„Můžeš to říct ještě jednou, prosím?“ Důvodem toho, proč musíte věty opakovat dvakrát, když mluvíte se starším členem rodiny, by nemusel souviset jen s jeho zhoršujícím se sluchem. Vědci z University of Maryland zjistili, že samotný mozek starších lidí se podílí na špatné interpretaci hovoru třeba v hlučném prostředí, přestože by byl jejich sluch jinak posouzen jako zdravý, zcela nepoškozený.

Fenomén koktejlové party
Interdisciplinární studii, která byla publikována v časopise Journal of Neurophysiology, vedli vědci Samira Anderson, Jonathan Z. Simon a Alessandro Presacco. Pracovali se dvěma skupinami lidí s jinak řádně fungujícím sluchovým ústrojím. Skupina dospělých mezi 61 až 73 lety věku přesto v testu přesnosti porozumění v hlučném prostředí dopadla hůře než skupina mezi 18 a 30 lety věku. Při normálních testech byly přitom jejich schopnosti stejné.
 „Snažíme se již dlouho najít důkaz degradované schopnosti stárnoucího středního mozku a mozkové kůry rozpoznat řeč v hlučném prostředí. Je to součástí výzkumu týkajícího se tzv. fenoménu koktejlové party (v psychologii termín pro selektivní pozornost ve společnosti většího počtu lidí, kdy debatu, do které jsme zapojeni, vnímáme hlasitější než  je, nebo pro aktivaci pozornosti při určitém slově, vlastním jméně a pod.)  nebo na schopnost mozku soustředit se a zpracovat jen určitý proud řeči mezi dalšími rušivými zvuky. Výzkumy jako tento spojují dohromady obory sluchu, řeči, neurologie, kognitivních věd, biologie a další,“ vysvětlují vědci. Studovali tedy dvě oblasti mozku - nejprve vývojově starší střední mozek (který má většina obratlovců i ryby, a který zpracovává všechny zvuky) a také mozkovou kůru (která je v lidském mozku poměrně rozsáhlá a její část naopak kontroluje řeč).

Mladší mozek versus starší mozek
Výsledky pozorování byly jednoznačné. Ve skupině mladších lidí střední mozek vysílal signály, které korespondovaly s úkonem, resp. s informací  - buď s řečí v tichém nebo hlučném prostředí, zatímco u u skupiny starších lidí byly reakce na podněty horší. A to jak v klidném, tak v hlučném prostředí. „Pro starší posluchače platí, že jejich mozek má problém zpracovat řeč, přestože nemusí vybírat mezi rušivými zvuky,“ říká Simon.
 Nervové signály  mozkové kůry mladší skupiny  zpracovaly zvuk poměrně rychle, kdežto mozková kůra starší skupiny potřebovala ke stejnému úkonu více času.  „Část problémů s porozuměním by mohla být spojena s věkem zvyšující se nerovnováhou mezi inhibičními (zpomalujícími) a excitačními (zrychlujícími) procesy v mozku. Tato nerovnováha by mohla narušit schopnost mozku správně zpracovávat zvukové podměty a také by mohla být důvodem, proč mozková kůra reagovala tak silně,“ říká Presacco.
 „Starší lidé potřebují více času, aby si uvědomili, co se jim říká. Slyší dobře, jen tomu pomaleji rozumí. Potřebují mnohem více úsilí než mladší lidé,“ dodává Simon. „Když bychom chtěli tuto schopnost zlepšit, je potřeba si uvědomit, že ucho zachytí celý potřebný signál, ale ten se později ztratí až v mozku. Je třeba umožnit starším lidem, aby vám viděli na ústa, když mluvíte. To by mohlo ztracené signály alespoň částečně nahradit.“

Foto: freeimages.com