Každoroční sezonní pylová alergie nemusí být trápením
MUDr. Petr Čáp PhD. 
SANQUIS č.44/2006, str. 37

S příchodem jara se mnozí lidé obávají nástupu pylové sezony a s ní spojených příznaků sezonní pylové alergie.

Pyloví alergici trpí vodnatou nosní sekrecí střídající se mnohdy s nosní blokádou, dále častým kýcháním a příznaky dráždění očních spojivek. Někdy se navíc může vyskytovat i ztížený dech nebo neproduktivní dráždivý kašel v různé intenzitě a frekvenci. Až 30 % pacientů s alergickou rinitidou trpí astmatem a až 80 % pacientů s astmatem má souběžně i alergickou rinitidu. Pylová sezona začíná na přelomu února a března a trvá do přelomu srpna a září. Etiologicky jsou některé pyly silně alergenní, jiné málo. Asi 90 % všech pylových alergenů představují pyly břízovitých stromů, travin a plevelů ambrózie a pelyňku. Příznaky se objevují v návaznosti na inhalaci alergenů, na které je jedinec senzibilizován a proti kterým má alergické protilátky izotypu IgE. Ty se vážou na receptory žírných buněk a po navázání kontaktu s alergenem se z těchto buněk následně spustí mediátory alergické reakce (tzv. I. typ reakce přecitlivělosti). Diagnostika se opírá o detailní a cílený anamnestický rozbor. Důležité jsou v alergologii kožní texty s inhalačními alergeny, případně laboratorní vyšetření specifických protilátek IgE.
Řada jedinců se domnívá, že tento zdravotní problém je řešitelný pouze léky, ať už v lokální nebo celkové formě. Medicína však disponuje velmi účinnou metodou, kterou je vakcinace příčinným alergenem, i když jde o něco jiného, než představuje očkování u infekčních chorob. Ti, kteří o této léčbě slyšeli dříve nebo jí byli léčení v dětství, vycházejí mnohdy z nepřesných informací. Metoda se totiž nesmírně rychle vyvíjí směrem k dokonalejší účinnosti a minimalizaci nežádoucích účinků. Individuální zkušenost s vakcinační léčbou alergických jedinců z jejich dětství může být zcela odlišná ve srovnání s možnostmi současné medicíny. Vakcinace pylovým příčinným alergenem nabízí jiný mechanismus zásahu než jen tlumení alergické reakce, jako je tomu u farmakoterapeutických postupů. Navíc tato metoda tzv. alergenové imunoterapie (AIT), jejímiž synonymy byly starší termíny jako desenzibilizace či hyposenzibilizace, není v rozporu s farmakoterapií užívanou v období pylové sezony. Kromě důsledného vyhýbání se příčinnému alergenu je AIT prakticky jediná kauzální léčba sezonní pylové alergie. Farmakoterapie, jakkoli je moderní, řeší pouze následek, nikoli příčinu onemocnění. Metoda AIT se hojně užívá v léčbě alergické rinitidy a konjuktivitidy s objektivně prokázanou senzibilizací na příslušné pyly (kožním prick testem nebo laboratorním průkazem specifických protilátek proti příčinnému alergenu) a také u lehkého alergického astmatu. Tento způsob léčby doznává i přes nesmírné vymoženosti nejnovější farmakoterapie určitou renesanci. Nejde již jen o postupy víceméně empirické, ale stále více racionálně zdůvodněné. Jsou založeny na podávání vzestupných dávek příčinného alergenu za účelem zmírnění až eliminace alergických projevů. Takto je možné také zabránit rozvoji astmatu a rozšíření na ostatní alergeny, resp. omezit další senzibilizaci. Mechanismus působení AIT není dosud zcela vysvětlen. Nicméně je známo, že se uplatňuje více mechanismů zasahujících do regulace imunitního systému. Předpokládá se, že imunoterapie alergenem navodí obnovu ztracené rovnováhy subpopulací lymfocytů Th1,2. Dále se příznivě uplatňuje navození tvorby blokujících protilátek IgG4, snížení koncentrace specifických alergických protilátek izotypu IgE, oslabení lymfoproliferační odpovědi na přítomnost alergenu a blokování aktivace eozinofilů. V principu je AIT nejúčinnější tehdy, pokud se užije co nejvyšších dávek (doporučených výrobcem), které je alergický pacient schopen ještě tolerovat. Přehnaně nízké dávkování z nepřiměřené opatrnosti vede k malé účinnosti AIT. Nemusí být pravda, že obecně účinnější je parenterální, tedy subkutánní cesta aplikace než sublingvální (SLIT). Nabídka léčebných alergenů doznala v poslední době velmi překvapivých výsledků. Podle některých studií je sublingvální forma považována za rovnocennou injekční formě subkutánní. SLIT je nejen přijatelnější pro děti, ale nevyžaduje aplikační návštěvy u lékaře, které jsou četné. Metoda AIT musí však splňovat určité podmínky, aby byla dostatečně účinná. Mezinárodně je doporučováno užívat jen standardizované kvalitně definované alergeny (nestandardní nebo nedostatečně standardizované extrakty, byť léta aplikované, nejsou z dnešních přísných hledisek přijatelné). Dalším požadavkem je celoroční aplikace (pouze předsezonní je málo účinná). Doba potřebná k docílení dostatečného terapeutického efektu se shodně uvádí v rozpětí 3-5 let. Délka přetrvávání pozitivního účinku AIT (tzv. long term effect) není neomezená. Pokud je imunoterapie prováděna lege artis, přetrvává po jejím ukončení v průměru účinnost asi 3,5 roku. Ve většině případů se klinická symptomatologie výrazně zmírní, v menšině zcela vymizí. I tak bývá nepochybným úspěchem vymizení projevů zkřížené alergie. Klasickým příkladem z praxe je alergie na břízu a současně na jablko, kdy mírné projevy přecitlivělosti na břízu v jarní sezoně mohou i po ukončení AIT přetrvávat, ale původní pálení v ústech po jablku mnohdy vymizí. Kontraindikací pro AIT je kromě nespolupráce pacienta s lékařem souběžný výskyt závažných interních či onkologických onemocnění. Pacient s autoimunitním onemocněním, systémovým onemocněním pojiva nebo závažnou imunodeficiencí také není pro tuto terapii vhodný. Terapie AIT je určena dětem nad 5 let a v případě výskytu astmatu je požadována určitá hodnota plicních funkcí (požaduje se spirometrický nález s FEV1 minimálně nad 70 % náležitých hodnot). AIT kromě redukce popsaných symptomů pylové sezonní alergie a omezení rizika rozšíření na další alergeny přináší i výhodu redukce spotřeby farmakoterapie. Snížením rizika rozvoje astmatu mění AIT i přirozený dlouhodobý vývoj nemoci. Pokud jde o obavy z nežádoucích účinků AIT, situace se v posledních letech v porovnání s nedávnou minulostí velmi příznivě změnila. V souvislosti s vývojem stále dokonalejších vakcín jsou případné nežádoucí účinky v současné době minimální. Vyskytují se velmi řídce prakticky jen u injekční formy a riziko je možné minimalizovat premedikací antihistaminiky, bez obav ze snížení účinnosti AIT. Každá z metod má však svá omezení či nevýhody. Přes nepochybný pokrok vakcinace alergenem jde o metodu časově náročnou. Mezinárodní shoda odborníků na tomto poli je v tom, aplikovat AIT po dobu nejméně 3 let. Kratší doba podávání je neefektivní. Určitý problém může činit i požadavek frekvence návštěv. Úvodní dávky injekční imunoterapie vyžadují v rámci doporučených schémat častější návštěvy. Dá se to však řešit volbou sublingvální aplikace.
Ve všech oborech medicíny je zdůrazňován význam edukace. I zde je nezbytné pacientům řádně vysvětlit povahu a možnosti imunoterapie, zdůraznit požadavek pravidelného užívání, nutnost souběžně usilovat o omezení expozice příčinným alergenům v rámci možností a řádného včasného užívání individuálně zvolených farmak. Farmakologická léčba se má nasadit včas již na počátku obtíží, a lépe v pravidelném režimu. Tatáž léčba použitá jen podle potřeby a nasazená až při rozvinutých příznacích je terapeuticky méně vděčná.
Všeobecná znalost problematiky sezonní pylové alergie není v běžné populaci na potřebné úrovni a informace z tisku jsou mnohdy velmi kusé, nepřesné a někdy i chybné. Velmi moderním pomocníkem je naopak pylová informační služba na internetu. Tato informační nabídka vyniká v porovnání s rychle čteným pylovým zpravodajstvím v televizi okamžitou dostupností, aktuálním podrobným popisem stavu a týdenním předpokládaným výhledem.
Webové adresy pylové informační služby:
- Pylová informační služba v ČR: www.pylovasluzba.cz
- Evropská pylová informační služba: www.polleninfo.org
- Česká a slovenská společnost pro alergologii a klinickou imunologii: www.csaki.cz
- Nakladatelství-vydavatelství časopisu ALERGIE: www.tigis.cz
- Česká iniciativa pro astma: www.cipa.cz
- UCB Institut pro alergii: www.alergie.cz
- Odborné světové časopisy, publikace, významné organizace, události, produkty, databáze a kontakty se vztahem k alergické problematice: www.allallergy.net
- Evropská akademie alergologie a klinické imunologie: www.eaaci.org
- Světová alergologická organizace: www.worldallergy.org
- Americká akademie pro astma, alergii a imunologii: www.AAAAI.com
- Americká kolej alergologie a klinické imunologie: www.ACACI.com
- Národní institut pro alergie a infekční choroby (US): www.niaid.nih.gov
- Různé: www.proalergiky.cz, www.alergici.cz, www.alergie-online.cz

Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce

 



obsah čísla 44 ročník 2006





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA