Jak se mozek učí fyziku
SANQUIS č.107/2016, str. 14


Žijeme sice v 21. století, ale mozek máme stejný jako naši dávní předkové,  první  homo sapiens žijící na této planetě. Ti  neměli například sebemenší tušení o fyzice či  teorii relativity Alberta Einsteina, přesto my – lidé se stejným mozkem – dnes tuto vědu chápeme  (nebo alespoň její základy). Jak je to možné?
 
časopise Psychological Science, červenec 2016
Zdroj:  www.scientificamerican.com 

Foto: wikipedia.org
 
„Jak je možné, že náš naprosto zastaralý mozek dokáže sledovat a dokonce pochopit  nové poznatky vědy a jejich mnohdy abstraktní myšlenky?“ ptá se Marcel Just, neurolog z Carnegie Mellon University. V nové studii publikované v časopise Psychological Science společně se svým kolegou Robertem Masonem zjistil, že při přemýšlení o fyzice mozek používá naprosto běžné vzorce a že tyto vzorce jsou ve skutečnosti vzorci pro každodenně praktikované schopnosti, například pro zpracovávání rytmu a struktury vět. Mozek z nich pouze vytvoří nová schémata a díky tomu je schopen rozklíčovat i zákonitosti abstraktní vědy.

Rovnice a věty
Just a Mason sledovali  mozky devíti pokročilých fyziků a studentů inženýrství, kteří se zrovna prokousávali třiceti fyzikálními teoriemi o elektrickém proudu, entropii a pohybu. Data ze snímání  poté vložili do počítačového programu, který podle mozkové aktivity zjistil, na kterou fyzikální  teorii zúčastněný student zrovna myslel. Jak to bylo možné? Schémata mozkové aktivity v momentě, když pozorovaní mysleli třeba na gravitaci, byla u všech stejná. „Každý jsme se o dané teorii naučili v jiné třídě, škole, s jiným učitelem a v jiném rozsahu, přesto jsou oblasti mozku zabývající se daným problémem u všech stejné  říká Mason.
 Vědci dále porovnali své snímky z předchozích studií, které se zabývaly spojením mozkové aktivity a procesu myšlení. Zjistili, že reakce mozku při přemýšlení o pojmech jako jsou  “frekvence“ nebo “vlnové délky“ se projevovaly ve stejných oblastech, jako když sledujeme tanečníky, posloucháme hudbu nebo rytmické zvuky – například klapot kopyt koně. Nejspíše proto, že všechny tyto procesy  se vyznačují jistou  periodičností, opakováním. Když studenti počítali matematické rovnice, v mozku se jim aktivovaly zase oblasti , jež pracují  při čtení či jiném zpracovávání vět.

Jak se učit
„Náš mozek bere klasická schémata mezi neurony a aplikuje je v situacích, když se potýká s moderní vědou. Přesto, že je daleko starší než veškeré fyzikální a obecně vědecké postupy a teorie, mozek se s nimi dokáže vypořádat bez jakýchkoliv strukturálních změn ve své stavbě,“ říká Just. „Naše závěry by mohly pomoci zefektivnit vyučování. Když zjistíme, které obory se nejlépe učí společně, protože aktivují stejné oblasti v mozku, určitě to bude i jednodušší pro studenty. Neurologové chtějí nyní prozkoumat mozek i v reakcích na další moderní poznatky.







poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA