Lidský mozek je velmi složitým celkem. Mimo to, že provádí miliony a miliony naprosto obyčejných úkonů, skládá také symfonické básně, vymýšlí manifesty a občas přichází i s elegantním řešením složité rovnice. Je pramenem lidských emocí, chování, zkušeností, stejně jako skladiště vzpomínek a uvědomí sama sebe. Takže není divu, že mozek je i sám pro sebe velkou záhadou.
Aby to nebylo málo, existuje všeobecné přesvědčení, že člověk dokáže používat pouze 10% svého mozku. Kdo první tuto myšlenku vyslovil, se asi nepodaří nikdy zjistit, ale píše o ní třeba americký psycholog William James ve své knize The Energies of: „Používáme pouze zlomek našeho mentálního a fyzického potenciálu“. Údajně ji také zastával i Albert Einstein a vysvětloval s ní mimo jiné i své úvahy o „kosmickém intelektu“.
Přestože se představa, že máme extrémně výkonný mozek, který při plném vytížení by mohl mít třeba i telekinetické schopnosti, jeví být velmi lákavou, není reálná. To tvrdí Barry Gordon, neurolog na Johns Hopkins School of Medicine v Baltimoru.
„Opak je v tomto případě pravdou, používáme téměř každý kousek našeho mozku a většina je aktivní skoro neustále. Řekněme si to na rovinu: mozek tvoří pouze 3% tělesné váhy, ale spotřebuje 20% veškeré energie, kterou tělo dostane a vytvoří.“
Mozek nespí, neodpočívá
Lidský mozek váží okolo 1,3 kilogramů, skládá se - ve zkratce - z koncového mozku, který je největší a provádí všechny vyšší nervové funkce, dále z mozečku, který je zodpovědný za motorické funkce, a mozkového kmene, centra důležitých životních funkcí, které nelze ovládat vůlí (jako je například dýchání). Většina energie je využita na komunikaci milionů neuronů. Tato komunikace dává podle vědců vzniknout vyšším nervovým funkcím. Zbytek energie je spotřebován na kontrolu našich aktivit, ať jde o srdeční rytmus nebo řízení auta.
Přestože je pravdou, že v jakémkoliv okamžiku nejsou aktivní všechny části mozku, vědci za použití speciální snímkovací technologie zjistili, že, podobně jako svaly, většina částí mozku je během dvaceti čtyř hodinové periody neustále aktivní. „Fakta ukazují, že během dne používáte 100% mozku. I během spánku jsou aktivní oblasti frontálního kortexu, který kontroluje myšlení a uvědomování si sama sebe, nebo somatosenzorická kůra, díky které vnímáme okolí.“ vysvětluje John Henley, neurolog z Mayo Clinic.
„Vezměte si například ranní vaření kávy. Než dojdete ke kávovaru, vezmete konvici, nalejete kávu do hrnku, necháte prostor na mléko, zapojíte temenní a týlní lalok, bazální ganglia, motorický a senzorický kortex, mozeček a čelní lalok. Během několika sekund by se vám na snímku rozsvítil téměř celý mozek. Což pochopitelně neznamená, že pokud si mozek poškodíte, nebude moci vykonávat základní úkony. I lidé, kteří si jej zranili, nebo přišli o určitou část, stále žijí normální životy. To proto, že mozek je schopen nahradit chybějící nebo poškozenou část nějakou jinou, která je stále v pořádku.“
Porozumět mozku
Porozumění tomu, jaké funkce má která je oblast, je nesmírně důležité, pokud by ona část měla selhat. Vědci vědí, že neurony se stejnou funkcí se shlukují k sobě. Tudíž kontrola palce na ruce je hned vedle kontroly ukazováčku. Během operací mozku se chirurgové vyhýbají oblastem důležitým pro zrak, sluch a pohyb, aby si mozek zachoval tolik funkcí, kolik je možné.
Zatím se však nepodařilo zjistit, jak mozek dokáže vytvořit vědomí a jak shluky neuronů spolupracují oři jeho vytváření. Zatím nejsou důkazy o jedné velké síti neuronů pro vědomí, a tak se vědci domnívají, že skutečně jde o spolupráci mezi jednotlivými neurony. Dalším tajemstvím je fakt, že pouze 10% našeho mozku tvoří neurony, zbytek jsou bazální ganglia, která mají vyživovací funkci. Nicméně jejich další využití je neznámo.
Když se vrátíme zpět k onomu mýtu, pravdou tedy není, že bychom používali pouze 10% mozku, ale že zatím jen 10% funkcí mozku jsme už dokázali rozklíčovat a dnes chápeme, jak fungují. Dalších 90% je záhadou.
|
