|
reklama
| Pohyblivé krajiny |
|
Günter Bartoš |
| SANQUIS č.100/2011, str. 44 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Filozof Vilém Flusser (1920–1991) se v textu Za filozofií fotografie zabývá vlivem fotografického přístroje na výsledný fotografický obraz. Fotoaparát je podle Flussera tak komplexní hračka, že ti, kteří si s ní hrají, ji nemohou prohlédnout. Proto má fotoaparát moc nad fotografem, programuje či určuje jeho gesta.
|
|
|
I když fotograf rozhoduje co, kdy a kde bude fotografovat, typ přístroje významně ovlivňuje, jak se bude postupovat a jaký bude nakonec výsledek. Skutečně to tak je. Mezi focením s mobilem a řekněme klasickým deskovým aparátem je obrovský rozdíl, v postupu i ve výsledku. Někteří umělci se „moc aparátu nad fotografem“, jak to nazývá Flusser, pokoušejí překonat. Fotoaparát používají neobvyklým či nestandardním způsobem, aby narušili či obelstili jeho „program“ a pomocí této hry si zachovali svou svobodu.
Fotograf Jan Jedlička vydal v roce 1996 fotografickou publikaci Zimní cesta k moři (ECM Records), kterou Flusserův text inspiroval. Jel vlakem z Basileje do Haagu a během cesty nafotografoval přes okno jeden svitek kinofilmu, celkem tedy 36 obrázků. Všechny záběry, včetně technicky nepovedených, uveřejnil bez jakéhokoliv výběru ve své knížce. I když Jedlička rozhodoval o tom, kdy zmáčkne spoušť a kterým směrem zaměří objektiv, vše ostatní bylo v moci automatického fotoaprátu a pohybujícího se vlaku. Proto mají na působivém výsledku určitý podíl.
|
|
|
Jedličkův experiment jsem po více než deseti letech zopakoval, byť ne tak důsledně. Také jsem fotografoval krajinu z jedoucího vlaku, také jsem se zcela spoléhal na automatiku digitálního přístroje. A také jsem si vybral zimu, protože zimní krajina bez listí je víc transparentní. Nejzajímavější na fotografování „z rychlíku“ je to, jakým způsobem vnáší do celého procesu nejistotu a náhodu. Někdy ani pořádně nevím, co vlastně vidím, a nikdy si nemohu být jist, co na výsledné fotografii nakonec bude, protože scenérie za oknem se neustále proměnuje. I okamžik mezi rozhodnutím o stisknutí spouště a vlastní expozicí je dost dlouhý na to, aby se přestavěly prvky v obraze, nebo se celý změnil. Nahodilé prvky a kompozice však narušují schematičnost či předvídatelnost obvyklého fotografování a ve šťastných případech obraz obohacují.
|
|
|
|
 | | „Svoboda je strategie, jak podřídit náhodu
a nutnost lidskému záměru. Svoboda je hra
proti aparátu.“ Viktor Flusser |
|
|
|
|
|
|
zpět na obsah aktuálního čísla 100 |
|
|
