Alfons Mucha
Petr Cincibuch  
SANQUIS č.17/2001, str. 3

1860 - 1939
Mucha byl malíř, měl samozřejmě ambici prosadit se jako autor uměleckých obrazů. Aby to dokázal, neváhal si naložit na svá bedra například tak gigantický úkol, jakým byla série obřích pláten s názvem Slovanská epopej (kdyby tušil, jak velké problémy tímto cyklem zapříčiní pečovatelům o jeho kulturní odkaz...). Do historie výtvarného umění se však zapsal zcela jiným výtvarným projevem. Nevím, jestli se již v 19. století užíval výraz užité umění nebo užitá grafika, ale právě to je obor největších Muchových úspěchů. Začalo to náhodou. V roce 1894 nakreslil pro herečku Sarah Bernhartovou plakát. Byl nezvykle úzkého formátu a v tlumených barvách. Úspěch, který tím odstartoval nabyl světového rozměru. Desítky plakátů pak zdobilo jeho jméno. Kreslil pro divadlo, výrobce sušenek i jízdních kol, státní dráhy i příznivce alkoholických nápojů. Kreslil na obálky časopisů, katalogů, kalendářů. A vždy byla ústřední postavou žena, ano femme fatale, ona, zbožňované prokletí. Byla i za návrhy šperků pro firmu Fouguetovo zlatnictví, určenými krásné a hysterické Sarah. Tyto skvělé „hračky“ patří k nejkrásnějším šperkům období secese. Ano, jsme v secesi, a tak portréty tajemných žen obklopují zaumné ornamenty složitých vzorů, za jejichž mistra byl Mucha uznáván. Jeho umělecký a myšlenkový vývoj ale snadný nebyl. Tato poznámka chtěla velkého českého malíře Alfonse Muchu pouze připomenout.
P. C.


obsah čísla 17 ročník 2001





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA