|
reklama
| Halucinogenní houby jako lék proti depresi? |
|
| SANQUIS č.105/2016, str. 20 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Halucinogenní chemikálie psylocybin, jež je obsažen v některých houbách, může být nadějí pro lidi s nevyléčitelnou depresí. Vědci z Imperial College of London doufají, že i když provedli teprve počáteční studii, jsou na cestě k novému způsobu léčby.
|
|
časopis Lancet Psychiatry
zdroj: www.bbc.com , květen 2016
Přestože se jedná o počáteční a rozsahem zatím nevelkou studii, provedenou s pomocí 12 nemocných, mohla by mít velký dopad na léčbu deprese. V to doufají vědci z Imperial College of London. Jejich pokus, jenž byl publikován v časopise Lancet, ostatní odborníci uvítali jako slibný, nicméně zdůrazňují, že je e potřeba jej zopakovat ve větším měřítku. Někteří však zpochybňují i samotnou možnost využití halucinogenních látek pro takové účely.
|
|
 | | Foto: freeimages.com |
|
|
Na počátku studie bylo devět pacientů trpících velmi silnými depresemi a tři pacienti se středními depresemi. Jeden z nich má symptomy této vážné nemoci dokonce už přes třicet let. Všichni vyzkoušeli během svého života přinejmenším dva různé způsoby léčby, jeden z nemocných má za sebou dokonce jedenáct léčebných (a neúspěných) pokusů. Právě kvůli tomu, že jim dostupné léky a metody nepomohly, rozhodli se vstoupit do této nové klinické studie vědců z Imperial College of London.
Šestihodinové halucinace
Nejprve všem 12 pacientům podali výzkumníci malou dávku psylocybinu, tedy halucinogenní látku obsaženou v některých houbách, a to jako bezpečnostní test. Po té dávku zvýšili, přibližně na takové množství, jaké je možné „získat“ při konzumaci mnoha hub – a u všech nemocných se dostavily halucinace. Trvaly přibližně šest hodin. „Tyto stavy mohou působit velmi silně na naše vědomí a myšlení. Někteří je popisují jako spirituální zážitek, jiní zase jako mystické výjevy,“ říká Robin Carhart-Harris, který se na studii podílel. U většiny sledovaných pacientů došlo ke zmírnění symptomů deprese. U osmi z nich deprese zcela odezněly a ani po třech měsících po “mystickém“ prožití halucinací, které droga způsobila, se známky nemoci neobjevily. Samotné halucinace však s sebou přinesly vedlejší účinky, jež vědci předvídali: nevolnost, úzkostné stavy a bolesti hlavy. Psylocybin cílí totiž na buňky, které za normálních okolností vstřebávají serotonin, tedy hormon ovlivňující náladu.
Zbývá spousta otazníků
Londýnští vědci se nyní chystají ověřit svou teorii na větším počtu pacientů a zároveň kontrolním testem se skupinou nemocných, kteří budou užívat pouze placebo, jak bývá zvykem při testování nových léků. Od další klinické studie si slibují prokazatelnější výsledky, na druhou stranu se jejich úsilí setkává s kritikou odborníků, kteří nesouhlasí s použití halucinogenních látek. Výzkum zpomalují také přísná pravidla, jež korigují zacházení s těmito drogami pro vědecké účely.
„To, co by v budoucnu mohlo usnadnit použití halucinogenních látek v klasické léčbě, je, že se podaří prokázat jejich pozitivní účinek na léčbu pacientů, u nichž konvenční typ medikace opakovaně selhává. Nemají jinou možnost, naše studie by jim mohla přinést naději,“ soudíi profesor Philip Cowen z Oxfordské Univerzity.
|
|
|
|
obsah čísla 105 |
 |
ročník 2016 |
|
témata |
|
|
