Vznikalo na akademické bázi z poznání potřeby koordinovat onkologickou péči v Brně, zčásti rozptýlenou napříč fakultními nemocnicemi, zčásti soustředěnou v tehdy jen málo s univerzitou kooperujícím Masarykově onkologickém ústavu. Vycházelo i z poznání, že v souvislosti s vývojem kolem budou další desetiletí onkologie především o definování, měření a zvyšování kvality diagnosticko-léčebné, ale i preventivní péče. A také, že tyto úkoly nebude možno naplňovat bez zásadních změn v managementu dat a modernizaci záznamů o zdravotní péči.
Vznikalo také z poznání, že moderní laboratorní diagnostika vlastností nádorů a monitorování efektu léčby bude natolik náročná, a to intelektuálně, technologicky i ekonomicky, že bude nezbytná koncentrace kapacit. Vnímalo i nutný důraz na preventivní onkologii a propojení s environmentalistikou a ekotoxikologií.
Vycházelo rovněž z poznání značných rezerv v onkologickém vzdělávání profesionálů, jakož i v informovanosti veřejnosti. Vzniklo však zejména z potřeby ujasněné struktury sítě specializovaných onkologických služeb, možná na rozdíl od představ priorit zřizovatelů, kteří si pletli porevoluční proklamace s racionálním řádem věcí veskrze nepolitických, jako je zrovna rakovina.
Univerzitní onkologické centrum (UOC) funguje při Lékařské fakultě Masarykovy univerzity od ledna 1999. Přihlásila se k němu prakticky všechna onkologicky profilovaná pracoviště, týmy a laboratoře brněnských fakultních nemocnic a lékařské fakulty. Přidala se i další pracoviště jako například Centrum pro environmentální chemii a ekotoxikologii RECETOX, některé týmy Biofyzikálního ústavu AV ČR a svými edukačními aktivitami i návaznostmi v péči o nemocné také Dům bolesti s Hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Vzniklo i nové CIA, což v našem pojetí zkratky znamenalo Centrum informatiky a analýz. V roce 2000 se připojil také Masarykův onkologický ústav, přestal se tvářit opozičně a v lecčems převzal iniciativu. UOC získalo sympatie a spolupracovníky mimo Brno.
Zakrátko pak bylo průhledné a dohodnutelné, co z onkologických onemocnění má smysl soustřeďovat a kam, kdo na co má, kdo se nač cítí. Síť onkologicky profilovaných pracovišť v Brně s přijetím dílčích specializací byla internetově oznámena národu a světu (www.uoc.muni.cz). Větší význam než pro národ a svět mělo však zprvu toto dohodnuté uspořádání pro pracoviště a týmy samotné, které takto přijaly jasné úkoly a s nimi i jistou odpovědnost za stav věcí v okruhu své specializace. Prakticky každá onkologická diagnóza získala v Brně své místo v systému a v okruhu návazností. Tento stav trvá a zbývá ho jen dolaďovat a kultivovat.
Na klinické bázi se rozvinuly také kvalitativně nové, nepřekrývající se a moderní laboratoře pro diagnostickou a prediktivní onkologii, využívající nejnovějších poznatků molekulární biologie, genomiky a proteomiky, a to Laboratoř molekulární onkologie při Interní hematoonkologické klinice FN Brno, Laboratoř prediktivní onkologie v Masarykově onkologickém ústavu a Laboratoř experimentální hematologie a buněčné imunoterapie při Oddělení klinické hematologie
FN Brno. Vznikla stabilní tkáňová banka nádorů.
Centrum informatiky a analýz UOC rozšířilo svou působnost pro potřeby dalších medicínských oborů a výuky na lékařské i přírodovědecké fakultě a proměnilo se Centrum biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, nabízející kromě jiného i design a správu studií včetně programu tzv. „contract research“. Proměny znělé zkratky CIA na CBA jsme litovali, vlastního rozšíření dopadu moderní medicínské informatiky však nikoli. Onkologické laboratoře a vývojové týmy jsou v současnosti podstatnou částí nově připravovaných aktivit pro podporu akademického podnikání v projektech INBIT (Inkubátory biomedicínských technologií) a Medipark, situovaného do výstavby nového univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích.
Masarykův onkologický ústav vypracoval projekt individualizovaných věkově specifických preventivních onkologických prohlídek (viz www.mou.cz). Pracoviště UOC mají k dispozici praktické výstupy projektu Telemedicína, iniciovaného Masarykovým onkologickým ústavem, Ústavem výpočetní techniky MU a FN U sv. Anny, který znamená nejen přechod na bezfilmové elektronické zpracování obrazu, ale i účelnou elektronickou archivaci obrazové dokumentace a její kategorizaci pro výukové i konzultační účely.
Laická veřejnost potřebuje radu, kontakt, místo, kam se obrátit pro onkologicky směrovanou informaci, byť třeba jen telefonicky a nezřídka již i internetově. V Masarykově onkologickém ústavu vzniklo pro potřeby celého UOC Informační onkologické centrum, služba na bezplatném telefonu 800 222 322, služba pro dotazy veřejnosti na e-mailu, nabídka internetových informací s orientací na prevenci (viz www.prevencenadoru.cz), nabídka osvětových letáků i specializovaných brožur pro nádorovou prevenci i způsoby, jak se s nádorovým onemocněním vyrovnávat.
Odborná veřejnost i studenti potřebují učební texty i specializovaný software pro práci s daty. Kolektivně byla zpracována skripta obecné a speciální onkologie, monografie Vybrané kapitoly z klinické onkologie, Diagnostika a léčba maligních chorob, manuál Prevence zhoubných nádorů, internetová prezentace Výuka onkologie na internetu na www.uoc.muni.cz, řada metodických návodů pro datový management, digitalizovaný onkologický záznam CORDIS s dosažením plné digitalizace záznamů v dětské onkologii, návrh univerzálního parametrického chorobopisu pro onkologii, elektronická hlášenka zhoubného novotvaru, software pro zviditelnění onkologických dat Národního onkologického registru (SVOD). Pracoviště UOC se zabývají také analýzou ekonomiky zdravotní onkologické péče v projektu pracovně nazvaném EZOP.
Kromě pevného zakotvení pregraduální výuky klinické onkologie jako samostatného předmětu na Lékařské fakultě v Brně byla akreditována oborová komise onkologie pro postgraduální doktorandské studium a v řízení je aprobační komise pro habilitace a profesury v oboru onkologie. Při Lékařské fakultě MU vznikly tři onkologicky profilované kliniky LF MU. Po Interní hematoonkologické klinice FN v Brně-Bohunicích je to ještě Klinika komplexní onkologické péče v Masarykově onkologickém ústavu, zaměřená na solidní nádory dospělých, a Klinika dětské onkologie ve Fakultní dětské nemocnici FN Brno, zaměřená na nádory dětského věku.
Kromě celého zázemí specializovaného resortního Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci jsou dalšími pilíři koordinované onkologické péče v Brně Oddělení radiační onkologie Fakultní nemocnice U sv. Anny, Onkologické oddělení a Pneumoonkologické oddělení FN v Brně-Bohunicích i Oddělení radiační onkologie ve Fakultní porodnici FN Brno. Nelze ovšem nezmínit také onkochirurgicky profilované kooperující týmy na pracovištích řady chirurgických oborů a fungování onkologicky orientovaných indikačních komisí v jednotlivých nemocnicích a ústavech (digestivní, mammární, melanomové, urologické), stejně jako komise sdružující odborníky napříč Brnem, jako je třeba skupina pro diagnostiku a léčbu sarkomů scházející se na
I. ortopedické klinice FN U sv. Anny.
V Brně jsou každoročně organizovány tři významné celostátní konference s onkologickou tematikou: třídenní květnové Brněnské onkologické dny, zářijový Den paliativní medicíny a dvoudenní lednové sympozium Onkologie v gynekologii a mammologii.
Co tedy bylo a je Univerzitní onkologické centrum v Brně? Je to lokálně ujasněná struktura sítě onkologicky profilovaných pracovišť a týmů pro pomoc nemocným s nádory, sloužící provázanosti činností, kvalitě procesů, výchově odborníků a zvýšení potenciálu pro boj se zhoubnými nádory. Je to prostor pro komunikaci a informovanost v onkologické problematice. Není to centrum moci výkonné, ale moci informační, plnící i roli gravitační. Jeho potenciál je značný, v mnohém využívaný, v mnohém dosud dřímající. Nepotřebovalo jediného úředníka, prakticky nemá režijní náklady. Využívá stávajících administrativních sil a nástrojů fakulty a nemocnic. Velice si však pěstuje vlastní informační základnu jako hlavní nástroj pro rozvoj stávajících procesů. K informatice řadí v širším aspektu i zásadní vliv na výuku onkologie a další kvalifikační růst v onkologii, ovšem také na schopnost komunikace s veřejností v otázkách onkologické prevence a nabídky služeb nemocným s nádory.
Co Univerzitní onkologické centrum v Brně bude? Doufejme, že také totéž co doposud a v každé ze svých jednotlivých oblastí ještě o kousíček více. Bude však především nástrojem pro sjednocování a zvyšování kvality onkologické a onkopreventivní péče. Po již absolvovaných prvních naivních krůčcích podnikne, v mnohém poučeno, pragmatičtější kroky v oblasti parametrizace onkologických záznamů a oceňování diagnosticko-léčebných algoritmů. Bude stále virtuální institucí vrůstající také do nového univerzitního kampusu a projektu Medipark, avšak nejen do nich. Musí se naučit více vrůstat i do podvědomí laické a odborné veřejnosti jako moderní forma nabídky specializovaných zdravotních služeb v regionu a efektivní způsob využívání nemalých odborných kapacit pro nemocné i pro rozvoj vědeckých metod boje se zhoubnými nádory.

Univerzitní onkologické centrum a Masarykův onkologický ústav, Brno