„Roche je světová špička,“
Petr Cincibuch  
SANQUIS č.31/2004, str. 54

Podobně jako vzniklo jméno automobilového gigantu Mercedes podle jména dcery německého finančníka Emila Jellinka, pojmenoval Fritz Hoffmann svou farmaceutickou firmu podle své ženy La Roche.


Stalo se tak na přelomu století ve švýcarské Basileji. Dnes je značka Roche světovým pojmem. Se změnou režimu po roce 1989 vznikla u nás společnost Roche, s. r. o., v jejímž čele stojíte. Můžete, pane doktore, obě firmy představit?
Firma Roche je desátým největším výrobcem léků na světě. Kromě výroby léků má firma Roche také obrovskou diagnostickou divizi. Menší produkci představuje skupina volně prodejných léků. V minulosti byla firma Roche také výrobcem vitamínů a čistých chemikálií. Původní výroba, která začínala farmacií, rozšiřovala se přes výrobu substancí, vitaminů a vonných látek, se dnes opět zužuje k výrobě léků a diagnostiky. Ta do budoucna bude hrát ve formulaci použití správného léku přímo klíčovou roli.
Místní, dceřinná společnost Roche vznikla v roce 1992 jako společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 210 milionů korun. V současné době zaujímá přední místo na našem trhu, pokud hodnotíme prodej léků na předpis. Celkově jsme druzí až třetí co do velikosti po Zentivě. Samozřejmě při těchto počtech záleží, co všechno do objemu prodejů započítáváme: volně prodejné léky, vakcíny, vitaminy atd. V každém případě firma Roche, s. r. o., patří k těm absolutně největším.

Dá se nějak výstižně charakterizovat filozofie tak rozsáhlé společnosti, jakou firma Roche je?
My nepoužíváme pojem filozofie firmy. Ve farmabyznysu je obvyklejší hovořit o určitém poslání nebo o určité dlouhodobé strategii společnosti. Já myslím, že to základní krédo společnosti Roche by se asi dalo vyjádřit anglickým „we inovate healthcare“, tedy inovujeme zdravotní péči. Firma Roche zakládá výrobu svých léků na dvou hlavních pilířích. Prvním je kvalita a druhým je vysoká míra inovativnosti. K té kvalitě: Kvalitu zde nelze chápat tak, že my bychom dělali léky kvalitnější a ostatní firmy léky méně kvalitní. Tady existuje jakýsi bench-marking, cut off linie, pod kterou nemůže žádný výrobce jít. Mám na mysli spíše kvalitu života pacienta, který lék užívá. Jaké má lék vedlejší účinky a jak užitnými vlastnostmi převyšuje ostatní. A inovativnost: Žádná společnost na světě nemá ve svém portfoliu víc monoklonálních hybridomových protilátek pro léčbu nádorových onemocnění. Firma Roche je první společností v historii vůbec, která přišla s preparátem, jehož preskripce je vázána na přesnou diagnostiku. Jeden z našich produktů, konkrétně Herceptin, je preparát pro léčbu nádorových onemocnění prsu, a protože je protilátkou proti Her 2 receptorům na povrchu nádorových buněk, tak podmínkou pro jeho funkčnost je, že nádorové buňky tento receptor ponesou. A tudíž máme přímo v Summary of Product Characteristics tu podmínku, že pokud pacientka neprokazuje Her 2 pozitivitu, lék nemůže být použit. A to je absolutní garance účinnosti léku, protože pokud tyto receptory nejsou přítomny, lék nefunguje a bylo by to plýtvání veřejnými prostředky. Čili to je příklad principů, na kterých stojí, chcete-li, filozofie našich léků.

V kterých medicínských oborech je stěžejní význam současné firemní produkce?
Jsme světovou jedničkou v onkologii, v léčbě nádorových onemocnění. Tam máme zcela jednoznačné postavení, které, věřím, do budoucna ještě dále upevníme. Jsme velmi silní v léčbě AIDS. To je problematika, která zaplaťpánbůh není tak zajímavá pro náš trh, protože počet pacientů, opět zaplaťpánbůh, v tomto státě je relativně malý. Máme velmi významné postavení v léčbě hepatitidy C a také v léčbě anémie. Patříme mezi absolutní světovou špičku v transplantologii. To jsou obory zaměřené na specialisty. Roche je poměrně slabou firmou, co se týče segmentu všeobecných lékařů, tedy léčby běžnějších onemocnění. Myslím, že i do budoucna budeme posilovat náš současný program.

Můžete přiblížit časový, vědecký a technologický průběh prací vedoucích ke genezi nového léku?
Vývoj se stále zrychluje a to se týká i vývoje a výzkumu nových léků. Klasická představa, že kdesi v laboratořích jsou vědci, kteří se zamýšlejí nad složením nových preparátů, pak je někde syntetizují, zkoušejí látku po látce na spoustě zvířat... Myslím, že to je otázka minulosti. Dnes hlavní těžiště výzkumu spočívá v surfování po databázích. Pravidlo vědeckého výzkumu říká, že cirka 75 % toho, co je objeveno, je zase zapomenuto a postupně musí být objeveno znovu. Jinými slovy, kdesi v originálních článcích, ve sděleních z kongresů, sympozií, přednášek apod. jsou ukryty určité náznaky, určitá první data, která říkají, že to či ono, ta či ona molekula by mohla být potenciálním lékem tam či onde. V tom základním výzkumu pak samozřejmě dochází k určitému prověřování takovýchto pracovních hypotéz a poté, co je hypotéza předběžně potvrzena, je molekula zařazena do vývoje. Poté je podrobena dalšímu zkoumání a modelování až po kontrolované klinické studie. Tím, že výzkumné údaje, data a náznaky jsou publikovány, může se k těmto informacím dostat ve stejném čase více firem. Proto je potřeba, pokud vznikne pracovní hypotéza a jeví se nadějně, aby byla již v nejčasnějších fázích patentována. Od okamžiku patentu se načítá 20 let, kdy má firma exkluzivitu. Po těchto letech existují ve Spojených státech i v Evropě další možnosti rozšířené působnosti patentového zákona. Důvodem pro tuto dvacetiletou patentovou ochranu je především to, že po dobu vývoje léku, což je někde mezi 7 a 12 lety, je do něj pouze investováno, a to celkem okolo 700 až 800 milionů dolarů. Tyto peníze jsou utraceny, aniž by existovala záruka, že lék bude do registrace skutečně schválen. To všechno samozřejmě je předpokladem pro to, aby zde existovala ochrana duševního vlastnictví, jinak by se totiž nikdo do vývoje a výzkumu nových léků nepouštěl.

Po kolika letech se z originálního léku stává generikum, tedy lék volný pro jiného výrobce?
To se stává z originálního léku v okamžiku, kdy proexpirují patenty. Poté již lék nemá patentovou ochranu a kdokoliv ho může využít, realizovat ho na trhu a zároveň k tomu využít originální registrační dokumentaci.

Přes obrovské náklady na výzkum se dá u světových firem mluvit i o obrovských ziscích. Většina bohatých společností, ve snaze mírnit závist i v upřímné snaze pomáhat, podporuje různé kulturní, sociální nebo vzdělávací programy. Má i firma Roche takovéto aktivity?
Prakticky všechny farmaceutické společnosti jsou akciovými společnostmi, tedy mají jakési akcie, které jsou vlastněny akcionáři. Kdo jsou ti akcionáři? V největší míře to jsou takzvaní institucionální akcionáři, tedy veliké nadnárodní korporace, fondy, ať už penzijní nebo bankovní, finanční, investiční, to se různí. Do těchto fondů vkládají peníze běžní lidé; takto si například spoří na důchod, důchodové fondy akumulují peníze jednotlivých střadatelů a zhodnocují je. Takže to, že farmaceutický průmysl přináší dividendu, přináší zisk za vložený peníz, je zcela normální. Když se podíváme na to, jakou dividendu přinášejí ostatní firmy v ostatních oborech, tak to jsou průměrné hodnoty, které se průmysl od průmyslu budou trochu lišit, ale rozdíly to nejsou nijak dramatické. Nevím, co by tedy mělo být farmaceutickým společnostem tak záviděno. Nicméně je pravda, že i firma Roche chce být nějakým způsobem partnerem v komunitě, v které se pohybuje. Firma Roche se angažuje tak, aby byla dobrým občanem a udržovala dobré vztahy s tou kterou komunitou daného státu.

Strategie výzkumu a uvedení nového přípravku na trh je aktem promyšlené taktiky, ale přesto: můžete naznačit, čím bude v nejbližší době obohacena farmaceutická nabídka nebo alespoň v jakém oboru mohou nemocní čekat novou naději se značkou Roche?
Již jsem naznačil, že to bude především onkologie, léčba hepatitidy, AIDS a transplantační medicína, kde lze očekávat nové produkty společnosti Roche. Kromě toho se společnosti zaměřují také na výzkum a vývoj v oblasti, kde jsou takzvané „unmed medical needs“, neboli kde dosavadní léčba určitých onemocnění není dostačující nebo má slabý efekt, příliš mnoho vedlejších účinků, prostě kdy léčba není taková, jakou by ji lékaři nebo pacienti chtěli mít. To je třeba případ revmatoidní artritidy. Dodnes nemají lékaři v rukou skutečně spolehlivý, účinný lék na léčbu tohoto onemocnění. Takže to jsou některé oblasti, kam se bude napínat naše pozornost a nejenom pozornost naše, ale i našich kolegů a konkurentů.
Cena především zahraničních léků na našem trhu se stále zvyšuje. Pacienti i zdravotnická zařízení mají již vážné problémy s jejich úhradou. Jak vidíte tento trend vy?
Cena nových léků je stále vyšší. Ale to není jenom otázka toho, že my bychom požadovali za nový lék vyšší a vyšší ceny, protože chceme mít vyšší a vyšší zisk. Cena léku se odvíjí z nákladů na výzkum a vývoj. Když se podíváte na naše první léky, vezměme třeba Valium, a porovnáte množství dokumentace potřebné k tomu, aby mohlo Valium na trh, s množstvím požadované dokumentace k lékům dnes, jedná se o mnohonásobné zvýšení objemu těchto dokumentů. A příprava takovéto dokumentace, klinické studie, to stojí obrovské peníze. Dříve jsme byli povinni dodat důkazy o tom, že lék je skutečně účinný, že funguje, že nemá základní vedlejší účinky. Dnes musíme dod

 



obsah čísla 31 ročník 2004





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA