|
reklama
| Magnetická rezonance může zaznamenat emoce |
|
| SANQUIS č.109/2016, str. 16 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Vzpomínka na krásné prázdniny, slunečné odpoledne s dětmi, vzrušená konverzace v přeplněné tramvaji, konflikt se sousedem, ztráta člověka, na kterém vám záleželo... Myšlenky volně těkají a vyvolávají emoce. Tým vědců z Duke Univerzity tvrdí, že je dokáže rozeznat a zaznamenat na magnetické rezonanci.
|
|
|
 | | Mozek při testu paměti
Foto: John Graner, Neuroimaging Department, National Intrepid Center of Excellence, Walter Reed National Military Medical Center |
|
|
„Postupně se dostáváme blíž a blíž k pojmu čtení myšlenek. Předchozí studie ukázaly, že je možné funkční magnetickou rezonancí (MR) zachytit, zda člověk myslí na dům nebo na tvář někoho jiného. V rámci naší studie přicházíme s odvážným tvrzením, že emoce jako je vztek nebo strach už dokážeme z těchto snímků také vyčíst,“ říká profesor neurologie a psychologie na Duke Univerzity Kevin LaBar.
Sítě emoční aktivity
Data, která lze získat z funkční magnetické rezonance se nemění, nicméně skupina vědců z Duke Univerzity použila novou metodu statistiky a analyzovala podle ní snímky mozkové aktivity. Emoce přitom byly znázorněny jako síť aktivity, která je rozprostřena napříč oblastí vědomého a nevědomého mozku.
Vědci z Duky Univerzity popsal tyto emoční sítě poprvé v březnu 2015 v článku, který zveřejnil v časopise Social, Cognitive and Affective Neuroscience. Definovali tímto způsobem sedm různých emocí, a to spokojenost, pobavení, překvapení, strach, vztek, smutek a neutralitu. Při pokusu 32 lidem pustili dvě hudební a dvě filmové nahrávky, jež měly právě tyto emoce navodi, a přitom pořizovali snímky jejich mozkové aktivity. Účastníci poté také vyplnili kontrolní dotazník, kde své emoci sami také definovali.
Analytický software byl poté naplněn těmito informacemi a pověřen úkolem najít takový vzorec, který by odpovídal každé emoci. Poté dostal ještě k rozboru jednotlivé snímky, aníž by věděl, která emoce se na nich nachází. Oběma úkoly si poradil bez potíží a jasně definoval emoční sítě, a to i navzdory rozdílům mezi jednotlivými subjekty a jejich mentálním stavem.
Když myšlenky volně plynou
Další studie, publikovaná v časopise PLoS Biology, sledovala 21 účastníků, kteří měli nechat své myšlenky volně plynout a každých třicet vteřin měli popsat, co cítí. „Zjišťovali jsme, zda se emoce na snímcích mozku objeví i bez vnější stimulace, tedy bez pomoci hudbu či filmu,“ vysvětluje LaBar.
V tomto pokusu byla data sbírána každé dvě vteřiny a každý snímek byl porovnán s počítačově vytvořeným vzorcem. Vědci také zkoušeli, zda algoritmus dokáže ze snímku mozku, jenž byl pořízen deset vteřin před tím, než sledovaný popsal sým své emoce, stejné rozpoložení mysli také detekovat. Ukázalo se, že to dokáže a je velmi přesný.
„Naše metoda můře být velmi užitečná pro lidi, kteří nerozumí vlastním emocím, a mohla by být také nástrojem při potvrzování účinku medikace, jež má ovlivnit pacientovy pocity, říká LaBar. Mění náš pohled na to, jak mozek tvoří emoce, což samozřejmě chceme využít při dalším výzkumu.
|
|
|
|
obsah čísla 109 |
 |
ročník 2016 |
|
témata |
|
|
