| SANQUIS PLUS - Reductio ad absurdum – nová výstava v Ateliéru Labyrint |
Heidi Kalkmannová maluje energicky, rázně a intuitivně, skici v podstatě nedělá. Je expresívní, pracuje spíše s tušením a pocitem než se záměrem. Základní barvou jejích obrazů je černá, červená nebo bílá v odstínech šedi, pak také teplé žlutozelené opět s černou nebo vyloženě horké žlutooranžové s černou. Zcela výjimečně doplňkově používá hnědavé odstíny a vůbec nepoužívá modrou. Maluje pouze akrylovými barvami na plátno, pracuje štětci i špachtlemi a nevyhýbá se ani lití či cákání barvy a podobným „akčním“ postupům., „Obraz musí být do konce dne hotov a buďto jsem s výsledkem spokojena nebo obraz okamžitě zničím. Minimálně dva dny pak nemůžu pracovat, vezmu jehlice a pletu, zpětně dohledávám své pocity a nacházím pojmenování pro svůj obraz a čekám, až se začne rodit další představa, pocit a potřeba…“ říká Heidi Kalkmannová a skutečně předvádí, že s pletacími jehlicemi umí pracovat neuvěřitelně rychle.
|
|
 | | Heidi Kalkmann - Hádanka |
|
 | | Heidi Kalkmann - Ikarus |
|
|
Lucie Staňková naopak začíná malovat často až s několikanásobně ověřenou představou. Říká, že má ráda „jasno“ a první skica tužkou už je výsledkem konkrétního záměru. Barevnost a světlo hledá v malbě na hedvábí a jedno téma zpracovává v různých barevných variantách. Pak se teprve rozhoduje, zda bude malovat na plátno nebo – což je dosud nepoužívaný podklad - na dřevoštěpkovou neboli OSB desku. „Mám ráda struktury a tyto desky samy už trochu obrazem jsou. Tlak, který desku tvoří, je už sám o sobě v podstatě příběhem, jako život sám, každá tříska v ní je člověk v proudu času a výsledný obraz je skutečností, o které většinou nemáme ani tušení“ říká Lucie Staňková. Pracuje v sériích, kdy např. čtyři samostatné desky tvoří jeden monumentální celek. Maluje akrylem a oleji, štětcem nebo přímo prsty, nejčastěji v hnědavě žlutých odstínech s červenou či zelenou nebo naopak v kontrastech červené, modré nebo zelené a po vzoru gotických mistrů maluje také zlatem.
|
|
 | | Lucie Staňková - Tanec |
|
 | | Lucie Staňková - Tanec IV. (díl tetraptychu) |
|
|
Co autorky spojuje
Především je to razance v barevném podání a hledání jednoduchosti výrazu, ke které obě dochází odlišnými postupy. Abstraktní způsob malby se v jejich podání vyznačuje kombinací statické i dynamické atmosféry zároveň, výrazovou monumentálností a soustředěností tématu. Vztahy mezi prostory a objekty, světlem a tmou působí dramaticky, ale zároveň pevně. Paradoxně i v souladu s názvem výstavy se to projevuje v nejednoznačnosti, až „zašifrování“ tématu obrazu, do jednoduchého symbolu. Můžeme uvěřit autorským názvům jako je „Vření myšlenek“ a „Ikarus“ u Kalkmannové nebo „Proměna“ či „Poutník“ u Staňkové, které vždy navádí ke konkrétnímu životnímu pocitu a zážitku konfrontovanému s vnímáním skutečnosti, ale není to nutné. Obě se ostatně shodují v tom, že název obrazu je jen pokusem o návod a vůbec nemusí platit. „Namaluju něco, co prostě nedokážu pojmenovat, tak se to jmenuje „Moje tajemství“ nebo prostě „Co je to“, každý obraz je pokusem o vyjádření nějakého tajemství,“ říká Heidi Kalkmannová a Lucie Staňková dodává: “Často vůbec nevím, proč mám potřebu malovat právě tohle, nechávám obraz bez názvu až do doby, kdy mi ho přátelé pomohou objevit. Je úžasné poslouchat, jak to na lidi působí.“ Výstava obou malířek v Ateliéru Labyrint na Novém Hradci Králové potrvá od 6. června, do 3. července. www.atelierlabyrint.net
|
|
|
|
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
