V té době se ve sklářské výrobě uplatnila řada netradičních výtvarných podnětů, jejichž cílem bylo vytvořit novou, výrazem moderní a pro spotřebitele atraktivní podobu tradiční české řemeslné výroby. Sklo začalo být chápáno jako prostředek přispívající k utváření životního stylu. Zároveň s tímto snažením se začínaly ukazovat také nebývalé možnosti na využití výtvarných podnětů sklářské práce v originální umělecké tvorbě. Pro řadu umělců - sklářů se v dalších letech poloha originální tvorby plastik a objektů stala výhradní náplní jejich práce. Přestože Pavel Hlava měl od počátku úzký kontakt s touto vyhraněnou polohou, na rozdíl od mnoha svých kolegů až do konce osmdesátých let neopustil vedle své autorské tvorby souběžnou práci návrháře a designéra skla pro průmyslovou výrobu. Právě proto tvoří jeho designové návrhy i volná tvorba jednotný celek. Svůj osobitý výtvarný názor a znalost mnoha sklářských technik začal Pavel Hlava uplatňovat jako výtvarník - návrhář skla Ústavu bytové a oděvní kultury. Jeho vázy, žardiniéry, misky, nápojové soubory a další návrhy užitkového i dekorativního skla pro řadu českých skláren úspěšně po dlouhou řadu let dokazovaly působivou rozmanitost sklářských postupů.Ve svých návrzích uplatňoval škálu způsobů práce se sklem, od rytí a broušení až po využití nově zaváděných technik hutnického tvarovaní a zdobení, maximálně těžící z možností barevných efektů skla. Byly to mimo jiné také jeho vázy pro jeden květ, které se staly charakteristickým tvarem pro dobu konce 50. a počátku 60. let a které byly velmi úspěšným výrobkem svého druhu. Jejich precizně broušené tvary odhalující jádro obklopené vrstvami tónů barevných sklovin se v interiéru uplatnily srovnatelným způsobem jako plastika. Závažným podnětem pro sklářskou práci byly tehdy i Hlavovy návrhy rytého skla. Uplatnila se v nich zcela nová koncepce pojetí rytiny, akcentující optické vlastnosti skloviny zohledňující proměnnost kompozice v mnohopohledovosti. Motivy dětské kresby i zoomorfní inspirace byly ovlivněny abstraktním tvaroslovím dobových výtvarných trendů. Hlavova díla se stala graficko-lyrickými abstrakcemi uplatněnými na prostorovém tvaru. Jiným typem vyzdvižení vlastností skla se vyznačovaly jeho pozdější kolekce prací. Jako jeden z prvních začínal pro návrhy i autorské práce používat zatavování stříbrných fólií, přesklívání a vpichování, tvarování do speciálních forem. V šedesátých letech vznikla řada objektů majících již ve většině charakter privátní tvorby. Zdůrazňovaly především pro sklo charakteristickou tvarovou i barevnou dynamiku, nezaměnitelnou živelnost práce se žhavým materiálem. Brutální vpichy do skleněných tvarů narušovaly tvarovou harmonii, vytvářely pocit napětí z dění kdesi pod povrchem a uvnitř hladkého tvaru. Velká část prací byla inspirována přírodními motivy - živými i neživými, přetvářenými autorovou fantazií ve stylu lyrické abstrakce. Jeho kulovité objekty z té doby jako by evokovaly proces prvotního utváření vesmírných těles ze stále žhnoucí hmoty, vybuchující pod chladnoucím povrchem. Obdobně zvýrazněnou dynamikou práce se sklem se vyznačovala řada váz - objektů foukaných do speciálních drátěných forem. Okouzlením barevností, tvarovou a strukturální pestrostí a razantními zásahy do díla „za horka“ se vyznačovaly Hlavovy objekty vytvářené lepením z několika hutnicky zpracovaných částí. Zatavené struktury nehořlavých vláken či kovových plátků a mohutné tvary vpichů vytvářely dramatické, vnitřně reliéfně vystavěné kompozice, působící však zároveň i svou grafickou strukturou. Později začal autor pro kompozice lepené „za studena“ používat broušené segmenty s vnitřními hutnickými dekory. Jejich spojení neobyčejně zdůrazňovalo barevnou a zároveň strukturální expresi. Postupně se tak zrodily precizně broušené objekty, stylizované symboly, jejichž smyslem není zobrazovat, ale být především oslavou světelných a barevných možností materiálu. Zatavené struktury dekorů zdůrazňovaly kontrast přísnosti a tvarové strohosti vnějškové formy oproti napětí pociťovanému uvnitř hmoty skla. V posledních letech se tvorba Pavla Hlavy dostala do ještě důraznější polohy adorace světelných vlastností skloviny. Jednoduché, tvarově přísně oproštěné kompozice vycházejí svým tvaroslovím z lyrické stylizace přírodních motivů. Plastiky, lepené z mnohdy složitě vnitřně vystavěné skladby hranolů pouze čirých barevných skel, jsou ve své mimořádné uměleckořemeslné náročnosti nesmírně efektní oslavou proměnné hry barev a světla. Pavel Hlava patří těmito svými unikátními díly mezi nezaměnitelné autory v českém i světovém kontextu současného ateliérového skla. Východočeské muzeum, Pardubice Pavel Hlava Narozen: 25. 6. 1924 v Semilech Studia: 1939 - 42 Odborná škola sklářská Železný Brod, obor rytí skla, prof. L. Přenosil, B. Medek 1942 - 48 VŠUP Praha, ateliér užitého sochařství a sklářského výtvarnictví, prof. K. Štipl Samostatné výstavy: 1963 Plzeň, Muzeum 1967 Londýn, Royal College of Art Praha, Galerie Čs. spisovatel 1970 Praha, Galerie Vincence Kramáře Stuttgart, Rosenthal Studio Haus Hamburg, Rosenthal Studio Düsseldorf, Rosenthal Studio 1971 Vilnius, Museum of Vilnius Riga, Latvia´s Museum of Art Talinn, Museum of Talinn Řím, Rosenthal Studio 1973 London, Rosenthal Studio 1974 Praha, Galerie Václava Špály Semily, Vlastivědné muzeum 1976 Wien, Galerie Lobmeyer 1977 Kamenice nad Lipou, Vlastivědné muzeum Warszawa, Koszykowa Galerie 1980 Roztoky u Prahy, Středočeské muzeum 1989 Boca Raton, FL, Habatat Galleries New York, Heller Gallery Praha, Výstavní síň Mánes 1990 Frankfurt am Main, Galerie Gottschalk-Betz Tokyo, Mikimoto Hall Tokyo, Azabu Museum 1991 Farmington Hills, MI, Habatat Galleries 1992 Boca Raton, FL, Habatat Galleries 1995 Roztoky u Prahy, Středočeské muzeum 1996 Uherské Hradiště, Slovácké muzeum Ostrava, Galerie umění 1997 Farmington Hills, MI, Habatat Galleries 1998 Boca Raton, FL, Habatat Galleries Chicago, Habatat Galleries 1999 Koganezaki, Koganezaki Museum Farmington Hills, MI, Habatat Galleries Osaka, Gallery of Osaka Semily, Vlastivědné muzeum 2002 Praha, Uměleckoprůmyslové muzeum Autor se od roku 1954 až dodnes účastnil desítek výstav skla v České republice a v zahraničí. Zastoupení ve veřejných sbírkách: High Museum of Art, Atlanta Musée des Arts Décoratifs, Barcelona Ulster Museum, Belfast Boca Raton Museum of Art, Boca Raton, FL Moravská galerie, Brno Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou Kunstsammlungen der Veste Coburg, Coburg The Corning Museum of Glass, Corning, NY Glasmuseum Hentrich im Kunstmuseum Ehrendorf, Düsseldorf Glasmuseum Ebeltoft, Ebeltoft Museum für Kunsthandwerk, Frankfurt am M. Glasmuseum Frauenau, Frauenau Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg Muzeum Jelenia Góra, Jelenis Góra Ishikawa Prefestual Art Museum, Kanazawa Musée des Arts Décoratifs, Lausanne Ermitáž, Petrohrad Severočeské muzeum, Liberec Victoria and Albert Museum, London Kolekce IGS, Crystalex, Nový Bor Východočeské muzeum v Pardubicích Collection of UNESCO, Paris Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Národní galerie, Praha The Finnish Glass Museum, Riihimäki Museum Boijmans van Beuningen, Rotterdamm Art Gallery of New South Wales, Sydney Museum Bellerive, Zürich Yokohama Museum of Art, Yokohama
|