|
reklama
| Ach, co všechno nenazýváme láskou |
|
Irena Jirků |
| SANQUIS č.97/2012, str. 90 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Nepíšeš mi nic bližšího o své svatbě, nevíš ještě, kdy ji budeš slavit? — Být dlouho nevěstou, milá Adélo, k ničemu nevede, můžeš-li se vdát, vdej se rychle.
|
|
|
— Tvé rezignované smýšlení mě velmi uklidnilo, pokud jde o Tvou budoucnost, ačkoliv nemůžeme stavět jen na svém srdci, neboť to často utíká od rozumu a vrhne člověka do propasti bolestí, aniž by člověk měl sílu rozumu bránit, ano je tak slabý, že všechno to utrpení snáší raději než studený klid rozumu. — Ó kdo by dovedl toto bezedné moře s jeho útesy a propastmi, s jeho bohatstvím pokladů a strašnými obludami, kdo by dovedl prozkoumat toto moře zvané lidské srdce! — Myslíš si tedy, že Karel je zamilován. — No ženské oko je na tyto věci bystřejší, ale já bych ho litovala, kdyby opravdu byl, a Tebe bych prosila, abys ho nešetřila žádným účastenstvím, které k ničemu nevede. Pozná-li to podle slov, pak je lépe upřímně mu říci ne, než přikládat náplasti nebo se soucitem chodit kolem jeho rány, aniž se rána odhalí. — Často pokládáme za lásku to, co ve skutečnosti jsou docela jiné city, nejčastěji je to ješitnost, bláhovost mužů a žen. Věř mi, každé ženě lichotí, když se jí muž dvoří, a kdyby to byl ten nejošklivější, a čím je to dvoření vášnivější a vyšší, tím víc účastenství nebo soucitu k němu pociťuje, i kdyby její srdce bylo oddáno jinému. Ujišťuji Tě, že na druhé straně každá žena dokáže, aby se do ní muž zamiloval, když o něho projeví zájem, neboť muži jsou ještě ješitnější. — Často si z pouhé ješitnosti namlouvají, že jsou skutečně zamilovaní do té, u níž vzbudili zalíbení. Ach, co všechno často nenazýváme láskou! — A jsou to mýdlové bubliny, pestré dětské hračky, které se rozpadnou v nic při sebemenším zachvění větru! — Komu však vrostl do srdce cit pravé lásky, ten si jej uchová až do smrti; jako jasná krůpěj jantaru, která nemůže ani vyschnout, ani se vypařit, září v hrudi taková láska!
|
|
 | | Božena Němcová: Dopis Adéle Panklové, 3.června 1857. Z knihy Dopisy lásky, Odeon 1971
|
|
|
|
|
|
|
obsah čísla 97 |
 |
ročník 2012 |
|
témata |
|
|
