Hudební a dokumentární kompozici o největší české hrdince 20. století Miladě Horákové, odsouzené totalitním režimem k smrti, natočila Olga Sommerová v roce 2009 a nazvala ji Do samoty v tanci. Strhující dokument mapuje vznik opery Zítra se bude..., kterou vytvořili Aleš Březina s Jiřím Nekvasilem, a v níž hlavní roli ztvárnila pěvkyně Soňa Červená. Dokumentární snímek najdete v archivu České televize ZDE.

Na dně oceánů, tam, kam by lidské oko nedohlédlo, žije v mořském království víla. Pleť má čistou a hebkou, jako je lístek růžového květu, oči modré jako hlubina a její srdce trápí láska… Nová inscenace Stavovského divadla na hudbu Zbyňka Matějů a v režii tandemu SKUTR uvede půvabnou pohádku H. CH. Andersena jako večer poetických tanečních obrazů, který je určen nejen rodinám s dětmi, ale všem, kteří milují tento nesmrtelný příběh.

Co bude pak? Tuto otázku si klade už od svých pětadvaceti.
A i když roky tančila na první londýnské scéně a sklízela úspěchy po celé světě, vždycky počítala s plánem B. Dnes se tedy nebojí začít znovu.

Denní věštec, relikvie smrti, komnata nejvyšší potřeby...  Ano, není pochyb, skutečný znalec už ví, co je nového.  Harry Potter je zpět!  Když před devíti lety vyšel poslední díl této světoznámé ságy o Bradavicích, škole kouzel a magických bytostechh, zdálo se, že se Joanne Rowlingová už nedá přemluvit k pokračování.  Teď se však stojí fronty na „osmý“ díl knižní série, což je vlastně scénář nové divadelní hry, jež se hraje od konce července v Londýně. A v listopadu má do kin dorazit nový film. Harry Potter je fakt nesmrtelný!

Rasismus? Násilí? O takových tématech se jen těžko žertuje. A přece – Louis C. K. to dokáže. Šestinásobný držitel televizní ceny Emmy a mnoha dalších ocenění je zkrátka legendou současného humoru, a přitom byl dříve známý spíše jako scénárista, režisér či producent než jako bavič. Nejuznávanější současný komik míří do Prahy.

Světové hvězdy tzv. Nového cirkusu, klaunérie, hudba, film, workshopy, debaty, výstavy... Vznikl před 12 lety a od té doby uvedl festival Letní Letná přes 1100 představení a navštívilo jej 250 000 diváků. Ačkoli nabízí zážitky pro množství diváků, stále si zachovává tajuplnou, starobylou atmosféru. Čím to? Je to přece cirkus.  

Nikola Márová, Alexandr Katsapov, Andrea Kramešová, Michal Štípa... Sólisté baletu Národního divadla se sejdou 20. srpna 2016 při ojedinělém představení Ej,lásko a Mariin sen v Litomyšli. Představení bude uvedeno u příležitosti výtvarného projektu Daniela Pešty „Záznamy noční hlavy” v tamní White Gallery.

Ukážeme-li historii v její staletí trvající kontinuitě, ale s nadhledem, může to přinést změny vnímání a posílit naší regionální identitu. Pochopíme, že tudy procházely dějiny opakovaně a že je také mnoho silných okamžiků, o kterých je dobré přemýšlet.
Tak vysvětluje Jan Školník důvody, proč se rozhodl oslovit Radovana Lipuse, Renatu Putzlacher, Šimona Cabana a herce s celé republiky a financovat vznik divadelní hry o minulosti i současnosti Broumovska. HRA-NIC-e se hraje v tzv. Dřevníku v broumovské klášterní zahradě, stejnojmenná kniha byla za účasti tvůrců pokřtěna 1. srpna 2016 v klášterní kreslírně.

Co se stane, když se nenávisti postaví do cesty láska? A je vůbec možné zabít vlastní matku? Pevná a nelítostná Elektra přichází na jeviště Státní opery.
Opera slavného německého skladatele Richarda Strausse představuje oproti řecké mytologii hlavní postavu jako ženu plnou emocí, tvrdě stojící za svým cílem a doslova posedlou pomstou. Její roli už podruhé ztvární nejslavnější britská sopranistka Susan Bullock – poprvé to bylo v newyorské Metropolitní opeře, kde se setkala s velkým úspěchem. Pod taktovkou Rolanda Böera a v režii anglického režiséra Keitha Warnera tak mají návštěvníci spatřit Elektru živou, dýchající – a strhující.

Neobyčejné osudy Lva Sergejeviče Teremina, ruského vědce, hudebníka, ale také  špiona a vynálezce, uvádí hra režiséra Petra Zelenky jako obraz života muže, jenž se narodil ve špatné době. Nicméně jde o skutečný příběh skutečného člověka – a Ivan Trojan je v hlavní roli více než přesvědčivý.

Dejvické divadlo, Praha
Reprízy: 27. 4. a 23. 5. 2016
www.dejvickedivadlo.cz

Jak se vede v roce 2008 divadlům malých forem jako je Semafor?

To, čemu se v 60. letech říkalo malé formy, přestalo táhnout. Když se k nám dostaly v 90. letech velké světové muzikály, bylo to pro publikum něco nového, veliká podívaná, a ovlivnilo je to natolik, že návštěvnost našich skromných představení začala rapidně klesat.