časopis Current Biology, květen 2016
zdroj:  www.eurekalert.org 

Buněčná stěna je typickým znakem rostlinných buněk, pomáhá jim držet tvar, díky ní mohou také růst a reagovat na podměty zvenčí. Je také hlavní složkou biomasy, zdroje obnovitelné energie a pro člověka je také zdrojem vlákniny. „Přestože jsou buněčné stěny velmi důležité pro fungování tohoto světa, víme tak málo o tom, jak vznikají a jak se přetváří během vývoje rostliny. Náš tým použil tři speciální procedury a vytvořil prostorově časovou mapu, na níž jsme zaznamenávali etapy vývoje buněčné stěny ve vrcholovém dělivém pletivu – to se později diferencuje a umožňuje růst ve všech nadzemních částech rostliny. Tato oblast je bohatá právě na rostlinné kmenové buňky, ze kterých se tvoří všechny ostatní, ty rostou a nakonec budují orgány rostliny – například listy a květ,“ vysvětluje spoluautorka studie Monika Doblin ze School of Biosciences na Melbournské univerzitě.

Životně důležité geny
Podle týmu vědců z několika zemí, jež se projektu účastnili, projevy a koordinace enzymů, které se podílí na syntéze buněčné stěny v oblastech vzrostného vrcholu, ukazují na to, že kmenové buňky mají určitou stavbu stěny. Existují také rozdíly mezi nově vzniklými stěnami a jejich dovyvinutou formou.  
 „Dokázali jsme, že podskupina genů, které jsou zodpovědné za utváření enzymů budujících celulózu, jednu ze složek buněčné stěny, je naprosto životně důležitá. Díky nim rostlina správně roste a tedy má dostatek buněk ve vrcholovém dělivém pletivu. Díky tomuto objevu budeme moci vylepšit například šlechtění dřevin, aby byly odolnější a pevnější, což by mohlo také zefektivnit jejich využití. Důsledkem našeho objevu mohou být další procesy, které by měly vést k ekologicky šetrnějšímu přístupu k přírodě a jejím zdrojům,“ dodává Monika Doblin.
Na studii se podíleli vědci z Cambridgeské univerzity, Univerzity Mahidol v Bankoku, Institutu Jean-Pierre Bourgin ve Francii a Kalifornského technického institutu.