Vyhledávanými lázněmi byly Lázně Sedmihorky v Českém ráji, stejně jako Kyselka u Karlových Varů (dnes známa především svou významnou Mattoniho kyselkou) nebo ještě v 50. letech půvabné centrum Kořenov v Jizerských horách. Jistě mnoho pamětníků vzpomene např. lázní Letiny, Lázní Houšťka a teprve nedávno zaniklé dětské léčebny v Sadské u Nymburka. Kdo však tuší, že v naší zemi bylo jen lázeňských a léčebných míst s názvem Dobrá Voda osm (a v to nepočítáme Hojnou Vodu apod.) a s názvem Sv. Anna pět. Lázně byly v Rožnově pod Radhoštěm, v Jincích u Příbrami, v Mlázovicích u Jičína, vlastně skoro ve všech koutech naší krásné a na přírodní zdroje bohaté země. I přímo v naší matce měst Praze bylo hned několik lázní a léčeben (kromě známých koupališť a městských očistných lázní). Vynikající pověst měla léčebná centra v Krči, v Roztokách u Prahy, také lázně Žofínské.
Připomeňme si několik dnes zaniklých nebo snad jen dočasně pozapomenutých, nicméně nezapomenutelných lázeňských míst.
Brandýs nad Orlicí
Městečko nedaleko okresního města Ústí nad Orlicí vzniklo již koncem 13. století jako podhradí stejnojmenného hradu. Bylo jedním z prvních sídel jednoty bratrské, zde v letech 1622-25 psal J. A. Komenský svůj Labyrint světa a ráj srdce. V místě je nížinné klima sedativního charakteru, bohaté lesní porosty s dobrou ventilací říčního údolí (příznivá nadmořská výška 317 m). Léčily se zde především chronické revmatické potíže a onemocnění, srdeční vady kompenzované, hypertenze, Basedowa choroba, nespecifické dýchací onemocnění, neurózy, prováděla se rekonvalescence. Dodnes je tu provozováno rehabilitační zařízení pro poruchy a pooperační stavy pohybového ústrojí. Toto bývalé lázeňské místo je stále půvabnou perličkou Podorlicka s řadou architektonických památek a přírodních krás, které stojí za návštěvu, prohlídku i delší pobyt.

Lázně Houšťka
Přívětivé lázeňské místo nedaleko Brandýsa nad Labem (Staré Boleslavi) s příjemným nížinným klimatem, v létě teplým, na podzim sedativním (nadmořská výška pouhých 170 m), obklopené rovinou a lesy skýtalo to nejklidnější možné léčivé prostředí. Léčeny zde byly chronické revmatické obtíže, ischias a neuritidy, stavy po poraněních pohybové soustavy, stavy po zánětech žil, chronické záněty dělohy, chudokrevnost a neurastenie. Ordinovaly se železnaté prameny Pramen Matky Boží a Václavka, koupele slatinné, kyslíkové a železité, sluneční a vzdušné lázně, masáže, léčebná gymnastika. K ubytování sloužil lázeňský dům se 160 pokoji. Místo bylo hojně navštěvováno ambulantními pacienty z nedaleké Prahy a okolí.

Kyselka
(místo známé též pod názvy Kysibl, Sauerbrunn)
Lázně nedaleko světoznámých Karlových Varů (pouhých
12 km východně) v široké zalesněné kotlině na břehu Ohře s mírně tonizujícím podhorským klimatem nabízely léčbu chronických chorob žaludečních, vedlejší indikací byly nespecifické záněty průdušek. Poskytovaly pitnou kúru alkalicko-zemitých kyselek, nejznámější Mattoniho, uhličité koupele, elektroléčbu. Ještě před několika lety se tu léčily děti a mládež, bohužel nešetrný postup privatizace přinesl tomuto příjemnému místu rychlou zkázu. Dnes jsou patrné snahy vrátit je původnímu léčebnému účelu a rekonstruovat překrásnou místní architekturu.
Lázně Sedmihorky
Tradiční lázeňské místo Lázně Sedmihorky se nachází na úpatí hruboskalského skalního města, 5 km od známého turistického podkrkonošského centra Turnova. Lázně vznikly r. 1841 na bázi minerálních pramenů, vyvěrajících z pískovcového podloží.
Až do druhé světové války žily velmi pestrým společenským životem, navštěvovali je členové císařské rodiny Habsburků, ale i jiných královských rodů z Evropy, léčili se zde Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, řada slavných hudebníků a pěvců.
Romantická lesní zákoutí a divoké skalní útvary, typické pro celý Český ráj, nedaleký hrad Valdštejn, zříceniny hradu Trosky, Rotjštejna a Valčova, zámky Hrubý Rohozec, Sychrov, Hrubá Skála a řada dalších zajímavostí, to vše láká k výletům. Dosažitelné je koupání v přírodních podmínkách přehrady v Jablonci nad Nisou, na Máchově jezeře, v krytých bazénech v Turnově a hlavně pak v Liberci, kde je velmi moderní a v ČR zřejmě nejmodernější vodní ráj v centru Babylon. Po okolí lázní jsou nabízeny projížďky kočárem, na horských kolech i na koních, dokonce i horolezecký výcvik.
Dnešní sedmihorský komplex zahrnuje 5 budov, umístěných v lesoparku. Celkem 71 pokojů má kapacitu 165 lůžek - 34 pokojů je I. kategorie (dvou a třílůžkových se 7 apartmány), dalších 37 pokojů je II. kategorie.
Hostům jsou k dispozici dvě restaurace, kavárna, denní bar, vinárna a pivnice, sportoviště včetně půjčoven sportovních potřeb atd. K dispozici jsou i prostory vyhovující konferenčním a kongresovým programům.
Nové projekty však počítají s tím, že se do Lázní Sedmihorek opět vrátí plný lázeňský léčebný provoz pro českou i zahraniční klientelu.

Letiny
Dříve velmi navštěvované a oblíbené lázně leží v šumavském podhůří s klimatem podhorským, lehce tonizujícím (v nadmořské výšce 468 m). Léčen zde byl revmatismus, ischias, stavy po poraněních pohybového ústrojí, chronické záněty dělohy, neurastenie, stavy po trombózách a flebitidách. Prameny sv. Vintíře a Janův jsou prosté pitné vody. K léčení byly využívány především koupele rašelinné a umělé uhličité. Ubytování nabízely lázeňský dům a vila Anna s celkem 130 lůžky. Oblíbenou kratochvílí lázeňských hostů byly kromě různých sportů, koncertů a společenských zábav především honitba a rybolov.

Rožnov pod Radhoštěm
Dodnes oblíbené a vyhledávané centrum v údolí Dolní Bečvy se světoznámým skanzenem bývalo také uznávaným lázeňským místem. Již od 17. století byly známy léčivé účinky zdejších jodobromových pramenů, vynikajícího klimatu (podhorské mírně tonizující) a pití výživné a zdravé žinčice. Lázně disponovaly třemi prameny zemitoželezité kyselky a dvěma prameny prosté kyselky. Léčily se tu choroby dýchacího ústrojí, neurózy a mírné formy Basedowy choroby, patřily sem rekonvalescence. Ubytování bývalo zajištěno v dobře vybavených penzionech s kapacitou až 400 lůžek. Lázně zanikly v 50. letech 20. století, místo je však nadále velmi navštěvováno a uznáváno jako klimaticky příznivé letovisko.

Sadská
Místo je zmiňováno již v 10. století, je tedy bohaté svou historií i řadou zajímavých památek. Nížinné podnebí a místní alkalicko-zemitá kyselka daly vzniknout lázním ne nepodobným nedalekým poděbradským. Léčeny zde byly až do roku 1991 především lehčí choroby srdeční u dětí a mládeže, dále obezita - pod vedením Lázní Poděbrady.

Sv. Jan pod Skalou
V hlubokém skalnatém údolí Kačáku nedaleko Berouna pod mohutným hřebenem Skály stojí benediktinský klášter
z 11. století, známý také jako „české Lurdy“. Podle pověstí v 9. století v blízké jeskyni poustevničil sv. Ivan, syn knížete Chorvatů. Když byly v roce 1589 v jeskyni u kostela objeveny jeho domnělé ostatky, stalo se z jeskyně a kláštera věhlasné poutní místo. U jižní stěny kláštera vytéká z jeskyně krasový pramen. Začátkem 20. století zde byly vybudovány lázně parní, vanové, rašelinné a elektrické. K jejich prosperitě nemalou měrou přispěl i minerální pramen Ivanka, přírodní krásy a ozdravující podnebí. Potok Kačák nabízí „proudové“ koupele, okolí možnost honitby, rybolovu a především turistiky.
Jako lázeňský lékař zde v roce 1909 působil i otec bratří Čapků.

Sv. Kateřina u Počátek
Bývalé vodoléčebné lázně v krásném přírodě na Českomoravské vysočině mají horské tonizující klima (nadmořská výška je až 710 m), podobné jako v krkonošských Janských Lázních. Železitá voda pramenů (sv. Kateřiny, sv. Markyty, sv. Vojtěcha) byla využívána ke koupelím především podle Kneippa. Kromě vodoléčebných lázní zde byly i lázně parní a říční. Velmi elegantní lázeňské budovy byly zařízené především na aplikace Kneippových léčebných kúr (např.
80 m dlouhá moderní kolonáda). Léčba revmatismu, nemocí nervových, chronických kožních nemocí, vad srdečních i oběhových, chronických katarů průdušek, počátků tuberkulózy, nemocí ženských, nemocí zažívacího ústrojí, močových cest a ledvin, kloubních problémů, otravy olovem a „tučnatosti těla“ dávaly lázním punc univerzálnosti a uznávanosti. S tím souvisel i kulturní, sportovní, prostě společenský život.

Tišnov
Nedaleko Brna na úpatí zalesněného vrchu Klucaniny byl roku 1898 vystavěn uznávaný vodoléčebný ústav
Dr. Kuthana. Byly zde především lázně uhličité, ale i vzdušné a sluneční pro léčbu chorob nervových, poruch výměny látkové, podvýživu a pro rekonvalescenci. V ústavu bylo k dispozici celkem 84 lůžek a podávána byla dietní strava.