časopis Nature Communications
zdroj:  www.sciencedaily.com , květen 2016

Biologové Kansas State University nyní zkoumají rybniční řasy, aby našli další důkazy a možné vysvětlení původu rakoviny. Studie Brada Olsona z Kansasu, Erika Hanschena z University of Arizona, Hisayoshiho Nozaki z Univerzity v Tokyu a jejich mezinárodního týmu byla publikována v časopise Nature Communications.
 Olson a Hanschen hledali příčinu mnohobuněčnosti a při té příležitosti zjistili, že na ní má zásadní vliv pouze jeden genom. Tento retinoblastomový gen, známý jako gen RB, způsobuje defekty, jež vedou k rakovině. On nynějška je také považován však za gen, který hraje klíčovou roli v životě mnohobuněčných organismů.
Podle Olsena až dosud všechny teorie pracovaly s myšlenkou, že na mnohobuněčném procesu se podílí více genů. „Pochopili jsme, že to ale není pravděpodobné. Je mnohem jednodušší, když se drobně změní jeden gen, než aby se masově aktivovaly tisíce. I ten jeden gen dokáže totiž sám o sobě přeprogramovat cyklus buňky. Reguluje buněčné dělení, a to velmi jednoduše, což ovšem při jakémkoliv defektu může mít ale katastrofální účinky, “ říká Olsen.

Když gen brzdí
Za podpory National Science Foundation a National Institutes of Health, Brad Olson a jeho tým porovnávali genom mnohobuněčné řasy gonium pectorale a jednobuněčné chlamydomonadas reinhardtii. Gen RB se nachází v obou organismech, ale v každém obsahuje jiné drobné strukturální změny, což také ovlivňuje buněčný růst. „RB zde hraje opravdu důležitou roli, reguluje buněčný cyklus ještě předtím, než začne replikace DNA. To znamená, že v případě jakéhokoliv defektu se může vyvinout rakovina. K vysvětlení jeho interakce s buněčným cyklem a postupem rakoviny si můžete představit, že gen RB jsou vaše brzdy. Když vám nefungují brzdy, už to auto zastavit nemůžete,“ pokračuje Olsen.

Klíč k rakovině?
Vědce zaujal gen RB také proto, že ho nalezli ve velmi odlišných skupinách mnohobuněčných živočichů, jež si jsou vývojově vzdáleny stovky milionů let. Když jsme jej z gonia přenesli do chlamydomonadas, způsobil dělení a z jednobuněčné řasy jsme měli mnohobuněčnou. Gonium  přitom představuje  první krůčky na cestě za evolucí komplexních organismů jako jsou rostliny nebo zvířata, vysvětluje Oslon. A domnívá se, že právě jejich objev by mohl pomoci objevit původ rakoviny a tedy posunout dál i její léčbu.
Brad Olsen se genem RB zabýval již v roce 2012, poté spojil tým vědců, aby byl schopen porovnat více teorií týkajících se jeho funkce. „Existuje tolik hypotéz, co vlastně způsobuje přeměnu v mnohobuněčné organismy. Všechny jsme postupně prověřili, protože jsme si chtěli být jistí, že najdeme tu správnou