Foibos stále aktivní
Umělecká agentura Foibos neubrala ani v závěru roku 2003 na intenzitě svých aktivit. Pokračovala v dlouholeté spolupráci s představiteli čínské kultury - v Číně i u nás - realizovala studijní a komerční pobyt v Bahrajnu, vstoupila do 9. ročníku festivalu České divadlo, připravila vějíř kulturně-společenských akcí, z nichž některé přibližujeme na dokumentárních fotografiích.
100 let Trmalovy vily - dědictví a inspirace. Tak znělo téma semináře o díle Jana Kotěry, architekta, který významně vstoupil do společenského života již začátkem minulého století. Jeho stavby, zpočátku poznamenané secesí, ale i lidovou architekturou a nesoucí později prvky moderny, patří dodnes k obdivovaným. Agentura Foibos, která sídlí v Trmalově vile, již několik let spolupečuje o toto rané dílo Jana Kotěry a rozvíjí a popularizuje Kotěrův odkaz. (Na snímku z Trmalovy vily primátor MUDr. Pavel Böhm). Zmíněný seminář otevřel zahajovacím referátem děkan fakulty architektury ČVUT ing. Arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Mezi účastníky byl i doc. PhDr. Jiří Kotlík, generální ředitel Národního památkového úřadu.
18. prosince, v den výročí narození Jana Kotěry, uctili jeho památku položením kytičky na jeho rodinný hrob na Vinohradském hřbitově také zástupci Foibosu a PhDr. Zdeněk Lukeš.
Na pozvání Foibosu navštívila Českou republiku čínská delegace z provincie Šen-si. Při přípitku v Trmalově vile pan Pan Liang-šeng, viceguvernér provincie (druhý zleva), s ředitelem Foibosu Markem Veselým a kulturním radou velvyslanectví ČLR v Praze panem Tingem (první zprava).
„Máme výborné zkušenosti s malými krabičkami speciálních výživných nápojů. Radíme příbuzným, aby pacientům místo dvou dortů přinesli jedno pití.“ Tato věta prof. Evy Topinkové, přednostky Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN, pronesená v rozhovoru pro časopis Sanquis, nás inspirovala k sponzorskému daru (500 balení Nutridrinku od firmy Nutricia v hodnotě 25 000 Kč), který redakce předala v předvánočním období Domu s pečovatelskou službou Ing. Karla Výruta
v Praze 10, Zvonkové ulici.
(pc)

- výstavu roku z díla světového tvůrce:
Helmut Newton -
Work v Leica Gallery Prague
v Nejvyšším purkrabství
Pražského hradu

Za všechny komentáře snad slova prezidenta republiky Václava Klause při vernisáži: ...nejsem tady jistě sám, kdo zná a obdivuje právě takový záznam pohledu na svět. A jsem spolu s vámi rád, že jsme se setkali i v Praze!
ad/ Dodejme, že výběr fotografií z díla tvůrce světového významu Helmuta Newtona bude doprovázet celé následující číslo našeho časopisu.
- nejkontroverznější divadelní událost:
Lukrecia Borgia v Národním divadle

Je nesporné, že už na samém začátku tvůrcům (L. Vaculík a spol.) rozhodně neležela na srdci historická předloha. Naopak důslednost jim nechyběla při výběru snad všech možných prostředků, které měly zaručit bezprostřední efekt na scéně. Výsledkem takové bezskrupulózní marketingové studie se stal formát v podobě muzikálu s jenom velmi nezaručeným podtitulem baletní.
Budiž, dějiny Zlaté kapličky mohou zaznamenat další mezník. Zatímco průběžný spor o to, zda na naši první scénu může vstoupit i žánr operety, nebyl vyřešen, pak muzikál se tam již vkradl. Je to dobře, či špatně? Slzy roní ortodoxní příznivci baletu, pláče se nad textem (V. Kopta), v němž se prý prodává snad vše z umění neumětelství. Rezignuje se nad dalším pokusem o hudební doprovod (P. Malásek), který je údajně vším, jenom ne čímkoli zajímavým. Mluví se o zoufalých křečích zřejmě všehoschopných protagonistů (též B. Básikové a M. Kocába). A naopak jsou slyšet hlasy: Konečně zavanul nový svěží duch (díky řediteli D. Dvořákovi a šéfovi baletu P. Zuzkovi, novým mužům u kormidla)! Pop není zlý! A vidíte tu technickou dokonalost na jevišti? A cožpak, na divadle pak zvlášť, není dnes možné skoro vše?
Inu, co více si můžeme přát: lze si skutečně vybrat.
- hudbu za doprovodu děl a ohňů:
Talichův komorní orchestr
ve Španělském sále Pražského hradu

Někteří skladatelé, včetně velikánů světové hudby, totéž vpisovali do svých partitur. Zde se tak stalo zcela bezděčně. Přičemž přítomný prezident republiky při svém perfekcionismu nesporně trpěl, neboť organizačně se jistě dalo ve věci dohodnout. Nicméně bylo to velkolepé a nezapomenutelné, pokud posluchači akceptovali, že už první tóny Mozartovy Symfonie A dur jsou zvenčí doprovázeny mohutnými detonacemi a záblesky světel z právě souběžně probíhajícího ohňostroje v Praze...
Takže až potom bylo možno ocenit vpravdě mistrovskou interpretaci převážně mladých hudebníků za řízení hvězdy světových koncertních pódií sira Charlese Mackerrase. Bylo to skvělé! Událost, která svrchovanému místu státnosti a důstojnosti slušela. Což vůbec není nedůležité, vezmeme-li v potaz některé předešlé sporné kulturní počiny na Hradě!
K uvedenému zážitku lze připočíst úspěšné vyvrcholení posledního ročníku Svatováclavských slavností či netradiční celý komplex hudebních produkcí uváděných pod názvem Struny podzimu.

(rm)