|
reklama
| Namaluj obraz mysli |
|
Irena Jirků |
| SANQUIS č.95/2011, str. 75 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Rembrandt van Rijn, Albrecht Dürer, Lucas Cranach, Oscar Kokoschka a samozřejmě Leonardo da Vinci... Nejen vědci, ale i umělci se po staletí pokoušejí zachytit obraz naší mysli a duše. Unikátní výstavu věnovanou tomuto tématu připravila Moravská galerie v Brně.
|
|
Lidská mysl – úžasný námět na výstavu! To napadlo historika umění Ladislava Kesnera, jenž se dlouhodobě zabývá problematikou vizuálního vnímání a nových poznatků o mysli, někdy v roce 2004. „Uvědomil jsem si, že taková výstava se ještě neuskutečnila,“ vzpomíná na dobu, kdy oslovil ředitele Moravské galerie Marka Pokorného a vzápětí se dali do jednání s různými zahraničními muzei o případné spolupráci. Nakonec se jako nejlepší partner ukázalo být drážďanské Deutsche Hygiene Museum. Tam měla unikátní výstava svou premiéru letos v létě a do konce října ji navštívilo více než 20 000 lidí.
Pro české publikum bude od 9.12.2011 až do 18.3.2012 přístupná v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně. Na ploše více než tisíc čtverečních metrů bude k vidění 243 nejrůznějších exponátů – medicínské traktáty a iluminované rukopisy, lékařské ilustrace, renesanční portréty znázorňující hnutí mysli, slavné anatomické kresby Leonardovy i nejmodernější vědecká zobrazení mozku. „Chtěli jsme představit lidskou mysl tak, jak ji zprostředkují různé druhy uměleckých děl i vědeckých zobrazení,” říká autor výstavy.
|
|
 | | Leonardo
da Vinci:
Anatomické
kresby lebky,
hlavy a nervů
– lebka zobrazená
v řezu,
1489 |
|
|
Jak byste charakterizoval hlavní myšlenku výstavy?
Lidská mysl je nehmotný a neviditelný jev. Hlavním cílem výstavy je ukázat, že navzdory své nemateriální podstatě má mysl i svoji viditelnou dimenzi. Pokouší se tedy prostřednictvím různých druhů uměleckých i vědeckých obrazů z historie i současnosti vytvořit jakýsi komplexní obraz lidské mysli. Výstava má také ukázat, že mysl je biologický právě tak jako kulturní jev. V souvislosti s nebývalým rozmachem neurovědních výzkumů a zobrazováním mozku dnes často slýcháme, že vědci jsou nebo budou schopni pomocí těchto technologií „číst mysl“ a objasnit všechny záhady toho, co nás činí lidmi, tajemství naší mysli, nebo chcete-li duše. Výstava zcela vědomě nastavuje zrcadlo tomuto naivnímu neuroscientismu, snaží se ukázat, že umělecká díla různých dob a původu, která po staletí vnímáme mimo jiné jako výraz, symptom či prostě obraz emocí, vnímání, imaginace, paměti a jiných vědomých či nevědomých kapacit lidské mysli, jsou stejně platným zdrojem poznání mysli jako zobrazení vědecká.
Obrazy jsou tedy stejně důležité jako scany mozku?
Neplatí rozdělení v tom smyslu, že umělecká díla jsou krásná či zajímavá a vědecká zobrazení přinášejí fakta. Pozornému divákovi by nemělo uniknout, že většina uměleckých i vědeckých zobrazení na výstavě v sobě spojuje obě roviny – estetickou i kognitivní. V neposlední řadě poskytuje výstava příležitost k zamyšlení se nad historií a okolnostmi procesů „čtení mysli z obrazů“ a nad tím, proč a jak vnímáme určitá zobrazení jako „obrazy mysli“.
|
|
 | | G. B. Duchenne de Boulogne:
Hluboké utrpení s rezignací,
fotografie 1862 |
|
|
V čem se brněnská výstava liší od drážďanské?
Jádro výstavy, asi osmdesát procent exponátů, je shodné. Zbývajících dvacet procent odráží rozdílné preference moje a mé kolegyně – kurátorky z DHM. Jen asi tři exponáty z Drážďan musíme v Brně nechtěně oželet, osobně mě mrzí především originály rukopisů Sigmunda Freuda z Knihovny amerického Kongresu s vlastními Freudovými nákresy psychického aparátu. Na druhou stranu bude v Brně k vidění řada děl, jež v Drážďanech nebyla vystavena – kupříkladu jedna z vůbec nejlepších kreseb Albrechta Dürera z Museum Boymans van Beuningen v Rotterdamu, vynikající portréty od Jacopa Bassana, Oskara Kokoschky nebo Josefa Šímy, ale i některé staré anatomické atlasy a skeny mozku ze současných výzkumů.
|
|
 | | Bohumil Kubišta, Epileptická žena,
1911 |
|
|
Který obraz, text, dokument bylo nejobtížnější získat?
V našem případě to nefungovalo tak, že by se nejdéle a nejobtížněji vyjednávalo o těch nejvzácnějších dílech. Například jednání o zápůjčce tří kreseb Leonarda da Vinci ze sbírek britské královny probíhalo naprosto hladce, přesně podle standardní procedury. Paradoxně některá obtížná jednání jsme měli v případě relativně méně významných děl.
Co nového jste objevil pro sebe?
Jednou věcí jsou díla, která jsme v průběhu rešerší a přípravných výzkumů s kolegyní objevili – třeba prakticky neznámé originální barevné ilustrace mozkových struktur od slavného neuroanatoma Korbinia Brodmanna. A překvapením bylo i to, jak spolu – v reálném prostoru výstavy – mnohé exponáty komunikují a vytvářejí významové souvislosti způsobem, který si nelze zcela představit abstraktně nebo na papíře.
Takže vyplynuly nějaké nové, nečekané souvislosti, zajímavosti?
Já především doufám – a to bylo mým hlavním cílem – aby výstava, její idea, vybrané exponáty a především způsob, jakým jsou nainstalovány do vzájemných vztahů, otevřela co největšímu počtu návštěvníků nejen nový pohled na některá i velmi známá díla, ale aby jim přiblížila fenomén lidské mysli nebo duše a možnosti jeho poznání v nových souvislostech. K tomu má samozřejmě napomoci i obsáhlá kniha, která výstavu provází, s texty řady významných mezinárodních odborníků.
|
|
 | | Anonym, ilustrace komorové doktríny,
1347 |
|
|
Co myslíte, je možné skutečně zachytit reálný obraz mysli?
Propojením světů vědeckého a uměleckého zobrazování naše výstava ukazuje, že zásadní reflexe a zkoumání mysli se po staletí odehrávaly v obrazech a že podstatné aspekty našeho povědomí o duši či mysli můžeme získat jedině prostřednictvím vizuálního média. Na druhou stranu ale platí, že mnohé aspekty mentálního světa nikdy nebudeme schopni obrazem zachytit či přiblížit a jediný obraz lidské mysli je samozřejmě utopií.
|
|
|
doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D. (1961)
Historik umění přednáší na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1986–1998 působil v Národní galerii v Praze jako kurátor, ředitel sbírky asijského umění a náměstek ředitele. Je autorem řady výstav, katalogů a odborných studií. Podílí se také na rozsáhlé publikaci, která bude vydána k výstavě Obrazy mysli / Mysl v obrazech a do níž přispěla řada českých i zahraničních autorů.
|
|
|
| Ilustrace: Rembrandt – © MG v Brně; Duchenne de Boulogne – © École nationale supérieure des beaux-arts, Paris; Gormley, Collection Lah, se svolením Galerie Thaddaeus Ropac, Salzburg – Paris; Anonym – © Bayerische Staatsbibliothek, München; Kubišta – © MG v Brně
|
|
|
|
obsah čísla 95 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
