Rozhovor s MUDr. Zdeňkem Machálkem, místopředsedou Svazu léčebných lázní ČR
Petr Cincibuch  
SANQUIS č.17/2001, str. 8

Naprostá většina klientů lázní se z nich vrací spokojená, a jak říkají, zdravější. Lázeňské procedury považují až za zázračné. Někteří lékaři však toto nadšení nesdílejí...

Pane redaktore, tady se musíme zastavit u dnešního životního stylu, konzumní společnosti a vývoje medicíny a říci si, co je vlastně léčebné lázeňství.
Lázeňské procedury a režim v lázních vůbec nejsou nic zázračného. Jde pouze o to, že organismus využije vlastních adaptačních mechanismů právě za použití procedur, režimu, psychiky a jiných vlivů na organismus. Jen už to, že pacient odejde ze svého vlastního prostředí, ze „zajetých“ stravovacích, pohybových a jiných zvyklostí, opustí mnohdy stresující vlivy okolí, rodiny a pracovního prostředí, udělá své. Dojde ke zklidnění celkové psychické tenze, změně stereotypů a už jen to vede k nutnosti změny a přeladění zaběhnutých reflexů a adaptability.
Současná medicína a tím i pacienti jsou ovlivněni prudkým rozvojem farmakologie a techniky. Dnes mnohý lékař je pouze uživatel a hodnotitel technických prostředků. Co není potvrzeno sonograficky, RTG či jiným přístrojem, to neexistuje. Pacient, ač stále s potížemi, je přeci dle přístrojů v pořádku. Tak to však v medicíně není. Rovněž i pacienti vyžadují, „doktore, dejte mi tabletky, ať jsem hned v pořádku“. Všichni zapomínáme na funkční adaptaci organismu na „čas“, který je nutný ke změnám reaktivity. Pane redaktore, když my dva, kteří jsme „počítačoví a automobilní lidé“, kteří denně sedí cca 10-12 hodin, budeme chtít jít hrát fotbal, tak se druhý den nehneme pro únavu a bolesti „celého člověka“. Když však 14 dní budeme postupně trénovat, bude to lepší a třetí týden se již budeme na pohyb těšit a fotbal nám půjde.
A tak je to i v lázeňství. Lázeňské procedury využívají funkční zdatnosti a schopnosti odpovědi organismu na zátěž. Zvyšuje se rozsah adaptability a tím se zlepšuje i vlastní zdravotní stav. To, co je nezvratitelně „morfologicky“ změněno, to procedury neovlivní, ale ovlivní okolní struktury a metabolismus, reflexy apod. Příklad: kolenní kloub po úrazu či zánětu. Postupně ztuhne, změní se metabolismus ve vlastním kloubu, okolní svaly jsou spastické, to vyvolává bolest, která opět vede ke zmenšené hybnosti. Procedury ovlivní jak vlastní metabolismus tkání, kloubu i okolí, tak spasticitu svalů, odstraní či zmírní bolestivost a dojde k využití ještě možného rozsahu a funkce kloubu.
Mnozí lékaři, kterým chybí „funkční myšlení“, musí být zákonitě k těmto postupům skeptičtí, a to až do chvíle, kdy je nějaká jejich nemoc zavede do lázní a sami na sobě si účinky lázeňské léčby vyzkoušejí.

Dovolte jednu provokativní otázku laika. Je mezi parafinovým zábalem, heřmánkovou patnáctiminutovou koupelí, rašelinovým obkladem a třeba nahřátou pokličkou či cihlou terapeutický rozdíl? Nejde vlastně vždy pouze o teplo aplikované na léčené místo? Podobné srovnání by snesl ruční povrchový laser, masáž, elektroléčba, vířivá vana atd. Není zde psychologická složka léčby tou nejdůležitější?
Ač jednoduchá otázka, odpověď je složitější a rozsah vašeho časopisu je na ni malý. V zásadě to vypadá jako dodání tepla do organismu jakoukoli formou. Ale jsme jen součástí prostředí a jako každá hmota jsme ovlivnitelní tímto prostředím. Každá hmota předává teplo formou záření o daném kmitočtu a ten je u každé hmoty při dané teplotě různý a tento kmitočet je každý jinak absorbován fyzikálním prostředím organismu a různě i působí na jednotlivé struktury prostředí organismu. Takže to je jeden aspekt, aspekt tepelný, další aspekt je předání některých složek prostředí. Proč kosmetický průmysl vyrábí z různých bylinek obdobné masti a krémy s jinými účinky? Protože dochází ke vstřebávání některých látek pokožkou. Takže účinek není jen „tepelný“, ale i tepelně absorpční s předáním různých látek do organismu a jejich účinky. Naše babičky dávaly hořčičné či tvarohové obklady apod. Proč? Pro teplo, pro kmitočet, pro vstřebání látek? Asi pro vše.

Víra v lékaře a léčbu je pozitivní faktor vedoucí k úspěchu. Je to moment v medicíně známý, nutný a není na něm proto nic špatného. Nejde však často v lékařském doporučení lázní spíše o rekreaci, kterou za minulého režimu společnost velkoryse, ale i marnotratně poskytovala pracujícím za cenu obrovských výdajů?
Předchozími odpověďmi jsem vám odpověděl i na tento dotaz. Působení lázeňské léčby není jen účinek vlastních procedur, ať už slatinných či peloidních koupelí či obkladů, minerálních koupelí, inhalací, rehabilitačního cvičení atd., ale i ovlivnění psychiky, stravovacích návyků, pohybové aktivity apod. To vše v souhrnu za danou časovou jednotku, ne méně však než tři týdny, vede k zvýšení adaptability organismu, využití či obnovení rozsahu odpovědi organismu, zlepšení kvality života a pocitu zdraví. V žádném případě nejde o rekreaci hrazenou z všeobecného zdravotního pojištění. Lázně a lázeňství slouží převážně pro chronicky nemocné pacienty, pro něž jde o péči téměř nenahraditelnou, která jim zlepšuje kvalitu života, oddaluje invalidizaci, zvyšuje pracovní výkonnost apod. Rovněž nezanedbatelný počet pacientů je v lázních léčen po akutním onemocnění vyžadujícím následnou péči, kterou v našich podmínkách lze poskytovat pouze v lázeňských zařízeních, a to ještě navíc za využití přírodních léčebných zdrojů, na které je naše republika bohatá. Německé pojišťovny mají spočítáno, že každá marka vložená do lázeňského léčení se vrátí až desetinásobně.
Celosvětově dochází k maximálnímu návratu k přírodním léčebným postupům a k nim nezbytně patří i využití přírodních léčebných zdrojů (minerálních vod, peloidů či klimatu a dalších) k lázeňské léčbě.
Zdravotní pojišťovny ze svých zdravotněpojistných plánů vydávají na lázeňskou péči necelá 3 %. Přitom do lázní se jezdí léčit cca 150 000 pojištěnců za rok. Lázně mají cca 1/6 lůžkové kapacity celého zdravotnictví. Lázeňský pobyt tak svými kladnými účinky ovlivní cca každou 15. domácnost v ČR.

Lázeňský pobyt jako luxusní rekreaci za příznivé ceny pochopili naši zahraniční hosté. Lázně jsou stále více využívány cizinci a cizinci se velmi zajímají o podnikání v lázeňství u nás. Jaký je váš názor na tento jev?
Neformuloval bych to takto. Cizinci neberou pobyt v našich lázních jako luxusní rekreaci za příznivé ceny, ale jako vysoce kvalitní lázeňskou léčbu za příznivé ceny. Pro srovnání: v Německu by za obdobné služby zaplatili minimálně 1,5 až 2x tolik než v našich lázních. Nemohu však porovnávat poskytované služby, ale mohu posoudit úroveň medicíny. Naše lázeňství si zachovalo i přes 40 let investičního a technického úpadku lázní vysokou medicínskou úroveň a to je právě to, co cizince do našich lázní přivádí ve stále stoupajícím počtu. Samozřejmě i příznivá cena není zanedbatelná. Koneckonců uvidíme po otevření hranic EU, jaké postavení si české lázeňství zachová. Dle mého názoru zůstane na předních příčkách lázeňství ve světě. A k vašemu dotazu. Je koneckonců jedno, kdo vlastní materiální statky v lázních. Podstatné je to, jak se dále investuje, jak dochází k rozvoji medicínských služeb a jaké jsou strategické plány. Na mnohých podnicích v ČR vidíme, kam podniky dovedli čeští vlastníci.

I když ne každý hodnotí lázeňskou léčbu stejně, všichni se shodneme na tom, že lázně jsou něco víc než rehabilitační ústav. Lázně jsou společenský fenomén, kulturní centrum kraje, patří k životnímu stylu. Alespoň nějak tak jsem to slýchal od svých rodičů, kteří navštěvovali Karlovy Vary a Mariánské Lázně ještě za první republiky.
Máte pravdu. Lázně a lázeňská léčba nejsou jen nedílnou součástí zdravotní péče ze zákona o zdravotní péči. Lázeňství je fenomén, který má tisíciletou tradici. Lidstvo si odnepaměti vážilo přírodních léčivých zdrojů. Naučilo se je postupně využívat ke svému prospěchu. Tradice lázní, ve starověku vysoce vážených, částečně upadla ve středověku. V posledních dvou stoletích však nabyla opět na významu a doufám neustále na výsluní zůstane. Nejde jen o vlastní léčebný efekt lázní. Do lázní se soustřeďuje i společenský život celého okolí a mnohdy v určitých obdobích i celého státu. Lázně jsou významným turistickým cílem mnohých návštěvníků republiky. Jen si uvědomme, kolik státních návštěv míří do Prahy a pak do Karlových Varů, Mariánských Lázní či do jiných lázní. Jde však i o významného zaměstnavatele. Uvádí se, že na každého člověka zaměstnaného přímo v lázních připadají další 3-4 lidé v obslužných provozech, jako jsou obchody, výrobny, restaurace apod. Připočteme-li k tomu jejich rodinné příslušníky, dojdeme k číslu cca
80-100 tisíc osob závislých na lázeňství v naší republice.
Proto je potřeba naše lázeňství v neustále se zvyšující úrovni podpořit a zachovat.

Zmíněné lázně mívaly punc světovosti. Navštěvovali je význační hosté, kteří mohli využívat bohatých služeb. V poválečném období se lázeňské domy staly dostupné opravdu všem, jak se říkalo, ale lázeňská města fyzicky i morálně upadala. Jaký je stav dnes?
Tak jako všude jinde v republice se do lázní v posledních 40 letech prakticky neinvestovalo. Prováděla se nezbytná záchovná údržba, sem tam nějaká obměna přístrojů apod. Občas se provedl nějaký úděsný zásah, jako například výstavba hotelu Thermal v Karlových Varech, a jinak nic. Českému lázeňství po stránce vzhledové v té době přispělo spíše ono nicnedělání.
V současné době v posledních
8-9 letech došlo a dochází k výraznému dohánění dluhu jak v údržbě, tak v investicích prakticky ve všech lázních v republice. Stačí se projet po různých lázních a poznáte, jak jejich vzhled doznal na kráse, jsou v dobovém duchu obnovovány jejich budovy, citlivě rozšiřovány kapacity, provádí se modernizace apod. Je však vidět ona doba 40 či 50 let, kdy se lázně zanedbávaly. Pojďme si popovídat za dalších 10 let, kam se lázně a lázeňství dostanou.
V průběhu let celá řada menších lázní zanikla. Můžete uvést opačný příklad? Počítá se s nějakým novým projektem v nové lokalitě?
Máte pravdu. Mnoho malých lázeňských lokalit zaniklo. Je to škoda, ale jen do určité míry. Ne všechna místa, kde lázně zanikly, byla dostatečně vybavena, ne všude byl dostatečný a kvalitní přírodní léčebný zdroj. V dnešní době je k obnově lázní a lázeňského místa nutné překonat složitou legislativu, provádět důkazní řízení účinnosti léčebného zdroje apod. Je to však z důvodů zachování kvality lázeňské péče nezbytné a správné. Co bychom tomu říkali, kdyby lázně - pokud to přeženu - vznikly na Václavském náměstí a přírodní léčebný zdroj se tam dovážel - třeba vzduch? Byly by to léčebné lázně, či jen „Las Vegas“? A jsme opět u lázní a léčebného lázeňství, jejich medicínského poslání, kulturního a turistického centra oblasti.
V 90. letech minulého století, již po revoluci, vznikly přírodní jodobromové lázně v Klimkovicích u Ostravy, zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, s kapacitou 450 lůžek. Byly naplánovány ještě za minulého režimu a ten se částečně podepsal na jejich vzhledu, předimenzování obslužných a spojovacích prostor a na celkové ekonomické náročnosti provozu.
Slyšel jsem dále o několika podnikatelských záměrech na vznik dalších lázní, ale doposud vše je jen ve stadiu záměrů či úvah. Jde o lokality např. v Prachaticích, Klášterci nad Ohří a další.

Pane doktore, nakonec jednu osobní otázku. Předpokládejme, že byste potřeboval doléčit jakoukoliv nemoc, na kterou jsou naše lázně specializovány. Kam byste jel nejraději a proč?
Pane redaktore, na tuto otázku vám odpovím jinak. Jsem od svých 10 let astmatik. Jako dítě jsem byl třikrát v Luhačovicích, vždy na dva měsíce lázeňského pobytu. To a samozřejmě další postupy stabilizovaly mé dechové potíže, až jsem byl prakticky do svých 30 let bez potíží. Pak se stav postupně zhoršoval a opět jsem byl nucen jezdit na klimatickou či lázeňskou léčbu. Střídal jsem pobyt u moře, ve Vysokých Tatrách a Luhačovicích. A to dělám prakticky stále. Lázeňská léčba, jak jsme si již několikrát řekli, stabilizuje vlastní onemocnění či vede k jeho zlepšení až i vyléčení. Je k tomu však třeba čas, aby došlo k přestavbě tělu vlastních autoregulačních odpovědí.
Takže díky lázeňské léčbě si zde můžeme, pane redaktore, dnes povídat.

Petr Cincibuch



obsah čísla 17 ročník 2001





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA