První krajan v Americe
František Houdek  
SANQUIS č.94/2011, str. 49

Před 325 lety zemřel Augustin Heřman.
V roce 1953 v USA vyšla známka k 300. výročí vzniku New Yorku jako statutárního města. Je na ní pohled na tehdejší NY (tehdy se ještě jmenoval Nieuw Amsterdam a patřil Holanďanům). Předlohou pro známku byl obraz s podpisem Augustina Heřmana. Jeho jméno najdete jako samostatné heslo v Ottově slovníku, v roce 1945 u nás o něm vyšla kniha. První a poslední.
Narodil se kolem roku 1605 v Praze, v rodině evangelického faráře, jenž jako jeden z posledních duchovních prchl nakonec s rodinou po Bílé hoře do Německa. Augustin, zdá se, byl šikovný, leč neposedný kluk. Sotva vyrostl, odešel do Holandska. Základ jazyka se naučil jako nádeník u sedláků. Potom se uchytil v Amsterdamu jako poslíček u obchodní firmy, a aby obstál, začal si během pochůzek kreslit podrobný plán města. To se mu vyplatilo o pár roků později, když ho jako jednatele firmy unesli konkurenti „na malou projížďku po moři“, Usilovali o to, aby promeškal důležitou obchodní schůzku. Heřman naoko rezignoval, ale když loď zrovna míjela jediný amsterodamský výběžek do moře, svlékl se a jen s váčkem s penězi na krku potmě vklouzl do ledové vody. V hlavě měl uloženou tu někdejší mapu Amsterodamu, nezratil se. V nejbližší rybářské chajdě si koupil staré šaty, v hospodě pronajal poštovního koně – a časně ráno v Amsterodamu naplánovanou transakci provedl.
Roku vstoupil 1631 do služeb Západoindické společnosti. To už kromě češtiny, němčiny a holandštiny ovládal španělštinu a angličtinu, domluvil se i portugalsky a francouzsky. Hned jeho první zámořská cesta do Smyrny byla natolik úspěšná, že mu roku 1633 vynesla jmenování obchodním zástupcem pro Nový Amsterdam.
A pak 2. srpna 1633 přistává jako první Čech na americké půdě.

Cesta do Ameriky
Osada Nový Amsterodam tehdy čítala nějakých 500 hlav a obchodovala především s kůžemi ulovených zvířat. Hned třetí den pobytu se Heřman připojil k jedné lovecké výpravě, aby poznal okolí. A zase si pro sebe začal kreslit mapky. Po návratu doporučil Společnosti zřídit pravidelné lodní spojení s NA a nakoupit tamější pozemky. Tento návrh společnost odmítla jako bláznivý, a tak si první pozemek koupil Heřman sám. Byl neuvěřitelně levný a třikrát větší, než předpokládal.
Koncem února 1640 navštívil Prahu. Z Čech právě ustupovalo švédské vojsko s českými poklady a zanechávalo za sebou spoušť. Po návštěvě vlasti od Společnosti odešel a udělal se pro sebe. Ještě téhož roku se oženil. S manželkou Johankou měli dva kluky a tři holky, usadili se v Americe. V roce 1647 byl zvolen do osadní rady Nového Amsterodamu. A o rok později pochopil, že už není cesty domů. Mírem vestfálským v roce 1648 padla i teoretická možnost: jednou z podmínek míru totiž bylo, že v České zemi nesmí žít nikdo, kdo není katolického náboženství.
Kolem roku 1650 Heřman zakoupil zajatou španělskou fregatu La garza (Volavka) a začal si zboží přepravovat sám. Přitom neváhal bojovat proti španělskému obchodu jako pirát (mimochodem – „přepadení lodi“ nazývali námořníci Volavky „bohoslužbou“). V roce 1654 Volavka i s nákladem ztroskotala na severozápadním pobřeží Francie. Druhá rána čekala Heřmana po návratu do Ameriky. Dům i skladiště v jeho nepřítomnosti vyhořely. Ženu a děti našel naštěstí živé a zdravé.
 
Jak se dělá mapa
Heřman se znovu stává prostředníkem cizích obchodů a firem. Pracuje pro radu Nového Amsterdamu a holandského guvernéra Petera Stuyvese. Ve stejné době, kdy se vyrovnal s věřiteli, předává osadě dar: vlastní rukou kreslený plán osady s vyznačením nejvýhodnějšího postupu rozvoje. To byla jeho vášeň; kamkoli ho osud zavál, všude kreslil mapy nebo krajinky. V roce 1659 ho Stuyvesant pověřil vyjednáváním o hranice s jižním sousedem, britským Marylandem. Heřman
přitom použil mapu, na které už léta pracoval a kterou průběžně doplňoval. Díky ní guvernér Philip Calvert nároky novoamsterdamských uznal. Zároveň Heřmana požádal o podrobnou mapu Virginie a Marylandu. Za to mu nabídl několik tisíc akrů nejlepší půdy. Heřman tedy předává obchod v NA nejstaršímu pomocníkovi, nechává si vyplatit podíly a v roce 1660 odchází do Marylandu. Plných deset let pak, většinou se synem Kašparem, projíždí tamní končiny a mapuje.
Směr určoval kompasem, menší vzdálenosti měřil pomocí drátu, větší pomocí zvuku – ocejchovaným kyvadlem počítal čas mezi obláčkem kouře a zvukem Kašparova výstřelu z pušky, později z hmoždíře.
Při jedné z výprav byl zraněn indiánskými šípy do stehna a do boku. Dostal horečku a několik týdnů strávili v úkrytu. Nakonec Kašpar vytesal sekerou loďku a po proudu řeky dovezl otce do bezpečí.

Bohemia Manor
Guvernér rekonvalescenta navštívil a nechal se informovat o průběhu prací. Po několika dnech do Heřmanova sídla slavnostně vjelo šest plně ozbrojených jezdců a přivezlo majiteli potvrzení vlastnického práva nad 24 000 akry nejlepších pozemků. Zároveň byl povýšen do šlechtického stavu. Své pozemky ihned nazval Bohemia Manor (České panství). Roku 1663 se stal prvním naturalizovaným občanem Marylandu (předtím byl de facto „Holanďan“). Zhruba v té době také pro snazší obchod navrhl a vyměřil kanál mezi zálivy Delaware a Chesapeake, který byl realizován až v 19. století. Na dokončenou mapu ozdobným písmem vepsal: „Mapa Virginie a Marylandu, jak osazeny a obydleny tohoto roku přítomného 1670. Vyměřeno a nakresleno Čechem Augustinem Heřmanem.“ A připojil erb s podobiznou. Mapa vyšla 1673 v Londýně a sloužila do 19. století.
V roce 1670, už na odpočinku, se Heřman vrátil k malbě. A z obrazu, na němž znázornil Horymíra se Šemíkem jako vzpomínku na domov, nakonec povstala pověst. Podle ní Heřman už jako starý muž navštívil NA, od roku 1664 anglický New York, kde byl zatčen a vězněn. Stařec si časem získal své strážce a ti mu dovolili projíždět se na koni. Nu... a jednou se na něm přenesl přes hradbu a vrhl se ze skály. Přeplaval řeku a vydal se směrem k New Castlu...
Augustin Heřman zemřel 11. listopadu 1686. Na jeho náhrobku stojí: Zde leží Augustin Heřman, Čech, první majitel Českého panství. To už neexistuje, ale dvě z tamních městeček se stále nazývají Hermandale a Port Herman.


Ilustrace: Wikipedie


obsah čísla 94 ročník 2011





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA