Světové hvězdy tzv. Nového cirkusu, klaunérie, hudba, film, workshopy, debaty, výstavy... Vznikl před 12 lety a od té doby uvedl festival Letní Letná přes 1100 představení a navštívilo jej 250 000 diváků. Ačkoli nabízí zážitky pro množství diváků, stále si zachovává tajuplnou, starobylou atmosféru. Čím to? Je to přece cirkus.  

Rasismus? Násilí? O takových tématech se jen těžko žertuje. A přece – Louis C. K. to dokáže. Šestinásobný držitel televizní ceny Emmy a mnoha dalších ocenění je zkrátka legendou současného humoru, a přitom byl dříve známý spíše jako scénárista, režisér či producent než jako bavič. Nejuznávanější současný komik míří do Prahy.

Když tato skupina před pár lety začínala, zdála se být trochu – netradiční. Dnes posluchači oceňují její osobitý styl, hudební nápady a profesionální provedení. Cestuje po celém světě a fanoušků jí stále přibývá. Mydy Rabycad v Praze zahajuje své podzimní turné v Praze, vystoupí však také v Turecku nebo ve Velké Británii.

Světově uznávaný epidemiolog se zřekl penze a z Houstonu podporuje české mediky.
Profesor Ervín Adam přežil koncentrační tábor, vystudoval medicínu a v Nemocnici Na Bulovce vedl tým lékařů, který vymýtil dětskou obrnu. Po roce 1968 se jako skvělý epidemiolog prosadil i v USA, kde také žije. Více než dvacet let finančně podporuje studenty medicíny Univerzity Karlovy.

Je to prostě tak. Lehká strava, nazývejme ji třeba středomořská, má blahodárný vliv na naši mysl, respektive snižuje pokles kognitivních funkcí mozku. Prokazatelně také zlepšuje funkci srdce. To vše potvrzuje nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition.

Vědci  ze The Scripps Research Institute v současné době mapují, jak experimentální léčba známá jako ZMapp dovede přesně zacílit na virus eboly. Jejich nová studie je první, která zmapovala účinky léků na jeden z proteinů (tzv. sGP) tohoto vražedného viru, jehož slabá místa byla až do dneška neznámá.

Denní věštec, relikvie smrti, komnata nejvyšší potřeby...  Ano, není pochyb, skutečný znalec už ví, co je nového.  Harry Potter je zpět!  Když před devíti lety vyšel poslední díl této světoznámé ságy o Bradavicích, škole kouzel a magických bytostechh, zdálo se, že se Joanne Rowlingová už nedá přemluvit k pokračování.  Teď se však stojí fronty na „osmý“ díl knižní série, což je vlastně scénář nové divadelní hry, jež se hraje od konce července v Londýně. A v listopadu má do kin dorazit nový film. Harry Potter je fakt nesmrtelný!

Byl pravnukem Antonína Dvořáka, vnukem Josefa Suka a sám patřil k nejvýznamnějším houslistům druhé poloviny 20. století. Výstava v Národním muzeu v Praze nabízí zajímavý pohled do života houslisty Josefa Suka, přičemž vzácné nástroje Stradivari a Guarneri nejsou jedinými svědky tohoto podivuhodného příběhu.

Ať už vytvářejí nábytek či keramické solitéry, vždy se inspirují přírodou. Designérské studio Revír, založené v roce 2015 Miroslavem Nachlingerem a Martinou Kleinovou, hledá spojení mezi moderní formou a přírodním materiálem. Jejich první společná autorská prezentace představuje motiv zrcadlení a odrazů.

Nikdo není do knihy života zapsán na základě své skupinové příslušnosti — svého původu či pohlaví, svého národnostního, jazykového či kulturního zařazení, ba ani svého přihlášení k určitému politickému nebo náboženskému proudu — nýbrž proto, že jeho zcela osobní a konkrétní činy obstály před pohledem posledního soudce.

Text: Milan Horák 

Výzkumný tým pod vedením vědců z King´s College v Londýně a University of Bristol zjistil, že pokud matka během těhotenství konzumuje mnoho tuků nebo cukrů, lze to spojit s příznaky ADHD u dětí, které v raném věku trpí poruchami chování.  Studie je první, která spojuje epigenetické změny objevené po narození, poruchy chování a ADHD s jídlem během těhotenství.

Při rozsáhlém výzkumném programu objevili vědci několik genů, které způsobují řadu onemocnění přicházejících s věkem –  jako je ztráta sluchu, osteoartróza a degenerace sítnice. Studie, publikovaná v časopise Nature Communications a zatím provedená na zvířatech, by mohla posloužit jako základ pro výzkum, který by mohl nalézt ekvivalentní lidské geny a zjistit riziko vyvinutí těchto poruch roky předtím, než se objeví první příznaky.

V dnešní době, kdy žijeme s prsty přilepenými k displejům telefonů a ipadů, by jeden čekal, že neomezená možnost okamžité komunikace v nás vzbudí pocit, že jsme si všichni velmi blízko. Studie vědců z Kent State University ukazuje, že to tak neplatí ve všech případech.

Američtí neurologové sledují systematicky pacienty s Parkinsonovou chorobou a s podobnými diagnózami, aby zjistili, jak se mění aktivita mozku během postupu nemoci. Studie, která byla sponzorována NIH´s Parkinson´s Disease Biomarkers Program a publikována v časopise Neurology, by mohla vědcům přinést nové poznatky pro léčbu, která se soustředí na zmírňování příznaků a zpomalení rychlosti, s níž tato porucha ničí mozek.

Potenciál k užití vlastních buněk pacienta k léčbě nehojících se chronických ran, které jsou častou komplikací cukrovky, ale také mnohých vaskulárních onemocnění, se významně zvýšil poté, co vědci použili buňky kůže, které odebrali přímo z ran, tj. vředů, a přetvořili je na indukované pluripotentní buňky (iPSC). Technika, kterou použili, byla naprosto identická s tou, kterou předtím použili na zdravých buňkách nediabetických pacientů a měla i stejný úspěch. Studie byla publikována v časopise Cellular reprogramming.

Myšlenka léčby zánětlivých střevních onemocnění pomocí nanotechnologie je otázka, kterou se věda zabývá již dlouho. Nejnovější studie  z Atlanta Veteran Affairs Medical Center zavedla vědce  však nejprve na neobvyklé místo – na tamní farmářský trh, za účinky čerstvého kořene zázvoru.

Měl být právníkem, kvůli okupaci k tomu ale nikdy nedošlo. Smůla? Možná právě díky tomu se Karel Otto Hrubý stal fotografem, který se téměř třicet let výrazně podílel na rozvoji československé fotografie a který ovlivnil několik generací českých fotografů. A právě jeho tvorba bude od 1. září vystavěna v Galerii nahoře – sto let po umělcově narození.

Nebrání se kombinaci různorodých materiálů a neotřelých forem, přičemž všechno jeho úsilí směřuje  k dokonalému řemeslnému zpracování, jež je povýšeno ještě velkým respektem k historickému kontextu. To je pohled Ronyho Plesla na sklo. A v tom spočívá i tajemství úspěchu tohoto předního českého výtvarníka a designéra. Svou tvorbu představí při první retrospektivní výstavě od 9. září v pražském Belvederu.

Šest let, tak dlouho maloval Michelangelo fresku Posledního soudu na stěnách Sixtinské kaple. Téměř celý život – tak dlouho se Erich Lessing věnoval fotografování. A právě díky jeho práci budou mít od 1. 9. 2016 návštěvníci vídeňské Votivkirche příležitost si prohlédnout 34 unikátních snímků Michelangelových fresek, jež zachycují v jejich reálné velikosti. Sixtinská kaple dorazila do Vídně.

A tak si jdu. Tak nazvala svou nejnovější desku Jana Koubková. Ta deska je jako ona sama. Osobitá. Nápaditá. Vtipná. Jiskřivá. Právě pro svůj nenapodobitelný způsob si tato dáma sršící energií drží po desetiletí také výjimečnou pozici na české hudební scéně. A má co říct i lidem podstatně mladším. A to nejen hudbou, ale i slovem. Zase velmi osobitým. 

„Dnešní Slovensko, a zřejmě i Česko, se dá snad pochopit, když porozumíme tomu, co se tady stalo v devadesátých letech,“  říká jeden z nejprodávanějších slovenských spisovatgelů Jozef Karika.

5 otázek pro předního českého historika Františka Šmahela, jehož práce patří k nejlepším, které byly o Karlu IV. kdy v Česku vydány. Cesta Karla IV. do Francie se prodává už několik let s velkým úspěchem.

Tak by také mohl znít propagační slogan pro  Moravia Music Fest. Slavná jména na tomto mezinárodním jazzovém  festivalu, který se na podzim koná už podeváté v Brně, nehrají nejdůležitější roli, inspirativnější je překvapení a nové hudební zážitky. Letos se o ně postarají třeba Jan Smigmator & Swinging nebo francoužští Electro Deluxe v čele s Jamesem Copleym.

Až dosud vědci předpokládali, že diferenciace kmenových buněk závisí výhradně na prostředí, ve kterém se nacházejí. Skupina odborníků z basilejské univerzity však nyní popisuje možnosti nervové buňky hipokampu, která může rozhodnout o svém jiném osudu  pomocí proteinu Drosha.

Všechno je sezónní. Podle nejnovější studie sociologů z University of Washington také rozvody. Čas, kdy se nejvíce lidí rozhodne pro změnu, chce začít novou životní etapu a řeší to tedy rozchodem s partnerem, je velmi úzce provázán s letním a zimními prázdninami. Na první pohled – nepochopitelná souvislost.