|
reklama
| Bretaňské farní dvory |
|
Boris Dočekal |
| SANQUIS č.89/2011, str. 58 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Když se řekne Bretaň, vybaví se člověku moře, romantické přístavy i rázovití rybáři. Stále je tu ale co nového objevovat.
|
|
 | | Nejhojněji navštěvovaný
farní dvůr ve vesnici
Saint-Thégonnec |
|
|
Podobně jako údolí řeky Loiry oplývá výstavnými zámky, pro Bretaň jsou typické takzvané farní dvory (enclos paroissiaux). U starých, zdmi obehnaných kostelů stojí zpravidla kamenné pohřební kaple a hlavně kalvárie. Kromě ukřižovaného Ježíše Krista na nich středověcí kameníci vytesali řadů výjevů z Bible. Jednotlivé postavy zobrazují bretaňské venkovany v oděvech, které odpovídají době vzniku kalvárií v rozmezí 15. až 18. století. Nádherných farních dvorů je v Bretani tolik, že církev i místní úřady mají velký problém s jejich udržováním i nezbytnými opravami. Zvlášť na několika z nich – jako v případě farního dvoru v Tronoënu – se podepisuje agresivní vítr vanoucí od moře. Neúprosně vyhlazuje tváře postav, a tak jsou tyto kalvárie patrně odsouzeny k zániku.
Naštěstí více než desítka farních dvorů v okolí vesnice Guimiliau v centrální části Bretaně leží dostatečně daleko od moře. Přirozeným centrem každého dvora, do něhož se vchází majestátním triumfálním obloukem, je kostel. Dřevěné plastiky i ornamenty zdobící oltáře vynikají pestrými pastelovými barvami, takže ve srovnání s převážně barokní výzdobou českých a moravských kostelů působí optimistickým, snad až veselým dojmem. Nejvíce nádherných farních dvorů se nachází v údolí řeky Elorn. Spojuje je dobře značený okruh – takzvaný Circuit des Enclos Paroissiaux.
Zdá se až neuvěřitelné, že v nevelkých vesnicích jako Saint-Thégonnec, Ploudry či Lampaul- Guimiliau dokázali místní lidé vybudovat tak působivé a finančně náročné monumenty. Ale před staletími zbohatly osady obchodem a navíc zřejmě bretaňští venkované byli velkými furianty, kteří rádi dali svým sousedům „na frak“ a ukázali, že na to mají.
|
|
|
|
Půvabné plastiky, které zdobí desítky nádherných bretaňských kalvárií, nevytvořili slavní sochaři, ale zdejší kameníci, kteří ve svých „ilustrovaných“ biblických příbězích zachytili zemědělce, řemeslníky a obchodníky. Namísto náboženského patosu ukazují tedy obyčejný život Bretonců – a tím větší hodnotu pro nás dnes mají. Zleva dva detaily kalvárií z vesnice Saint- Thégonnec, dále z vesnice Sizun a Lampaul-Guimiliau.
|
|
|
|
|
|
obsah čísla 89 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
