|
reklama
| Inkontinence, tajné téma |
|
prof. MUDr. Alois Martan DrSc. |
| SANQUIS č.91/2011, str. 86 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Ženy se často ostýchají navštívit lékaře, přitom inkontinence výrazně snižuje kvalitu života a lze ji léčit. „Léčba se soustředí na nové typy léků, které jsou cíleněji zaměřeny na močový měchýř, a proto nemají tolik nežádoucích účinků,“ říká prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., přednosta pražské Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Zodpovídá nejčastější dotazy našich čtenářů.
|
|
|
Kolik žen u nás vlastně trpí inkontinencí, tedy únikem moči?
Močová inkontinence postihuje přibližně třetinu žen a asi u třiceti procent z nich jde o inkontinenci urgentní, která je součástí souboru příznaků takzvaného hyperaktivního močového měchýře. Hlavní příznak představuje urgence – náhlý, nutkavý pocit potřeby vymočit se, který je obtížné oddálit. Dále pak může ženy obtěžovat časté nucení na močení během dne či noci, nezávislé na náplni močového měchýře.
|
|
|
|
Mnoho žen dříve tento svůj problém tajilo. Změnil se postupem času jejich postoj?
Víme, že v běžné populaci žen ve věku nad čtyřicet let se inkontinence vyskytuje u 12–22 procent, trápí však mnohem více žen, které se o ní stydí hovořit. Mají obavy z vyšetřovacího procesu či léčby nebo se dokonce domnívají, že je inkontinence ve stáří normální, a proto ji neřeší – což je základní chyba. Přibližně u 80–85 procent žen se dá tento problém zcela odstranit či výrazně zlepšit. Pro zjednodušení dělíme únik moči na stresový, kdy moč uniká při zvýšení nitrobřišního tlaku například při kašli či běhu, a urgentní, který je provázen urgencí a častým nucením na močení během dne i noci. U některých žen se může vyskytnout smíšený typ inkontinence, kdy žena trpí příznaky jak stresové, tak i urgentní inkontinence – moč jí uniká při námaze, běhu, ale má i problémy s urgencí.
|
|
Jaké jsou příčiny stresové inkontinence?
Stresový typ inkontinence moči vzniká při poruše podpůrných a závěsných struktur močové roury a hrdla močového měchýře, čímž nastává jeho pokles a eventuálně i pokles přední stěny poševní. Pokles a zvýšená pohyblivost močové roury mohou být způsobeny například obtížným porodem, porodním poraněním, obezitou, chronickým kašlem, těžkou fyzickou prací či vrozenou poruchou pojivové tkáně. Rozvoji stresové inkontinence moči též napomáhá defekt ve stavebních strukturách močové roury, který vzniká například u žen po přechodu v souvislosti s úbytkem hladké svaloviny a žilních plexů ve stěně močové roury, což způsobí její horší uzávěr. Tento typ úniku moči se nejčastěji vyskytuje u žen mezi 45 až 54 lety.
Jak dochází ke vzniku tzv. hyperaktivního močového měchýře?
Příčiny hyperaktivního močového měchýře, pro který je základním příznakem urgence, mohou být známé, například jsou to neurologické poruchy – Parkinsonova choroba, cévní mozkové onemocnění, chronické či opakované záněty močového měchýře, změny po ozařování anebo cizí těleso v měchýři. Jindy příčinu nezjistíme, a proto ji nemůžeme odstranit, takže se zaměřujeme pouze na léčbu příznaků. Hyperaktivní močový měchýř způsobuje pacientkám problémy jak v práci, tak ve společnosti, mají třeba strach chodit do divadla, kina a na společenské akce, obávají se, že nestihnou doběhnout na toaletu, a mohou mít i problémy psychické a sexuální, tedy obavy z pohlavního styku a současného úniku moči.
|
|
Jak obvykle probíhá samotné vyšetření?
Pacientka popíše své problémy lékaři, který rozhodne, zda začne s léčbou inkontinence moči či hyperaktivního močového měchýře sám, nebo ji odešle do specializovaného centra. Žena obdrží mikční deník či kartu, kde zaznamenává počty močení a úniky moči během dne i noci, eventuálně počty úniků moči. Důležité je fyzikální vyšetření a různé klinické testy. Moč také vyšetřujeme kultivačně, abychom vyloučili zánět močového měchýře, který může způsobit urgenci, pak se nejedná o hyperaktivní měchýř. Při prohlídce pacientky provádíme vyšetření v zrcadlech v klidu a při zatlačení, sledujeme pokles přední stěny poševní, hrdla a báze močového měchýře, případně další změny.
Jaká vyšetření pak provádějí zmíněné specializované ambulance?
Mezi nejdůležitější vyšetřovací metody v průběhu těchto dalších vyšetření patří zobrazovací metody a urodynamické vyšetření. To se skládá ze tří částí – plnění močového měchýře tekutinou pomocí cévky a ze záznamu tlaku v močovém měchýři, dále se měří tlak v průběhu celé močové roury, což napomáhá určit její nedostatečný uzávěrový tlak jako jednu z možných příčin úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku. Toto vyšetření se provádí cévkováním pacientky. Měří se také rychlost toku moči, která určí eventuální zúžení močové roury. Důležité je vyšetření cystoskopické, které pomůže vyloučit některé příčiny urgence – například vyloučí nádor či kameny v močovém měchýři. Jedním z dalších vyšetření, která se užívají v urogynekologii, je ultrazvukové vyšetření, kde si všímáme pozice a pohyblivosti močové roury v klidu a při zatlačení, eventuálně při stahu svalů pánevního dna. Sledovat můžeme také únik moči při zatlačení – to znamená při zvýšení nitrobřišního tlaku.
Jak se inkontinence léčí?
Při léčbě stresového typu inkontinence moči máme několik možností. Začít můžeme gymnastikou svalů pánevního dna či elektrostimulací těchto svalů. Pesary se nejčastěji používají u starších pacientek, které mají jiná interní onemocnění a nemůžeme je operovat. Pesary lze také užít jen na přechodnou dobu, kdy pacientky připravujeme k operaci. Hlavní léčba stresového typu inkontinence moči je léčba operační, kdy v poslední době převládá aplikace polypropylenových pásek, které jsou umístěny pod močovou trubici. Při zvýšení nitrobřišního tlaku se močová roura o pásku opře a tím pomáhá jejímu uzávěrovému mechanismu. Výjimečně jsou k léčbě stresové inkontinence moči užívány cizorodé látky, které se aplikují pod sliznici močové trubice. Napomáhají uzávěrovému mechanismu močové roury při zvýšení nitrobřišního tlaku – a tím i udržení moči.
Jak se liší léčba hyperaktivního močového měchýře?
V tomto případě převládá léčba medikamentózní, tedy léčba léky. Její úspěšnost se nejčastěji pohybuje mezi šedesáti až osmdesáti procenty. Jednotlivé léky se liší nejen v působení, ale hlavně s sebou nesou různé množství nežádoucích účinků, především sucho v ústech, poruchy vidění – zaostřování, zácpu a další. Nyní se léčba soustředí na nové typy léků, které jsou cíleněji zaměřeny na močový měchýř, a proto nemají tolik nežádoucích účinků.
|
|
Repro díla Augusta Rodina – archiv, foto archiv, připravila Lucie Frantálová
|
|
|
|
obsah čísla 91 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
