docela to ještě nevěděl, nicméně stejně šlo o jeden z nejsilnějších, přestože nejstručnějších výroků v dějinách fyzikálního poznání. Ale vezměme to po řadě. |
| celý článek >> |
| Exoplanety objevujeme už 15 let |
| Zuzana Sobotková
|
Mezi základní filozofické problémy lidstva patří po celé věky otázka, zda i jinde ve vesmíru žijí lidé nám podobní, nebo je-li ještě někde planeta nosící život. Prvním zastáncem myšlenky mnoha světů byl už antický učenec Epikúros.
|
| celý článek >> |
| Nekonečný souboj Sacharova s režimem |
| Karel Pacner
|
V noci na 15. prosince 1989 zemřel Andrej Dmitrijevič Sacharov, významný fyzik, obránce lidských práv a nositel Nobelovy ceny.
|
| celý článek >> |
| Množení je příznak životní radosti |
| Günter Bartoš
|
| Pokud spolu mají manželé tři děti, rozvedou se s poloviční pravděpodobností oproti partnerům s jedním potomkem, uvádí se ve statistice z roku 2006. Proč jsou děti pojistkou dobrého vztahu, vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš. |
| celý článek >> |
| Novinky pro příští rok |
| Luděk Vokáč
|
Elegantní sedan s liniemi kupé
Mercedes CLS, zakladatel kategorie čtyřdvéřových kupé, se prodává již od roku 2004, a tak automobilka připravila nástupce. Ten se představil v říjnu na autosalonu v Paříži a na trh se vydá nyní v lednu. Elegantní čtyřdvéřový sedan s liniemi kupé je ještě krásnější a dostal také novou techniku. Z počátku budou pod kapotou šestiválce 3,5 CGI (benzinový) a 3,0 CDI (na ový) s výkonem 306 respektive 265 koní. Později přijdou i motory 2,1 CDI a osmiválcový 4,7 biturbo pro CLS500. Všechny motory mají stop-start systém. Mercedes také před nedávnem potvrdil, že bude vyrábět i kombi variantu s názvem Shooting Brake. A časem možná přijdou i menší podobně střižené modely.
|
| celý článek >> |
| Recept pro Karla IV. Nepít, cvičit, smát se! |
| Josef Tuček
|
Naše obvyklá představa o královské hostině? Samé vybrané pokrmy, lahodná vína. Podle lékařských doporučení však strava králů – přinejmenším u středověkých Lucemburků – byla mnohem skromnější. A rady tehdejších lékařů se kupodivu příliš nelišily od současných příruček, které pojednávají o správné životosprávě.
|
| celý článek >> |
| Mozek a hudba |
| prof. MUDr. Josef Syka DrSc.
|
Hudbu jako zvukový artefakt si člověk vytvořil ke svému potěšení. Podobně je tomu i s lidskou řečí, ta má však zcela jiný účel – představuje hlavní prostředek dorozumívání a komunikační signál lidí.
|
| celý článek >> |
| Slyšíme díky mozku |
| Josef Tuček
|
| Každý ví, že orgánem sluchu je ucho. Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., vedoucí pracovník Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v Praze a profesor 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, však zdůrazňuje, že nejdůležitější pro slyšení je mozek. |
| celý článek >> |
| Město svatého Františka |
| Boris Dočekal
|
Svatý František by se asi pořádně divil, kdyby dnes měl možnost vidět baziliku vystavěnou na jeho počest v Assisi. Jeden z nejoblíbenějších křesťanských světců se tady ve 12. století narodil a kromě zbožnosti vynikal i ve své době nevídanou skromností až asketičností.
|
| celý článek >> |
| Komunikace s mozkem – jsme schopni ji protézovat? |
| prof. MUDr. Josef Syka DrSc.
|
| Lidský mozek je nejdokonalejší výtvor přírody. Předčí všechny dosud známé počítače. Na jeho vstupu se nacházejí senzorické orgány, které mozek neustále zásobují proudem informací o vnějším světě a o dění uvnitř těla. Výstupy z mozku řídí činnost tělesných orgánů a vysílají zprávy vnějšímu světu, například ve formě lidské řeči. |
| celý článek >> |
| Jak lze nahradit poškozený sluch a zrak? |
| prof. MUDr. Josef Syka DrSc.
|
Jedno až dvě děti z tisíce se dnes rodí jako neslyšící, meningokok stále připravuje o sluch děti i dospělé, makulární degenerace bere milionům lidí na světě zrak... Kromě hledání příčiny uvedených nemocí a účinných látek k jejich léčbě stojí před lékařským výzkumem závažný úkol – nahradit ztracené receptory či celé nervové sítě umělými protézami.
|
| celý článek >> |
| Správné návyky – zdravé zuby |
| MUDr. Hana Zallmannová
|
Dnes už s jistotou víme, že zubní kaz ani paradentóza se nedědí. Zdraví zubů tedy záleží výhradně na tom, jak se o ně staráme. Zásady správné péče bychom proto měli dětem vštěpovat odmala.
|
| celý článek >> |
| Dioptrické vady: když potřebujeme brýle |
| MUDr. Milan Odehnal MBA
|
| Dioptrické neboli refrakční vady nepatří mezi akutní stavy ohrožující zrak, ale přinášejí svému nositeli řadu subjektivních obtíží a ovlivňují kvalitu života. Vznikají v důsledku nerovnováhy mezi délkou oka a jeho lomivostí. Mezi základní dioptrické vady patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Specifickou vadou je anisometropie, o níž bude pojednáno v příštím čísle, a určitou roli v problematice má i presbyopie – vetchozrakost. |
| celý článek >> |
| Schizofrenie neboli průhled do introsvěta |
| MUDr. Filip Španiel Ph.D.
|
| Starší příběhy opřádající velké vědecké průlomy mají obvykle nesmazatelný punc literární nadsázky. Sir Isaac Newton mění základy fyziky v důsledku kolize své osvícené hlavy s padajícím jablkem, zatímco se Friedrich Kekulé budí ze sna, ve kterém se mu zjevuje struktura benzenu. A jednoho jarního dne roku 1608 nizozemský optik Hans Lippershey pozoruje své děti, které si hrají v dílně s čočkami. Stačí nastavit skla tím správným způsobem a okna protějšího domu se přiblíží na délku vztažené paže. Tak se prý zrodil dalekohled i mikroskop. |
| celý článek >> |
| Podceňovaný půvab jednodenní chirurgie |
| Ivana Vajnerová
|
Pojem „podceňovaný“ skutečně platí pro poměry v Čechách. Naopak v západních zemích jednodenní chirurgie stále nabývá na významu. Přináší výhody jak pro zdravotní pojišťovny, tak pro pacienty a samotné lékaře. Jedním z českých průkopníků jednodenní chirurgie je MUDr. Jiří Jungwirth, primář v pražském Sanatoriu sv. Anny.
|
| celý článek >> |
| Proteolytické enzymy zvyšují účinnost antibiotik |
| MUDr. Marta Honzíková
|
Trvalý nárůst antibiotické resistence mikrobiálních původců infekcí se stává celosvětově velkým problémem. K jeho vzniku přispívá zejména neúčelné podávání antibiotik u infekcí virové etiologie. Těžko můžeme očekávat, že situaci vyřeší vývoj nových antibiotik. Pomoci může hlavně uvážené podávání antibiotik současných.
|
| celý článek >> |
| Měnící se tvář parkinsonské neurodegenerace |
| prof. MUDr. Petr Kaňovský CSc.
|
Parkinsonova nemoc bude brzy 200 let stará. Poprvé totiž vědci toto neurodegenerativní onemocnění popsali v roce 1817, nikoli však pod jejím nynějším jménem, ale pod názvem „shaking palsy“, který by se dal do češtiny přeložit asi jako „obrna třaslavá“. Takto mimochodem byla nemoc uváděna v neurologických učebnicích ještě v době Hennerově.
|
| celý článek >> |
| Otázky a odpovědi |
| Eva Pivodová Eva Bobůrková
|
Třikrát o nachlazení
Jak se nejlépe léčit doma?
Nachlazený člověk by měl být v klidu a teple, hodně pít (vodu, bylinné čaje) a dbát na pravidelné zvlhčování nosohltanu, nejlépe přípravky s obsahem mořské soli. Vysušené sliznice, které nachlazení provázejí, jsou totiž ideální základnou k dalšímu množení virů. Díky zvlhčování může nosní výstelka správně fungovat – tedy bránit infekcím, aby se dostaly do organismu. |
| celý článek >> |
| Zácpa |
| Kristýna Čillíková
|
Revize textu: MUDr. Karel Lukáš, CSc., IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Medicínský název nemoci: obstipace
Lidový název: zácpa
Zácpa představuje obtížné vyprazdňování tuhé stolice. Stolice je obvykle tvrdá, vyprázdnění častonamáhavé, občas bolestivé. Frekvence vyprazdňování je velmi individuální, nemusí být každodenní anipravidelná. Také normální rozsah je individuální.
|
| celý článek >> |
| Péče o nedonošené děti |
| MUDr. Martin Gregora
|
| Nedonošené děti mají problémy přizpůsobit se životu mimo matčino tělo. Jejich zranitelnými body jsou dýchání, udržení tělesné teploty, výživa a ochrana před infekcí. Po propuštění z neonatologického oddělení zvláštní péče o tyto novorozence zdaleka nekončí. Na svá bedra ji musí převzít rodiče. |
| celý článek >> |
| Evropská města vyprávějí... |
| Jana Vlková
|
Vídeň, opera jako za Strausse
Hlavní město Rakouska je kulturním a uměleckým centrem. Jedním z nejoblíbenějších turistických cílů je vídeňská Státní opera. Ačkoli dnes již navštěvují stánek vážné hudby turisté v ležérním oblečení, stále se tu najde hodně diváků, kteří si dopřávají starosvětský večer v dlouhé róbě či obleku a se vším všudy; stejně jako v dobách, když bývali řediteli divadla Gustav Mahler nebo Richard Strauss. Po představení se sluší zajít na něco dobrého – třeba na Tafelspitz. |
| celý článek >> |
| Zrcadlo doby |
| Günter Bartoš
|
| Nejrušnější místo předválečného Berlína srovnalo bombardování se zemí. Dlouhá desetiletí bylo územím nikoho, tichým prázdným prostorem mezi dvěma mocenskými bloky. Po sjednocení Berlína a Německa se znovuzrozené Postupimské náměstí mělo stát svorníkem rozděleného města a symbolem jeho nového statusu. Povedlo se? Ano. |
| celý článek >> |
| Na lyže, na snowboard! |
| Jana Vlková
|
Alpe d`Huez: na celý týden
Historie Alpe d`Huez se pojí s těžbou stříbra a uhlí a také s osobou inženýra Pomagalského, který na zdejších kopcích kdysi testoval první vleky. V létě se vesnice Alpe d`Huez obvykle stává cílem některé etapy Tour de France, v zimě sem zase kvůli členitému terénu míří nároční lyžaři. Středisko se nachází v nadmořské výšce přibližně 1800 metrů, ale vrcholky pohoří dosahují místy až nad 3000 metrů. Alpe d`Huez ovšem uspokojí i začátečníky nebo rodiny s malými dětmi. Hned za hotely a rezidencemi se totiž rozprostírají velmi mírné zelené a modré sjezdovky, které chrání bezpečnostní plůtky. Celotýdenní pobyt si mohou návštěvníci zpestřit koupáním v místních dvou bazénech, nočním lyžováním a v případě špatného počasí třeba prohlídkou národopisného muzea.
www.alpedhuez.com,
www.sataski.com
|
| celý článek >> |
| O kaštanovníku a kaštanech |
| Jan Andreska
|
... castaneasque nuces, mea quas Amaryllis amabat...
(... a kaštanová jádra, která měla ráda Amaryllis...)
[Vergilius, Ekloga II, verš 52]
Adventní chladný den v městských ulicích, prodavač kaštanů se svými kamínky na kolech křičí Kaštany! Maroni! a kolemjdoucí kupují horké pečené kaštany. Trochu k zahřátí rukou v kapsách, ale zejména pro jejich lahodnou chuť. Kde se vůbec vzaly jedlé kaštany? |
| celý článek >> |
| Když zavoní vánoční čas… |
| Ondřej Petrlík Irena Jirků
|
| ... tak tedy po vanilce a čerstvém jehličí, po hřebíčku, anýzu a skořici. Přesně tak to vonělo v Parkhotelu Průhonice letošní první adventní neděli. |
| celý článek >> |
| Asijská inspirace ve dřevě |
| Günter Bartoš
|
| Jan Venzara založil uměleckou řemeslnou Rukodílnu Organika, ve které se vyrábí oblý nábytek podle harmonických principů feng šuej. |
| celý článek >> |
| Vánoční bažant |
| Marie-Paule Pospisil
|
| Vánoční večeře se ve Francii tradičně odehrává s křupavě vypečenou krůtou nebo husou. Jenže dozlatova vypečené husy či krůty s kmínem si v Čechách užíváme dost a dost. Aby byla nějaká změna, představím vám originálnější verzi slavnostního pokrmu, jíž je nadívaný bažant. Hlavní tajemství tkví v nádivce. |
| celý článek >> |
| Carnegie Hall ? Proč ne! |
| Jana Nekolová
|
Chodbou se rozléhají bicí, bonga a další rytmické nástroje. Občas se ozve také saxofon či klávesy. Za dveřmi v malé místnosti právě zkouší hudební skupina The Tap Tap. Nic neobvyklého. Jen většina hudebníků sedí na invalidním vozíku.
|
| celý článek >> |
| Vánoční syntéza: Chorea Bohemica |
| Günter Bartoš
|
Lidové divadlo hudebnětanečního souboru Chorea Bohemica se pro některé lidi stalo nedílnou součástí českých Vánoc stejně jako třeba Ladovy obrázky nebo Rybova mše.
|
| celý článek >> |
| Cesta na Drromm |
| Cecílie Jílková
|
„Co tu voní?“ opřel se Teodor o trám verandy.
„Uvidíš sám,“ pokynula mu s úsměvem Alba. Sedl si za stůl vedle chlapců a přihlížel, jak plní misky vařenými fazolemi a masem. |
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
