ADHD, tedy „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, je neurovývojová porucha, jež se projevuje nejčastěji u dětí, zvláště pak u dětí školního věku.  Vědci teď ale přicházejí s výsledky dvou nejnovějších studií, jež naznačují, že by se ADHD mohla vytvořit i později – až v dospělosti. A v jiné podobě.

Sedmimetrový Otazník plující na hladině Vltavy, jehož autorem je japonský umělec Junichiro Ishii, či tajemné postavy Kokonů ve Františkánské zahradě, které vytvořil Mexičan Alberto Aragón Reyes. Anebo železná monstra jakoby z jiných planet, jež před výstavním pavilonem v Holešovicích postavil Čestmír Suška...  Na mnoha pražských místech se až do konce září můžete setkat se současným sochařským uměním. Druhý ročník festivalu SCULPTURE LINE představuje práce renomovaných domácích i zahraničních autorů, jež v kontextu pražských ulic získávají na dalším rozměru. A příběhu.

Prague Junior Note je ojedinělou dětskou hudební soutěží v České republice, která má za sebou již více než dvacetiletou tradici. Za dobu existence se této soutěže zúčastnilo přes 4 000 dětských hudebníků ve věku od 5 do 15 let – klavíristů, houslistů, flétnistů, violoncellistů či kytaristů. Od roku 2008 se soutěží pouze ve hře na klavír – a to pod dohledem mistra na slovo vzatého, profesora Ivana Klánského.

Vědci se na tuto otázku snaží odpovědět více než jedno století. V posledních letech se jim podařilo prokázat,  že rozdíly v inteligenčních testech jsou výrazně závislé na rozdílech, jakými se lidé liší geneticky. Které geny ale rozhodují?

Je jich sedm a věnují sedm obrazů ve prospěch Nadace Slunce pro všechny, která pomáhá  dětem a mladým lidem s tělesným handicapem. Aukce se bude konat až 1. prosince v Obecním domě, od 1. června do konce prázdnin je však více než 60 děl (včetně těch sedmi určených pro aukci) známých výtvarníků, kteří spojili svůj osud s kresleným filmem, vystaveno ve foyer pražského  Divadla Bez zábradlí. To hraje, jen tak mimochodem, celý červenec a srpen.  A ta výstava je prodejní.

Pro některé naše vrstevníky je Joni Mitchell pouze jménem nebo hůře – názvem přípravku na mytí podlahy. Chtěli jsme oživit muziku, na kterou by se rozhodně nemělo zapomenout. To říkají členové DOTria a také tak činí. A s kanadským a americkým folkem 60. a 70. let dělají radost nejen sobě. Inspirativní ohlédnutí, svébytné pojetí. Prostě radost.

Klášter Saint-Michel de Cuxa ve francouzském regionu Pyrénées-Orientales, Monasterio de San Juan na španělské, tedy aragonské straně Pyrenejí, anebo ještě o několik století starší Saint Benoit sur Loire... Fotograf Martin Stecker podnikl netradiční cestu po Evropě, při níž se soustředil na podoby a rysy benediktinské architektury, jež v každém místě ovlivňovala po celá staletí život lidí i krajinu. Výstava nazvaná Sanctus Beneditctus je v Lapidáriu kláštera v Broumově otevřena do 18. září. Jak jinak, i tuto skvostnou stavbu vybudovali benediktini.

Vědcům z Univerzity v Melbourne se ve spolupráci s kolegy z jiných států ­konečně podařilo dešifrovat vývoj buněčně stěny u rostlin. Výsledky jejich výzkumu by mohly napomoci k přesnému šlechtění a vylepšení vlastností stavebního dřeva,  biopaliv a dalších rostlinných produktů.  Mezinárodní tým použil pro své pokusy laboratorní rostlinu Arabidposis, jejich práce byla publikována v časopise Current Biology.

To říká Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra v pražském IKEM. Za posledních dvacet pět roků urazila česká transplantační medicína obrovský kus cesty. Zatímco na začátku 90. let se u nás ve větší míře transplantovaly pouze ledviny a transplantace jater se počítaly na desítky, dnes je to na tisíc transplantovaných srdcí, tisíce ledvin, stovky jater. Na začátku května odborníci z pražského IKEM jako třetí na světě transplantovali také dělohu.

Karel Malich skákal výborně do výšky, Vlastimil Rada držel vysokoškolský rekord v běhu na 1500 metrů, Ondřej Sekora miloval ragby, Theodor Pištěk propadl rychlým autům, zatímco Krištof Kintera má rád atletiku a Michael Rittstein každý den plave… Sportovní vášně a jejich odraz v tvorbě českých výtvarníků zmapoval Petr Volf. Vznikla výpravná obrazová publikace a skvělá výstava. Obě nemají u nás obdoby.

Žákovské parlamenty, výuková videa pro děti i dospělé, netradiční učebnice, moderní způsob pojetí matematiky, umění místo ukazovátka... To jsou témata, myšlenky a také konkrétní projekty, jež mimo jiné podporuje Nadace Karla Janečka.
Přinášíme krátké informace o některých z nich – s tím, že by mohly být inspirací, podnětem k dalším diskusím a zajímavých nápadům, jež zase posunou o kousek dál české, poměrně zanedbané školství. Směrem do 21. století a do moderní Evropy.

Studie z University of California Los Angeles ukazuje, že centra, která lidský mozek zapojuje při ochutnávání skvělé čokolády, nebo při výhře vyššího peněžního obnosu, jsou také aktivována,  když teenager vidí vysoký počet “lajků“ třeba u svých fotografií na sociálních sítích. Toto skupinové ocenění však také mám moc snížit jeho obezřetnost a otupit pocit nebezpečí, když jde o snímky z rizikovými tématy.

Počet lidí trpcích obezitou stoupá, v některých rozvinutých zemích jsou téměř dvě třetiny dospělé populace obézní nebo trpí značnou nadváhou. To s sebou přináší mnohá rizika. Od srdečního infarktu, přes mozkové příhody, osteoartritidu a rakovinu. Z těchto onemocnění se však poměrně značná část vyhne tkáním, které leží v oblastech, kde se shromažďuje tuk, a naopak zasáhne ty, které jsou rizikovým oblastem tak vzdálené, jak jen to jde. Nyní se mezinárodní tým vědců přiblížil odhalení přímého propojení mezi obezitou a s ní spojenými, přesto fyzicky nesouvisejícími, nemocemi.

Skupina japonských vědců vedená Kazuem Nishimurou a Tadashim Yagim zveřejnila výzkum, který prokazuje, že děti, o které se rodiče zajímali a přistupovali k nim s pochopením, se v dospělosti cítí víc šťastné, mají výraznější úspěchy v profesi, větší příjmy a také silnější smysl pro morálku. Výsledky studie byly prezentovány na Research Institute of Economy,  Trade and Industry a japonských médiích.

Výstava Národní galerie a Domu bavorských dějin představuje Karla IV. jako mimořádnou osobnost evropských politických a kulturních dějin, jako  zbožného, pracovitého a především uměnímilovného panovníka. Poukazuje na využívání výtvarného umění k propagaci císařské moci, ale také na štědrost, se kterou Karel IV. podporoval umění.

Výstava v Národním technickém muzeu se soustřeďuje na stavební techniky ve 14. století, zobrazuje zákulisí kulturního rozmachu za vlády Karla IV., jemuž dominovaly monumentální gotické stavby. Návštěvníci si mohou prohlédnout řadu technických vymožeností doby, včetně funkční repliky dřevěného jeřábu na lidský pohon, dozvídají se, jak se stavěly základy mostů pomocí beranidel či jak se budovalo středověké pražské opevnění, které se později ukázalo jako nejdůležitější stavba Prahy.

Výstava v Císařské konírně Pražského hradu dokumentuje příběh  českých korunovačních klenotů v průběhu staletí. Na výstavě jsou představeny předměty používané při korunovacích českých králů, které se odehrávaly podle Korunovačního řádu Karla IV. až do 19. století.

Pražskému groši bylo předpovězeno, že bude mincí věčnou.  Jeho historii, od objevení stříbrné žíly v Kutné Hoře až  po hořký konec po nástupu Habsburků, mapuje výstava v Rožmberském paláci na Pražském Hradě. Zároveň shrnuje rozvoj a systém mincovnictví v době Karla IV., včetně způsobu padělání mincí.  

Nová expozice v Křížové  chodbě Karolina nabízí různé úhly pohledu na slavného císaře, jeho politiku a vládu.  Snaží se vysvětlit, jak se měnil historický, kulturní a sociální pohled na Karla IV. ve staletích po jeho smrti.

Satelitní gliové buňky jsou kmenové buňky, které můžeme najít v příčně pruhované svalovině.  Jejich transplantace by mohla být nadějí při léčbě některých degenerativních svalových onemocnění, ale – bohuže – při kultivaci ve zkumavce ztrácejí hojivé schopnosti. Vědci už přišli na to, jak je zachovat.

Vědci z University of Exeter  vyvinuli novou metodu, která dokáže přesněji identifikovat části mozku, jež způsobují záchvaty epilepsie. Pomůže chirurgům a neurologům určit, jako forma léčby a případný chirurgický zákrok bude pro pacienta nejvýhodnější.

Orion, čokoláda – a čtyřcípá hvězda. To by mohlo být poznávací znamení Zdenka Rykra.  Anebo také mouřenín z obalu tyčinky Kofila. Malíř, který se podílel na propagaci čokoládoven či firem Baťa, Škoda nebo Káva Kulík, nebyl však jen zručný reklamní řemeslník, ale mnohovrstevnatý umělec. Jeho osobité koláže, asambláže, plastiky či objekty jsou teď vystaveny v pražském Veletržním paláci.

Dívky, které v dětství a dospívání trpí obezitou, začínají kouřit  nebo užívat jiné návykové látky v mnohem nižším věku, než jejich vrstevnice s normální váhou. To tvrdí nová studie vědců z Indiana University School of Education a snaží se dobrat příčin.