Americká, federálně sponzorovaná studie, jež vznikla ve spolupráci s Michigan State University, reaguje na změnu primárního zaměření školek ve Spojených státech. Ty se v poslední době odklánějí od důrazu na prostý emocionální a sociální vývoj svěřených a soustředí se jakoby na vyšší cíle. Kladou tedy na děti podstatně nároky, až by se dalo říct, že jde o už o typické vzdělávání. Vědci se ale shodují, že by bylo dobré se vrátit zpět a naopak se soustředit na základní principy emocionálního vývoje, k nimž patří například sebeovládání To je dnes považováno za jeden ze zásadních faktorů úspěchu, který se přitom formuje velmi záhy v lidském životě. Head, toes, knees.. Vedoucí studie Ryan Bowles společně s kolegyní Janelle Montrey analyzoval data ze tří různých studií, které měřily schopnosti dětí prostřednictvím hry Head, toes, knees and shoulders. Všichni ji dobře známe, při zpěvu klasické písničky se děti dotýkají své hlavy, konečků prstů, kolen a ramen. Vědci však při studii zvolili složitější postup a žádali po dětech, aby se dotýkaly opaku toho, co se po nich chtělo při zpěvu. Takže když došlo na hlavu, měly se ohnout ke konečkům prstů na nohou, když šlo o kolena, dotkly se ramen, když zpívaly ramena, dotkly se kolen. Aby se jim to podařilo, musely se celou dobu silně soustředit, což vyžadovalo také dobré sebeovládání. Jak děti obstály?
Všechno má svůj čas Ve všech třech studiích se opakoval ten samý vzorec. Děti se podle schopností zvládnout tento úkol rozdělily do tří skupin. Třetí skupina za druhou zaostávala zpravidla o 6 až 12 měsíců vývoje a za první skupinou až o rok a půl. Vědci si uvědomují, že stupeň vývoje ovlivňují i další faktory - například pohlaví (chlapci patří spíše do pomalejších skupin), jazykové schopnosti a také úroveň vzdělání matky. „Sebekontrola je důležitá pro včasný a hlavně úspěšný začátek vzdělávání, a to v jakémkoliv oboru - od matematiky až po literaturu, shrnuje Bowels. Jestliže tedy děti v čase, kdy by se měly začít už skutečně učit některým předmětům, nezvládají základní principy sebeovládání, jsou ve vývoji zaostalé, i případné časné vzdělávání se v jejich případě míjí účinkem. Nemohou z něho dostatečně profitovat, budou zase pozadu. Jinými slovy - nic v životě asi neuspěcháme. Všechno má svůj čas a teprve v pěti šesti letech je většina dětí připravena začít se skutečně vzdělávat.
|