|
reklama
| Laboratorní spermie vs. etické otázky |
|
| SANQUIS č.103/2016, str. 24 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Zdraví myší potomci se narodili po té, co bylo vajíčko matky oplodněno laboratorní spermií. Tento přelomový objev by mohl pomoci v léčbě mužské neplodnosti. Zároveň nastoluje ovšem množství etických otázek.
|
|
časopis Cell Stem Cell
Zdroj: www.bbc.com
Čínští vědci izolovali embryonální kmenové buňky, přeměnili je na sperma, kterým pak oplodnili vajíčka. Z nich se vyvinula zdravá embrya a posléze narodili myší potomci, kteří byli naprosto zdraví a později se sami dále rozmnožovali. Studie byla publikována v časopise Cell Stem Cell. Expreti se shodují, že se jedná o veliký pokrok, který by v budoucnu mohl pomoci mužům, kteří jsou neplodní v důsledku léčby rakoviny, infekcí (například příušnic), nebo těm, kteří se narodili s vrozenou vadou.
Vývoj spermatu ve varlatech je jedním z nejdelších a nejsložitějších procesů v těle. U většiny savců trvá nejméně měsíc. Nyní jsou vědci schopni tento proces realizovat v laboratoři. Při čínské studii byla embryonální kmenová buňka, která se může přetvořit v jakoukoliv tkáň, upravena do podoby spermie pomocí chemikálií a hormonů. Aby se tak stalo, musí buňka přijít o polovinu chromozomů, stejně jako vajíčko, které má pouze jednu polovinu. Tento proces se nazývá meióza, během ní se DNA přemění, aby později mohla vytvořit diploidní buňku s úplnou sadou chromozomů. Laboratorně vytvořená spermie je tzv. spermatida, tedy její vývoj není zcela dokončen, ale má už DNA v takové podobě, aby mohlo dojít k mimotělnímu oplodnění.
„Všichni potomci, které jsme díky laboratorním spermiím získali, jsou zdraví a plodní, proto by tato studie mohla vést k vyléčení mužské neplodnosti. Zároveň se však potýkáme se závažnými etickými otázkami a je potřeba nejprve určit všechna možná rizika.“ říká profesor Xiao-Yang Zhao z čínské Akademie věd.
Tato procedura byla použita již v Japonsku, kde se dokonce díky laboratorním spermiím narodily zdravé děti, nicméně byla ihned zakázána v mnoha dalších zemích. To však nezůstává jediným ožehavým problémem – další představuje už základní materiál, tedy embryonální buňky. Jejich využití k takovým procesům je více než diskutabilní a to po celém světě.
|
|
 | | Ilustrační foto |
|
|
|
|
obsah čísla 103 |
 |
ročník 2016 |
|
témata |
|
|
