 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 60/2008 |
| téma: |
| Revmatologie |
Kam kráčí medicína ?
dvojčíslo 12/08, 1/09 |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| Editorial (60/61 prosinec 2008) |
| Irena Jirků
|
V třicátých letech minulého století svolal americký prezident F. D. Roosevelt odborníky z nejlepších univerzit a požádal je, aby se pokusili předpovědět, co všechno se stane ve vědě a technice v druhé polovině století. Ti slavní vědci se tedy sešli, dlouho, dlouho rokovali a posléze prezidentovi předložili své závěry. Neznáme přesný obsah, ale prý v té předpovědi nebylo ani slovo o atomové bombě, o počítačích či o vakcíně proti dětské obrně, prostě žádný z oněch převratných – v kladném či negativním slova smyslu – objevů a vynálezů, které tak zásadně změnily náš život a vůbec lidskou historii.
|
| celý článek >> |
| Kdo dá jméno mému obrazu |
| Irena Jirků
|
Když Jitka Štenclová začíná nový obraz, často už ví, jak se bude jmenovat. Pak jsou ale situace, kdy je obraz dávno hotov a malířka pro něj nemá jméno. „V takových případech, zvláště před výstavou, povolám rodinnou radu a manžel nebo děti vymýšlejí. Dát obrazu jméno, to je jako si ho definitivně adoptovat. Alespoň to tak cítím. A pak se s ním o to hůř loučím. Vlastně se vůbec se svými obrazy nerada loučím.“
|
| celý článek >> |
| Poselství Garciovi |
| Elbert Hubbart
|
Slovo vydavatele
Milí čtenáři,
původně jsem měl v úmyslu vám v tomto čísle Sanquisu popřát krásné Vánoce. Nakonec jsem se však rozhodl – vzhledem k situaci, kterou právě prožíváme – podělit se s vámi o důležité poselství, a tak otiskujeme proslulý Hubbardův esej z roku 1899. Co nám více než sto let starý text může dnes ještě dát? Jak nás může inspirovat? Pokaždé, když zahajujeme v Čechách nebo ve světě novou expozici ORBIS PICTUS, zveme její návštěvníky do světa fantazie, která dokáže zlomit pouta jakéhokoli otroctví. Ano, věříme, že fantazie má takovou moc! A když se nyní vracíme k Hubbardovu „Poselství“, činíme to s přesvědčením, že k překonání současných problémů budeme potřebovat nejen mnoho tvůrčí fantazie, ale také mnoho Hubbardových Rowanů. Krize (nejen ta finanční) přišla asi v nejvyšší čas a snad nás rychle dovede k pochopení, že stabilita společnosti a blahobyt, jak ho dnes chápeme a žádáme, nejdou dohromady. Prosím, přečtěte si to moudré „Poselství“ staré více než sto let...
Jiří Wald, vydavatel
P. S. Hubbardův výklad příčin úspěchu světoznámého eseje a poznámky k němu najdete v rubrice SANQUIS PLUS - UMĚNÍ, informace k Orbis Pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie na www.orbis-pictus.com.
|
| celý článek >> |
| Jen sklo(a olovo) |
| Eva Bobůrková
|
Kolikrát jsem kráčela kolem a vůbec jsem si jí nevšimla. Možná byly stažené rolety, omlouvám svou nevšímavost. Takže dnes poprvé vidím, že rohový dům pražských ulic U Milosrdných a Na Františku skrývá dílnu vitrážistů, umělců řemesla s tisíciletou tradicí… Teprve teď na dveřích čtu: Umělecké sklenářství Jiřička – Coufal. Založeno 1935.
|
| celý článek >> |
| Proč vlastně slavíme Vánoce? |
| Doc. MUDr. Jiří Šimek CSc.
|
| Blížící se Vánoce poznáme podle ještě pestřejší výzdoby v obchodech a v nákupních střediscích se spoustou vánočních reklam a podle spousty lidí shánějících dárky pro své blízké. S blížícími se svátky narůstá spěch a nervozita, střídaná únavou až vyčerpáním. Když tu hektickou dobu ve zdraví přežijeme, všichni si oddechneme, že už to máme za sebou a začneme připravovat silvestrovskou zábavu. Proč to všechno vlastně podnikáme? Kdykoliv se nám zdá, že se lidé chovají podivně, je dobré se zastavit a v klidu se nezaujatě zamyslet, co se asi děje hlouběji, pod málo srozumitelným a smysl nedávajícím povrchem. |
| celý článek >> |
| Nahota a exhibice jako důsledek stydlivosti |
| Josef Chuchma
|
| Nejčastějším modelem pro výtvarnici Veroniku Bromovou, která pracuje s fotografií a nyní má v Praze retrospektivní výstavu, bývá ona sama. |
| celý článek >> |
| Sváteční šaty |
| Aleš Pejchal
|
Dlouhá léta jsem měl jedny sváteční šaty. Byly maminkou přísně střežené a oblékal jsem si je pouze na svatby, pohřby, do divadla a o Vánocích. Tyto šaty jsem upřímně nenáviděl. Oblek mi byl v průběhu let buď velký nebo malý. Vždy jsem nějak přeskočil ono období, kdy mi měl padnout jako ulitý a z předlouhých kalhot jsem rovnou přecházel do stadia čekání velké vody. Pouze jedinkrát do roka jsem se nemohl dočkat, až budu stát u dveří ve svátečním oblečení. Na Štědrý den.
Jak běžel čas, sváteční šaty pro mě čím dál tím více ztrácely význam. Advokáti do svých kanceláří i k soudu musejí chodit v obleku s kravatou a sváteční šaty jim zákonitě zevšední. Naopak tmavomodrý oblek s bílou košilí se stává oděvem pracovním čili montérkami dělníka práva. |
| celý článek >> |
| Svátky a tolerance |
| Lenka Procházková
|
| Zvířata nemají svátky, ale obřady ano. Jednou jsem pozorovala páva při namlouvání. Oslňující elegance jak na karnevalu v Riu. A přitom poslouchal jen svůj pud. Co bylo na počátku lidských rituálů? Možná strach. Když zemřel vůdce rodu, zbyla po něm vzpomínka a jistě i nějaký předmět. Něco dotýkaného. Strach z budoucna v kombinaci s děkovnou vzpomínkou vytvarovaly první kmenové bůžky. Víra, že je dobré na mrtvé myslet v dobrém, se rozvinula po všech rovnoběžkách a polednících a dodneška jsme tou mříží uvězněni. Církevní svátky mají podobný princip, je to skrumáž strachu a vděku. Ale když se zamyslíme, musíme uznat, že existence svátků je lidem příjemná. Je to společná záležitost, kdy člověk cítí, že patří |
| celý článek >> |
| Vratislav, mikrokosmos střední Evropy |
| Günter Bartoš
|
Výtah ve věži katedrály na Tumském ostrově je narván k prasknutí. Modrá obloha vybízí k pohledům z vyšší perspektivy a liftboy dělá, co může, aby se na vyhlídce vystřídalo co nejvíc lidí. Dějiny Vratislavi začaly založením osady na tomto místě a z ochozu věže je dobře vidět, kam až se město za tisíc let své existence roztáhlo.
|
| celý článek >> |
| Sympatie a přátelství |
| Michael Wellner-Pospíšil Milan Nakonečný Libuše Koubská František Houdek
|
Také ve vnímání lidí se uplatňuje princip kategorizace jako ve vnímání věcí, třídíme je do určitých významových kategorií a umisťujeme je pomyslně mezi takovými póly, jako např. inteligentní a neinteligentní, vřelí a chladní, důvěryhodní a nedůvěryhodní. Samozřejmě se nám jeví jako více či méně sympatičtí či nesympatičtí, pokud nás zaujali nějakou svou povahovou vlastností.
|
| celý článek >> |
| Svitavští kumštýři |
| Cecílie Jílková
|
František Černý a Karel Holas, dva nejznámější členové kapely Čechomor, se narodili ve stejném kraji, v tomtéž městě. František přišel na svět v porodnici ve Svitavách roku 1959, Karel o dva roky později. Možná tam někde to taky tehdy začalo...
|
| celý článek >> |
| Didgeridoo je nástroj netušených možností. |
| Eva Pivodová
|
Když těsně po revoluci přišel na střední výtvarnou školu do Prahy, viděl tu poprvé pouliční hráče, cizince, s jednoduchým a přesto intenzivně promlouvajícím nástrojem. „Protože jsem nevěděl, jak jej vyrobit, nechával jsem si v galanteriích odkládat stranou zbylé papírové tubusy na navíjení látek a zkoušel jsem na ně troubit.“ Dnes je Ondřej Smeykal nejvýraznějším českým – a mezinárodně uznávaným – hráčem na didgeridoo, hudební nástroj, který mimo jiné skýtá i nová východiska v terapii a léčbě zdravotních problémů.
|
| celý článek >> |
| Revmatologie v 21. století nabývá na důležitosti: Převrat jménem cílová molekula |
| Libuše Koubská
|
| Od roku 1980, kdy se Karel Pavelka začal revmatologií profesionálně zabývat, se tento obor výrazně proměnil. Z počátku šlo jen o symptomatickou, paliativní péči vycházející z fyziatrie a balneologie. O autoimunitních chorobách se tehdy ještě mnoho nevědělo, teprve postupně se začaly objevovat nové účinné léky. Na chodbách Revmatologického ústavu v Praze Na Slupi v té době čekaly na lékaře denně desítky lidí, často velmi mladých, a dokonce i mnoho dětí ve velmi bědném stavu. Nemocní se pohybovali na vozících, trpěli těžkými deformitami, sužovaly je nepolevující bolesti... Prestiž revmatologie nebyla zrovna vysoká. |
| celý článek >> |
| Pohybová léčba osteoartrózy kolenních a kyčelních kloubů |
| MUDr. Marta Olejárová
|
| Pohyb a intenzita fyzické aktivity mají úzký vztah k řadě muskuloskeletálních onemocnění včetně nejčastějšího onemocnění periferních kloubů – osteoartrózy. |
| celý článek >> |
| Každodenní cvičení – základ léčby každého pacienta s Bechtěrevovou chorobou |
| MUDr. Jiří Štolfa MUDr. Šárka Forejtová
|
| Ankylozující spondylitida (AS) neboli Bechtěrevova nemoc je systémové zánětlivé onemocnění pohybového ústrojí ze skupiny séronegativních spondylartritid, které postihuje především axiální skelet, sakroiliakální, apofyzeální a kostovertebrální klouby páteře. |
| celý článek >> |
| Do lázní raději dřív než později |
| Jana Vlková
|
| Pobyty v lázních byly dříve určeny výhradně pro nemocné. Doba se změnila a my dnes víme, že prevence je mnohem lepší než léčba. Wellness se stalo královskou odpočinkovou disciplínou. Ideální je využít k ozdravné zahálce nevlídné zimy, kdy už je příliš chladno na kola, ale podmínky na lyžování teprve přijdou. Výběr lázeňských služeb je dnes navíc neuvěřitelně široký. |
| celý článek >> |
| Když lázně pomáhají dětem |
| MUDr. Josef Nebesař
|
Základem komplexní lázeňské léčby dětí je balneoterapie. Je to léčebná a preventivní lékařská disciplína, která zajišťuje následnou péči o chronicky nemocného pacienta s využitím přírodních léčivých zdrojů – klimatu, minerálních vod a peloidů.
|
| celý článek >> |
| Lázně: pacienti jsou mladší! |
| Jana Vlková
|
| Lázeňství a lázně se mění stejně rychle jako svět kolem nás. V jiné než před lety, a jak se lázně vyrovnávají s vyšším počtem pacientů, ví MUDr. Jaroslav Bican, ředitel třeboňských lázní Aurora. |
| celý článek >> |
| Než přijde zima... |
| MUDr. Helena Kučerová HonDG
|
Krátké dny, mlhy, deštivé počasí, bahnité cesty. Lidé dostávají rýmy, chřipky a deprese. Blíží se Vánoce, tedy velký shon, nakupování dárků. Sváteční jídla se rychle sní, navštíví se rodina a známí, a je tu další rok. Skončí prázdniny a už to zase začne, vlastně se není ani nač těšit. Nastává nepříliš oblíbené období roku.
|
| celý článek >> |
| Zdravotní péče podle Bati |
| MUDr. Jiří Bakala
|
| Před časem vyšla kniha „80 let Baťovy nemocnice v obrazech, faktech a dokumentech 1927–2007“. Jde o historii poměrně mladé české nemocnice, která byla vybudována v roce 1927 jako soukromá nemocnice firmy Baťa. |
| celý článek >> |
| Dva životy, dvě volby |
| František Houdek
|
| Existuje jen málo témat neuchopitelnějších, než je vědecká etika. V minulých dnech prošla výročí dvou vědců, jejichž „morálka“ snad ani nemohla být rozdílnější. Připomeňme si je tím spíš, že se blíží výročí třetí – narození člověka jménem Ježíš, který je už po staletí mravním ideálem pro třetinu lidstva. |
| celý článek >> |
| Na obzoru planeta Mars |
| Pavel Kočička
|
Českými médii proběhla před časem zpráva, že na Marsu je voda. Nic překvapivého ovšem, o vodě na Marsu se ví již od padesátých let minulého století a její existence ve formě ledu a atmosférické páry byla již několikrát potvrzena. Přesto se planeta Mars v roce 2008 znovu stala mediální hvězdou...
|
| celý článek >> |
| Lenka Procházková: Jan Palach byl dost jemný |
| Cecílie Jílková
|
| Dne 21. srpna 2008 vyšel v nakladatelství Prostor nový román Lenky Procházkové Slunce v úplňku. Pod poetickým titulem se skrývá „novodobý hrdinský epos“ – tak knihu označuje sama autorka. Vyprávění začíná dnem vpádu okupačních vojsk do Československa a líčí události roku 1968 z pohledu obyčejných lidí. Takovým obyčejným člověkem byl i Jan Palach. Jak a kde neklidnou dobu prožívala sama spisovatelka a co by dnes na její knihu řekl sám Palach? I o tom si s Lenkou Procházkovou povídala její dcera Cecílie Jílková. |
| celý článek >> |
| Půjčovat knihy už nestačí. |
| Günter Bartoš
|
| Dvanáctiletá Zuzana a její kamarádka Karolína vědí, jak strávit příjemné odpoledne po škole. Dvakrát do týdne se vypraví do Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně, kde se válejí na polštářích v dětské čítárně a čtou si časopisy pro dívky. A když je to přestane bavit, chvíli si hrají s křečkem nebo si jen tak povídají. Po dvou hodinách jdou domů. Možnosti dětí v knihovně popsal japonský spisovatel Haruki Murakami v románu Kafka na pobřeží: „Takové děcko, kterému se nechce domů, má dost zúžený výběr, co se týká toho, kam jít. Do kavárny nemůže a do kina taky ne. Zbývá mu jen ta knihovna. Za vstup se neplatí a samotné dítě tam nikomu nevadí. Můžete se tam posadit na židli a číst, co se vám zlíbí...“ |
| celý článek >> |
| Můj archiv? Spíš povodí než pramen. |
| Eva Pivodová
|
Matematika a poezie. Výtvarné umění a počítačové databáze. I takhle nesourodé oblasti spolu mohou logicky souviset. A mohou se dokonce dokonale prolínat. Jak? V archivu výtvarného umění a informačním systému, díky kterému je část archivu už přístupná na internetu. Za vším stojí výtvarník a publicista Jiří Hůla.
|
| celý článek >> |
| Moje žena nechce do hrobu |
| František Houdek
|
S blížícím se podzimem roku (a vlastně i života) moje žena, vedena snahou ulehčit práci našim budoucím pozůstalým, rozhodla se přeskupit poslední věci rodiny. Na jednom z půvabných pražských hřbitovů vyhledala a zakoupila volný hrob se záměrem sestěhovat do něj ostatky našich nejbližších předků, rozptýlené dosud do hrobů i lokalit několika. Chtěla to stihnout do svátku Památky zesnulých, ale úřední šiml řehtá v každém věku.
V sobotu 15. listopadu jsem do batohu naložil dvě urny, jakož i rýček s lopatkou, též pár chryzantém v květináčích, a vyrazili jsme.
Práce mi šla od ruky. Po nálezu nártní kosti jsem se proměnil v archeologa a lokalita v pravěké pohřebiště. Manželka však moje nadšení nesdílela a přivolala hrobníka, který, vždy připraven k radě i pomoci, zevloval mezi hroby.
|
| celý článek >> |
| Delta Dunaje |
| Jan Andreska
|
| Řeky začínají a končí. Začátků, tedy pramenů, je mnohem víc. Ale ústí, opravdových velkých setkání řeky a moře, je málo – úměrně tomu, že se řeky na svých cestách stékají a do moří tak dorážejí společně. |
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
