Mnoho dětí  nedokáže ještě kontrolovat zcela své chování, když se zapojuje do obvyklého předškolního systému, a proto ve školce potřebuje výchovnou podporu. To konstatuje nejnovější americká studie, na jejímž základě vědci doporučují, aby nebyly děti předškolního věku zatěžovány příliš vysokými nároky, ale spíše se dbalo o jejich  přirozený emociální a sociální vývoj.

V zimě 2004 si Nathan Copeland z Pennsylvanie zlomil krční obratel při autonehodě a ochrnul od hrudi dolů. Mladý muž začal právě studovat na vysoké škole, a ikdyž nemohl ve studiu pokračovat, rozhodl se posléze zúčastnit klinických zkoušek na University of Pittsburgh. Jejich cílem bylo pomocí implantátu, který propojuje lidský mozek s počítačem (BCI – brain-computer interface), a robotické ruky znovu umožnit postiženému pocit doteku.

Záleží na tom, zda je nádor umístěn na pravé, nebo levé straně tlustého střeva? Zpráva itaských vědců a statistiků prokazuje, že lokalizace tumoru je důležité kritérium pro stanovení dávek chemoterapie a také pro přesnější určení prognózy.

Injekce hormonů se ukazují jako bezpečná a efektivní cesta k antikoncepci, ovšem tentokrát pro muže. Výzkumníci se Spojených států říkají, že jejich látka má téměř 96% úspěšnost. Zbývá už jen odstranit vedlejší účinky, které však nepatří k těm závažným.

Slábnoucí schopnost porozumění plynoucí řeči nezáleží ve vyšším věku jen na stavu sluchového aparátu, ale velký vliv má i samotný mozek. Ve starším věku má potíže zpracovávat rychle přijaté informace a správně je vyhodnocovat.

Italští vědci použili pokus s falešnou rukou, aby dokázali lépe pochopit, jak naše mysl chápe informace, jež mu poskytují smysly. A došli k závěru, že  lze mozek poměrně jednoduše ošálit, což by mohlo znamenat pokrok v léčbě pacientů po mozkové mrtvici.

Když v srpnu letošního roku zemřel americký vědec a lékař Donald Henderson, na titulních stránkách světových médií se opět objevilo slovo NEŠTOVICE. Bylo to po dlouhých letech poprvé, protože neštovice už naštěstí nikoho neohrožují. Zásluhu na této vyhrané válce se zákeřnou nemocí mají vedle Hendersona i čeští lékaři. Zdeněk Ježek patřil k jeho nejbližším spolupracovníkům. Dlouhé roky bojoval s variolou v Indii a afrických státech.

Hladina tak zvaného hormonu stresu, pokud je měřena ve vlasech, může stanovit míru šance na úspěšné umělé oplodnění. Vědci z University of Nottingham doufají, že se jim podaří postupně najít způsob, jak čelit neplodnosti.

Nejnovější výzkumy potvrzují, že tzv. gastrický bypass pomáhá lidem trpícím obezitou z cukrovky účinně hubnout, znovu nepřibrat a udržet si také lepší hladinu glukózy. Tato metoda se ukazuje být podstatně účinnější než cvičení a diety.

Jedna desetina dětí je od narození vybavena imunitním systémem, který - i když je tělo napadeno virem HIV - se dovede bránit tak účinně, že se u něho nerozvine AIDS. Co se ale děje, když člověk dospěje?

Tým vědců z Michigan State University zjistil, že DHA, kyselina dokosahexaenová, dokáže za jistých okolností zastavit rozvoj autoimunitního onemocnění zvaného Lupus a případně tedy může být lékem i na další vážná onemocnění tohoto druhu.

Vzpomínka na krásné prázdniny, slunečné odpoledne s dětmi, vzrušená konverzace  v přeplněné tramvaji, konflikt se sousedem, ztráta člověka, na kterém vám záleželo... Myšlenky volně těkají a vyvolávají emoce. Tým vědců z Duke Univerzity tvrdí, že je dokáže rozeznat a zaznamenat na magnetické rezonanci.

Říká se, že muži lépe řídí a ženy zase lépe navigují. Nová studiíe vědeckého týmu z Concordia Univerzity v Montrealu hledala příčiny, proč ženy zvládají lépe právě tyto úkony a objevila hormony. Vědci tvrdí, že ženy v čase menstruace volí jiný způsob uvažování a odlišnou strategii při řešení problémů.

Albert Einstein vycházel z názoru, že člověk využívá jen 10% kapacity svého mozku. Jiní vědci zase tvrdili že když mozek dokážeme pořádně aktivovat, budeme obdařeni třeba i telekinetickými schopnostmi.  Co na to současná věda? anechte marných nadějí. Lidský mozek pracuje už teď na plný výkon, tvrdí američtí neurologové.

Jedna ze složek hroznového červeného vína může pomoci kontrolovat záněty způsobené bakteriální infekcí, jež bývá spojena se zánětem horních cest dýchacích, astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí (COPD) a zánětem středního ucha. Američtí vědci učinili další krok při hledání náhradních léčiv za antibiotika.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států amerických (U.S. FDA) ve středu schválil „umělou slinivku“ společnosti Medtronic Plc. Ta dokáže monitorovat stav nemocného trpícího diabetem 1. stupně  a automaticky mu dodá potřebnou dávku inzulinu.

Čím více jazyků ovládáme, tím si připadáme jiní. Každý jazyk nás také trochu mění. Ne nadarmo se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Někdo je  asertivnější v angličtině, jiný uvolněnější ve francouzštině a více citlivý v češtině. Je možné, aby se střelka našeho morálního kompasu lehce odkláněla podle jazyka, kterým zrovna mluvíme?

Studie publikovaná v časopise Nature Microbiology  se zdá být příslibem nové léčebné metody, jež by mohla být účinná proti odolným  bakteriím, jež lékaři a vědci nazývají superbakterie. Jsou peptidové polymery alternativou k čím dál měně účinným antibiotikům?

Je pravděpodobné, že virus Zika nepostihuje jen mozek nenarozených dětí, ale může negativně ovlivnit i zdraví dospělých lidí. Při nejnovější studii američtí vědci zjistili, že Zika dokáže výrazně infikovat některé mozkové oblasti u zdravých jedinců, jež jsou důležité pro učení či dlouhodobou paměť. Varují tedy, že toto onemocnění může mít mnohem vážnější  dopady, než se dosud soudilo. A volají pro prevenci.

Nová studie amerických vědců ukazuje cestu k zastavení proteinů, které omezují  dodávky energie do nervových buněk u lidí trpících takzvanou Huntingtonovou chorobou. Výzkumníci vytvořili peptid, který dokáže zničení těchto buněk zabránit. Na řadě jsou teď klinické studie s lidmi.

Všechno je sezónní. Podle nejnovější studie sociologů z University of Washington také rozvody. Čas, kdy se nejvíce lidí rozhodne pro změnu, chce začít novou životní etapu a řeší to tedy rozchodem s partnerem, je velmi úzce provázán s letním a zimními prázdninami. Na první pohled – nepochopitelná souvislost.

Až dosud vědci předpokládali, že diferenciace kmenových buněk závisí výhradně na prostředí, ve kterém se nacházejí. Skupina odborníků z basilejské univerzity však nyní popisuje možnosti nervové buňky hipokampu, která může rozhodnout o svém jiném osudu  pomocí proteinu Drosha.

Myšlenka léčby zánětlivých střevních onemocnění pomocí nanotechnologie je otázka, kterou se věda zabývá již dlouho. Nejnovější studie  z Atlanta Veteran Affairs Medical Center zavedla vědce  však nejprve na neobvyklé místo – na tamní farmářský trh, za účinky čerstvého kořene zázvoru.

Potenciál k užití vlastních buněk pacienta k léčbě nehojících se chronických ran, které jsou častou komplikací cukrovky, ale také mnohých vaskulárních onemocnění, se významně zvýšil poté, co vědci použili buňky kůže, které odebrali přímo z ran, tj. vředů, a přetvořili je na indukované pluripotentní buňky (iPSC). Technika, kterou použili, byla naprosto identická s tou, kterou předtím použili na zdravých buňkách nediabetických pacientů a měla i stejný úspěch. Studie byla publikována v časopise Cellular reprogramming.

Američtí neurologové sledují systematicky pacienty s Parkinsonovou chorobou a s podobnými diagnózami, aby zjistili, jak se mění aktivita mozku během postupu nemoci. Studie, která byla sponzorována NIH´s Parkinson´s Disease Biomarkers Program a publikována v časopise Neurology, by mohla vědcům přinést nové poznatky pro léčbu, která se soustředí na zmírňování příznaků a zpomalení rychlosti, s níž tato porucha ničí mozek.

V dnešní době, kdy žijeme s prsty přilepenými k displejům telefonů a ipadů, by jeden čekal, že neomezená možnost okamžité komunikace v nás vzbudí pocit, že jsme si všichni velmi blízko. Studie vědců z Kent State University ukazuje, že to tak neplatí ve všech případech.

Při rozsáhlém výzkumném programu objevili vědci několik genů, které způsobují řadu onemocnění přicházejících s věkem –  jako je ztráta sluchu, osteoartróza a degenerace sítnice. Studie, publikovaná v časopise Nature Communications a zatím provedená na zvířatech, by mohla posloužit jako základ pro výzkum, který by mohl nalézt ekvivalentní lidské geny a zjistit riziko vyvinutí těchto poruch roky předtím, než se objeví první příznaky.

Výzkumný tým pod vedením vědců z King´s College v Londýně a University of Bristol zjistil, že pokud matka během těhotenství konzumuje mnoho tuků nebo cukrů, lze to spojit s příznaky ADHD u dětí, které v raném věku trpí poruchami chování.  Studie je první, která spojuje epigenetické změny objevené po narození, poruchy chování a ADHD s jídlem během těhotenství.

Vědci  ze The Scripps Research Institute v současné době mapují, jak experimentální léčba známá jako ZMapp dovede přesně zacílit na virus eboly. Jejich nová studie je první, která zmapovala účinky léků na jeden z proteinů (tzv. sGP) tohoto vražedného viru, jehož slabá místa byla až do dneška neznámá.

Je to prostě tak. Lehká strava, nazývejme ji třeba středomořská, má blahodárný vliv na naši mysl, respektive snižuje pokles kognitivních funkcí mozku. Prokazatelně také zlepšuje funkci srdce. To vše potvrzuje nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition.

Když instinktivně natáhnete ruku, abyste zachytili horkou padající palačinku ze sporáku, máte pořád možnost na poslední chvíli ucuknout a předejít tak popálení. To proto, že váš mozek je schopen narušit řetězec automatických příkazů. Nové vědecké poznatky naznačují, že téhož je mozek schopen v procesu konsolidace paměti – dokáže zastavit ukládání potenciálně bolestivých vzpomínek.

Experiment s bakterií Salmonella vede k objevu, který by mohl učinit rakovinové buňky přístupnější účinkům konvenční chemoterapie. Vědci z University of Massachusetts a tamní Medical School zjistili, že protein SipA pocházející ze Salmonelly redukuje rezistentní molekulu, jež se nachází v mnoha typech rakovinných buněk. Když se protein přichycený na nanočástice dostal až k tumoru, dokázal výrazně zvýšit jeho citlivost na léky, až se nádory zmenšily.

Virus Zika se stal velmi často skloňovaným slovním spojením. Způsobuje mikrocefalii, defekt, při kterém se dítě narodí s abnormálně malou hlavou a s tím spojenou deformací mozku. Navíc je nyní spojován i se syndromem Guillain-Barré, neurologickou poruchou, která se projevuje paralýzou a může končit smrtí. Přesto bylo stále záhadou, jak se rychle se šířící virus v infikovaných buňkách replikuje. Až nyní přišel mezinárodní tým vedený vědci z University Tianjin a University Nankai s odpovědí na tuto otázku. 

Přestože nepořádek je obvykle nepříjemný, většinou nepůsobí zdravotní problémy – pokud ovšem nejste stárnoucí neuron. Když mozkové buňky stárnou, některé proteiny v nich a na jejich povrchu se zdeformují, přetvoří se do jiných, nevhodných forem, a jejich pozitivní funkce se s tím ztrácí. Přitom se ale dál shromažďují, vytvářejí shluky a pokud tento “nepořádek“ nikdo neuklidí, postupně zachvátí buňku a ovládne její schopnost kontrolovat systémy. A právě tehdy se spustí jedna z nevyléčitelných mozkových poruch jako jsou Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba.

Vědci z Drexel University ve Filadelfii, vedeni profesorem Min Jun Kinem, uspěli v úkolu, na který by byli pyšní scifi fanoušci. Za použití rotačniho magnetického pole ukázali, jak mohou řetězy magnetických robotů spojit a dosáhnout překvapující rychlosti při plavbě v mikrofluidním prostředí. Jejich poznatky jsou dalším krokem na cestě za roboty, kteří budou aplikovat léčbu a operovat uvnitř lidského těla.

Mezinárodní tým vedený vědci z University of Witwatersrand v Jihoafrické republice oznámil, že nalezl dosud nejstarší známky rakoviny v kostech lidské fosílie. Tento objev vyvrací teorie, že tato nemoc je výhradně důsledkem moderního způsobu života a vlivu nezdravého životního prostředí. 

Dívky, které v dětství a dospívání trpí obezitou, začínají kouřit  nebo užívat jiné návykové látky v mnohem nižším věku, než jejich vrstevnice s normální váhou. To tvrdí nová studie vědců z Indiana University School of Education a snaží se dobrat příčin.

Vědci z University of Exeter  vyvinuli novou metodu, která dokáže přesněji identifikovat části mozku, jež způsobují záchvaty epilepsie. Pomůže chirurgům a neurologům určit, jako forma léčby a případný chirurgický zákrok bude pro pacienta nejvýhodnější.

Satelitní gliové buňky jsou kmenové buňky, které můžeme najít v příčně pruhované svalovině.  Jejich transplantace by mohla být nadějí při léčbě některých degenerativních svalových onemocnění, ale – bohuže – při kultivaci ve zkumavce ztrácejí hojivé schopnosti. Vědci už přišli na to, jak je zachovat.

Skupina japonských vědců vedená Kazuem Nishimurou a Tadashim Yagim zveřejnila výzkum, který prokazuje, že děti, o které se rodiče zajímali a přistupovali k nim s pochopením, se v dospělosti cítí víc šťastné, mají výraznější úspěchy v profesi, větší příjmy a také silnější smysl pro morálku. Výsledky studie byly prezentovány na Research Institute of Economy,  Trade and Industry a japonských médiích.

Počet lidí trpcích obezitou stoupá, v některých rozvinutých zemích jsou téměř dvě třetiny dospělé populace obézní nebo trpí značnou nadváhou. To s sebou přináší mnohá rizika. Od srdečního infarktu, přes mozkové příhody, osteoartritidu a rakovinu. Z těchto onemocnění se však poměrně značná část vyhne tkáním, které leží v oblastech, kde se shromažďuje tuk, a naopak zasáhne ty, které jsou rizikovým oblastem tak vzdálené, jak jen to jde. Nyní se mezinárodní tým vědců přiblížil odhalení přímého propojení mezi obezitou a s ní spojenými, přesto fyzicky nesouvisejícími, nemocemi.

Studie z University of California Los Angeles ukazuje, že centra, která lidský mozek zapojuje při ochutnávání skvělé čokolády, nebo při výhře vyššího peněžního obnosu, jsou také aktivována,  když teenager vidí vysoký počet “lajků“ třeba u svých fotografií na sociálních sítích. Toto skupinové ocenění však také mám moc snížit jeho obezřetnost a otupit pocit nebezpečí, když jde o snímky z rizikovými tématy.

Vědcům z Univerzity v Melbourne se ve spolupráci s kolegy z jiných států ­konečně podařilo dešifrovat vývoj buněčně stěny u rostlin. Výsledky jejich výzkumu by mohly napomoci k přesnému šlechtění a vylepšení vlastností stavebního dřeva,  biopaliv a dalších rostlinných produktů.  Mezinárodní tým použil pro své pokusy laboratorní rostlinu Arabidposis, jejich práce byla publikována v časopise Current Biology.

Vědci se na tuto otázku snaží odpovědět více než jedno století. V posledních letech se jim podařilo prokázat,  že rozdíly v inteligenčních testech jsou výrazně závislé na rozdílech, jakými se lidé liší geneticky. Které geny ale rozhodují?

ADHD, tedy „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, je neurovývojová porucha, jež se projevuje nejčastěji u dětí, zvláště pak u dětí školního věku.  Vědci teď ale přicházejí s výsledky dvou nejnovějších studií, jež naznačují, že by se ADHD mohla vytvořit i později – až v dospělosti. A v jiné podobě.

Halucinogenní chemikálie psylocybin, jež je obsažen v některých houbách, může být nadějí pro lidi s nevyléčitelnou  depresí. Vědci z Imperial College of London doufají, že i když provedli teprve počáteční studii, jsou na cestě k novému způsobu léčby.

Zatímco tabákové společnosti nesmí propagovat svoje zboží pomocí product placementu již od orku 2000, značky vyrábějící alkoholické nápoje nejsou ničím omezeny. Nový výzkum, který byl prezentován na pravidelném každoročním setkání Pediactic Academic Society, ukazuje, jak moc alkohol v klasických televizních pořadech pro mládež ovlivňuje jejich sklony ke konzumaci alkoholu.

Gen, který byl považován za typický pouze pro embrya, a o němž si vědci mysleli, že je při dalším vývoji člověka deaktivován, by mohl sehrát významnou roli  při prevenci infarktu a mrtvice. Jeho vlastnosti by mohly pozitivně ovlivnit s věkem se snižující schopnost těla opravovat poškozenou tkáň.

Operační tým pod vedením Jiřího Froňka z IKEM a Romana Chmela z FN Motol provedl 30. dubna 2016 první transplantaci dělohy v České republice.  „Příprava trvala několik let – a to ve spolupráci se švédskými kolegy, kteří provedli tento zákrok jako první na světě. Byla to velmi intenzivní příprava, do které bylo zapojeno více odborníků,“ říká MUDr. Pavel Trunečka, CSc. přednosta Transplantcentra IKEM.

Geneticky upravené srdce prasete, jež bylo transplantováno paviánovi, fungovalo díky nové imunosupresivní terapii více než dva a půl roku. Vědci z Ludwig-Maxmilians-Universitaet v Mnichově stejně jako jejich američtí kolegové z National Heart, Lung, and Blood Institute v Marylandu to považují za důležitý krok a věří, že tzv. xenotransplantace nejsou marnou cestou.

časopis Nature Communications, duben 2016,
zdroj:  www.eurekalert.org

Lidé, kteří vymýšlejí názvy pro nové zboží, by měli vědět, že člověk si některé zvuky spojuje podvědomě se vzdáleností. Jisté hlásky navozují pocit blízkosti, jiné působí jako vzdálené - tedy méně dostupné. Neocenitelný poznatek, chcete-li se svým produktem oslovit co nejširší okruh lidí.

Dřívější nástup puberty se dá předpokládat u dětí, u jejichž rodičů k  němu došlo také velmi brzy.  Důležitým faktorem je vedle genetiky ale i prostředí, v němž děti vyrůstají.

Za dlouhá léta výzkumu mozku se stále nepodařilo vysvětlit, jak mozek vytváří dlouhodobou paměť. Tato otázka zůstává ústředním bodem výzkumů neurologie. Nyní vědci z Kalifornské univerzity přišli s odvážným tvrzením, že našli odpověď.

časopis Nature
Zdroj: www.news.temple.edu

Speciální systém na upravování genů, který vytvořili vědci na Lewis Kazt School of Medicine z Temple University ve Philadephii, je novou nadějí pro HIV pozitivní pacienty. Tento virus, který způsobuje AIDS,  američtí vědci pomocí této metody bezpečně vyjmuli z DNA lidských buněk. dále při hledání léku proti AIDS.“ 

Developmental Psychology, březen 2016
Zdroj: www.sciencenewsline.com

Nepodceňujme malé děti. Jak prokázaly nejnovější studie na Washinghtonské univerzitě, dokonce i v batolecím věku dokážou být děti velmi pozorné, citlivě vnímají všechny reakce dospělých a to víc, než si myslíme. Rychle třeba poznají, který dospělý se jeví jako vznětlivý,  ještě rychleji si ho zaškatulkují jako potenciální hrozbu a příště se pokusí vyhnout konfliktu.  Dvě nové studie dokazují, že i patnácti měsíční dítě dokáže takto přesně zhodnotit situaci a jednat asertivně.

www.alphagalileo.org
Alpha Galileo

Mužský pohlavní hormon testosteron má zřejmě antidepresivní účinky, zjistili američtí vědci. Nyní začínají odhalovat přesný mechanismus jeho působení.
Ve srovnání s ženami se vyskytuje u mužů dvakrát méně afektivních poruch a depresí. Muži, kteří však trpí hypogonádismem, tedy ti, jejichž tělo tvoří málo nebo žádný testosteron, jsou na tom co do náchylnosti k depresím a úzkostem stejně jako ženy. Naopak hormonální substituční terapie pomocí testosteronu prokazatelně zlepšuje náladu. Tato fakta jsou vědcům známa již delší dobu, avšak pro vývoj účinných antidepresiv je nutné poznat přesně mechanismus, jakým testosteron organismus ovlivňuje.
 

Harvard School of Public Health
www.hpsh.harvgard.edu
Rutinní vyšetření na mamografu – dlouho považované za základní nástroj pro odhalení raných stádií rakoviny prsu – ve skutečnosti vede k neopodstatněnému počtu diagnóz nebo k nesprávné a nadbytečné léčbě, tvrdí norští vědci. Mnohé nálezy jsou totiž neškodné a nevedly by k rozvoji rakoviny a úmrtí pacienty. Na základě studie, která sledovala téměř 40 tisíc norských žen, odhadují vědci, že 15 až 25 případů bylo diagnostikováno zbytečně.

Časopis Human Reproduction, únor 2016
Zdroj www.reuters.com

Výsledky nejnovější studie, již realizoval tým vědců z Boston Univerzity School of Medicine  ukazují, že u žen žijících blízko dálnic, kde je vzduch znečištěn výfukovými plyny, jsou problémy s plodností pravděpodobnější než u těch, které nebydlí v její bezprostřední blízkosti. Výzkum sledoval 36 000 žen po deset let a měřil znečištění ovzduší v místech jejich bydliště, přičemž zaznamenal 2500 případů neplodnosti.  Z nich 11% představují ženy, které žily maximálně jen 200 metrů od dálnice. Studie byla zaměřena na tzv. primární neplodnost (neschopnost početí nejméně po dobu jednoho roku), stejně jako na sekundární neplodnost (nezdařeným početím předchází alespoň jedno těhotenství). Oproti primární neplodnosti, kde znečištění zvedá riziko jen o statisticky nevýznamných 5%, u sekundární dochází ke zvýšení o 21%. Tyto výsledky se objevily jak v oblastech s menším znečištěním, tak v silně zamořených. Studie byla zveřejněna v odborném časopise Human Reproduction. 
 

Science, únor 2016
Zdroj: www.eurekalert.org

Studie publikovaná v časopise Science odhalila, že spuštění konkrétní imunitní reakce, podobné jaká by mohla nastat u člověka, změnilo u březích myší stavbu mozku u potomstva a způsobilo změny v chování, které jsou  obdobné jako při poruchách autistického spektra (ASD). Také mnoho předchozích výzkumů se snažilo poukázat na možné spojení mezi virovou infekcí v těhotenství a ASD, nikdy se jim ale nepodařilo odhalit způsob, jakým imunita matky ovlivňuje autistické chování. 

Zdroj: www.eurekalert.org

Podle Jordana Gainese, neurologa z Pennsylvania State University, je spánek v dospívání důležitý víc, než by se mohlo jevit. To, kolik hlubokého NREM spánku absolvuje dospívající chlapec , by mělo také určit, zda se u něj v budoucnu vyvine nebo nevyvine inzulínová resistence, která vede k cukrovce. Chlapci, kteří během dospívání málo spí a trpí tedy nedostatkem hlubokého spánku v dospívání, vykazují vyšší rizikové faktory pro onemocnění cukrovkou než ti, kteří si délku hluboké fáze spánku zachovali z dob dětství. Kromě cukrovky prvního a druhého typu by je mohla ohrozit vyšší hladina viscerálního tuku a poruchy pozornosti.

Hospital Pediatrics, únor 2016
Více na www.eurekalert.org   

Američtí vědci z Wake Forest Babtist Medical Center prokázali souvislost mezi obezitou a tvorbou sraženin v krevním řečišti u dětí a dospívajících. Zatímco u dospělých je už dávno obezita považována za důležitý faktor, jenž může ovlivnit rozvinutí hluboké žilní trombózy, předchozí studie zabývající se dětmi vykazovaly nejasné výsledky. Vědci z Wake Forest Babtist center v Severní Karolině však předkládají jednoznačné statistiky a definují obezitu jako zásadní nebezpečí pro děti. Jejich poznatky byly publikovány v nejnovějším čísle časopisu Hospital Pediatrics.
 

Journal of Adolescent Health, únor 2016
Zdroj:  www.eurekalert.org

Mladí lidé kolem dvaceti let, kteří pravidelně pijí nadměrné množství alkoholu. mají vyšší krevní  tlak. Tím se vystavují nebezpečí, že se u nich později rozvine hypertenze, jež zkomplikuje nebo ohrozí zásadně jejich další život. Výsledky nejnovější studie z University of Montreal Hospital Research centre to jednoznačně dokazuje.
 

Nový objev ve výzkumu lymské boreliozy  komplikuje již tak nejasnou diagnozu

The Lancet Infectious Diseases, únor 2016
Zdroj:  www.scientificamerican.com

Bakterie Borrelia burgdorfedi byla dlouho považována za jediného původce lymské boreliózy, kterou přenášejí klíšťata. Tato tvrzení bylo vyvráceno, když tým vědců z Mayo Clinic, uznávaného lékařského výzkumného centra v Rochesteru v Minnesotě, před časem objevil, že tato nemoc může být způsobena více druhy bakterií. Přestože se jedná o poměrně vzácný jev, tyto nově objevené bakterie mohou způsobovat celou škálu symptomů – od zvracení až po neurologické problémy. Naopak další vědci, kteří se lymskou boreliózou dlouhodobě zabývají, tvrdí, že důležitost tohoto objevu nelze ještě zcela posoudit, neboť se jedná o první svého druhu. Podle nich se výzkum léta ubírá k závěru, že spirochéta způsobující tuto nemoc je jen více různorodá než si dovolíme přiznat.
 

Scientific Reports, únor 2016
Zdroj: https://actu.epfl.ch

Výzkumníci  z École polytechnique fédérale de Lausanne  nalezli laktát, tedy odpadní produkt metabolismu glukózy, který může ochránit neurony před poškozením, jež způsobuje akutní trauma - například mozková mrtvice nebo poškození míchy. Studie byla publikována v časopise Scientific Reports, její výsledky mohou vést k dalšímu pochopení  mechanismů neuronů a odhalit cestu ke odvrácení důsledků poškození mozku.