|
reklama
| Šetrná zahrada |
|
Zora Kasiková |
| SANQUIS č.89/2011, str. 92 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Práce na zahradě nebo v domácí dílně je příjemným koníčkem, navíc nám vypěstovaná rajčata nebo třeba vlastnoručně vyrobená polička ušetří peníze. Ovšem nesmíme přitom zapomínat na ochranu přírody!
|
|
Při podobných činnostech bychom měli pokud možno co nejméně využívat chemické látky. Montujete dřevěnou boudu pro psa? Pozor – z barev, laků anebo lepidel, která obsahují organická rozpouštědla (například toluen), se uvolňují těkavé organické látky – trvá to měsíce, někdy i roky. Přestože je nemusíme cítit, otravují okolní životní prostředí, potažmo přispívají k rozšiřování ozonové díry v atmosféře Země. Proto bychom se jim měli vyhnout.
Pokud jde o zahradničení, opět sledujte obaly – přípravky, které zaručují odolnost vůči bakteriím a plísním, musí být nutně „obohaceny“ o škodlivé pesticidy. Na zahradě sice ničí plevel a parazity, bohužel některé z nich zabíjejí rovněž ptáky, ježky, včely, slunéčka, motýly a další živočichy. Tím ale zahrada chudne a snižuje se její schopnost přirozené obrany proti škůdcům. Naopak parazitické rostliny a predátoři, které jsme chtěli vyhubit, získávají časem proti postřiku s pesticidy odolnost. Výsledek? Kvůli vidině krásné jednolité plochy se nakonec trávníky stávají spíše zelenou pouští bez života.
|
|
|
Živá zahrada
Čím více odlišných ploch (tůněk, naaranžovaných hromad kamení, skalek apod.) na zahradě vytvoříme a čím více druhů rostlin tam poroste, tím rozmanitější a bohatší bude spektrum živočichů, kteří se v tomto prostoru zabydlí. Zahrada pak bude odolnější vůči napadení škůdci. Inspiraci nabízejí ekologické permakulturní zahrady. Vytvářejí přirozená stabilní společenstva, která nepotřebují dodávat žádnou chemii zvenku. Jsou sestaveny tak, aby se jednotlivé rostliny podporovaly v růstu a vzájemně mezi sebou co nejefektivněji využívaly živiny.
A jak získat nezávadné hnojivo? Takzvaným domácím kompostováním, díky němuž se dá navíc zbavit velké části domácího odpadu (až 40 procent lze kompostovat!). Vzniká tak kvalitní humus, který při dalším použití jako kypřidlo dokáže v půdě dobře vázat vodu a živiny. Kompostovat můžeme na venkově i ve městě, v rodinném domku stejně jako v paneláku. Pokud jde o zavlažování, nejlepší je dešťová voda, protože je měkká, neobsahuje vápník ani chlor.
Nezávadný domov
Při nákupu potřeb pro nejrůznější domácí kutilství bychom měli dávat přednost vždy těm materiálům a výrobkům, které jsou opatřeny ekologickým certifikátem. Rozhodně nelze doporučit koupi exotického dřeva, jehož těžba přispívá k drancování deštných pralesů. Nátěrové hmoty by měly být ředitelné vodou a bez zbytečných přísad chemických látek. Při úpravě dřevěné podlahy nebo nábytku se můžeme chemii vyhnout úplně – místo lakování lze dřevo napustit přírodním olejem nebo voskem. Kromě správného ošetření nám pak parkety či dřevěná skříň budou v bytě příjemně vonět. www.arnika.cz
|
|
Víte, že...
• každý rok zmizí 14,2 milionů hektarů tropického lesa, což je více než pětinásobek plochy všech lesů v České republice?
• 1/4 znečištění povrchových a podzemních vod ve světě pochází právě ze zahrádkaření?
• více okopávání rovná se méně zalévání? Okopávání záhonů totiž umožňuje vodě, aby lépe prosakovala do půdy.
• kořenová čistírna v živé plodící ekozahradě může snadno a přírodní cestou vyčistit odpadní vodu z domácnosti, kterou pak využijete k závlaze?
• některé odblešovače pro domácí zvířata mohou obsahovat vysoce nebezpečnou látku lindan, která působí negativně na centrální nervový systém?
|
|
|
Foto: z knihy Ekozahrady, SmartPress, 2009
|
|
|
|
obsah čísla 89 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
