Dlouhou dobu vycházely její práce z principu spojení expresivní malby s rozměrnými tvary foukanými do formy. Jejich povrch byl poznamenaný do skla vtisknutými strukturami, nerovnostmi formy i šrámy. Účelem této „brutality“ bylo zbavit sklo efektní uhlazenosti. Tento záměr završovaly razantní barevné zásahy prováděné štětcem i litím barvy. Práce byly často inspirovány přírodou, např. osamocenými balvany s trsy trav, věčně proměnnými oblaky, horami zahalenými v mlze, kterou zvolna pronikají paprsky světla. Proměnnost skleněné hmoty rozehrávala světelnou modelaci pod povrchem pojednaným barvou.
Od počátku 90. let Jiřina Žertová cítila, že pro ni foukaný tvar již vyčerpal své výrazové možnosti, a začala hledat nové cesty v užití principu vrstvení malovaných desek z plochého skla. Tento krok byl učiněn správným směrem.
Charakteristický rukopis malby litou a stříkanou barvou zůstal zachován, ale výraz skleněných objektů je zcela proměněný a působivý. Forma vrstvených objektů je méně dramatická, nezdůrazňuje momenty živelné expanze jako u hutnicky tvarovaného skla. O to většího významu nabývá rozmáchlý rukopis malby. Zdánlivě nehmotné hranoly jsou tvořené odsazenými, horizontálně vrstvenými deskami plochého skla. Dřevěné hranolky mezi jednotlivými deskami skla prostupují objekt jako pevné nosné pilíře. Nervní malba vytváří uvnitř bloku spleti, kaskády či vznášející se útvary.
Objekty jsou nabité napětím kontrastu mezi architektonickým řádem konstrukce s násobenými vrstvami skla a živostí těkavé barevné struktury, která budí dojem neustálého vnitřního pohybu. Vložená zrcadla navíc často narušují logický princip výstavby objektu a vytvářejí matoucí průhledy do iluzivních prostorů.
Autorčiny současné práce jsou kontemplativní povahy a jejich faktická podobnost s reáliemi okolního světa, jakými jsou průrvy v zemi, stromořadí či skelety sloupových staveb, je pouze naznačená a symbolická. Hlavním záměrem je rozehrát velkorysou vizuální hru rozmanitých pohledových variant, magický pocit z vnímání prolínajících se spletí barevných čar, lazurních ploch, světelných lomů. Zrcadlové odrazy vytvářejí iluzi otevřené cesty mimo realitu vnímaného objektu - „za zrcadlo“. Objekty Jiřiny Žertové jsou hrou s proměnností světa.
Východočeské muzeum v Pardubicích

Jiřina Žertová
Narozena 13. srpna 1932 v Praze
Studia: 1947-1950 Státní grafická škola, Praha
1950-1955 VŠUP, Praha,
prof. Josef Kaplický

Samostatné výstavy
1973 Galerie Lobmeyer, Wien, A
1975 Severočeské muzeum, Liberec
1982 Gallery Rob van den Doel,
        Gravenhage, NL
1984 Galerie Centrum, Praha
1987 Galerie Centrum, Praha
1988 Galerie Gottschalk - Betz,
        Frankfurt a.M., D
1992 Miller Gallery, New York, USA
1994 Galerie Domu U Jonáše,
        Pardubice
1998 Bender, Boehringer - Zentrum,
        Wien, A
2000 Galerie výtvarných umění,
        Ostrava - Poruba

Zastoupení ve veřejných sbírkách
Moravská galerie, Brno / Muzeum skla a bižuterie, Jablonec n. Nisou / Severočeské muzeum, Liberec / Crystalex, Nový Bor / Východočeské muzeum, Pardubice / Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha / Kunstsammlungen der Veste, Coburg, D / The Corning Museum of Glass, Corning, N.Y., USA  / Kunstmuseum, Düsseldorf, D / Glasmuseum, Ebeltoft, DK / Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg, D / Museum, Jelenia Góra, PL / Musée des Arts Décoratifs de la Ville, Lausanne, CH / The Lannan Foundation of Contemporary Arts, Palm Beach, F., USA / Muzeum Narodowe, Wroclaw, PL

Účasti na výstavách
Za posledních patnáct let se účastnila více než 50 společných výstav v České republice a v zahraničí