Projekt profesora Nishimura z Kobe University se zaměřil na způsob výchovy v Japonsku a její vliv na další osud dětí. K získání dat použili vědci internetový dotazník, který spustili v lednu 2016 a za několik měsíců získali pět tisíc odpovědí od žen i mužů. Ti odpovídali na nejrůznější dotazy týkající se vztahů, jež měli v minulosti se svými rodiči. Pomocí prohlášení typu: „Moji rodiče mi věřili“ nebo „Cítil jsem se, jako kdyby o mě rodina nejevila žádný zájem“ dotazovaní měli popsat své dětství a dospívání, přičemž zvláštní důraz byl kladen na čtyři klíčová slova: zájem, důvěra, pravidla a nezávislost. Měli také popsat, jak trávili společný čas s rodinou, kolik hodin či minut denně to představovalo, a museli také nějak popsat dobu a způsob, kdy rodiče své děti kárali. Šest podob výchovy
Na základě těchto odpovědí rozdělili pak vědci způsoby výchovy do šesti kategorií.
Za prvé - výchova podporující: velký nebo průměrný pocit nezávislosti u dítěte, velká důvěra k dětem a zájem o děti ze strany rodičů, hodně času stráveného společně.
Za druhé - přísná výchova: malá nezávislost dětí, střední až vysoká úroveň pocitu důvěry, střední až vysoký zájem o dítě ze strany rodičů, poměrně velké množství pravidel, jež musí dodržovat.
Za třetí - shovívavá výchoyva: velký nebo průměrný pocit důvěry, ne příliš přísná výchova, společně strávený čas je vyšší nebo průměrný.
Za čtvrté - ležérní výchova: malý zájem o dítě, volná výchova, málo času stráveného spolu, málo pravidel.
Za páté - příkrá výchova: malý zájem o dítě, nepatrný pocit nezávislosti, malá důvěra v dítě, přísná výchova.
Za šesté - výchova bez znatelných extrémů, všechny faktory na průměrných hodnotách. Podporovat, milovat, důvěřovat
Když byly v rámci studie nashromážděny všechny tyto údaje a staveny typy výchovy, stačilo už jen porovnat vše se situací, v jaké se dnes dotyční dospělí lidé nacházejí. Z toho jednoznačně vyplynulo, že lidé, kteří prožili podporující typ výchovy, tedy že jim rodiče věnovali dostatek pozornosti a dali jim hodně důvěry, dosáhli v dospělosti výraznějších úspěchů ve studiu i v profesním životě, mají dnes vyšší plat a celkově se cítí velmi šťastní. Na druhou stranu lidé, kteří zažili přísný typ výchovy, kde se jim dostávalo dost pozornosti a zároveň žili v přísné disciplíně, mají sice také profesní úspěchy a vyšší platy, nicméně se neradují tolik ze života, jsou smutnější a cítí se více ve stresu.
|
