|
reklama
| Einsteinův rok v Praze |
|
František Houdek |
| SANQUIS č.88/2011, str. 42 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Právě před sto lety přijel do Čech Albert Einstein. Některé podstatné myšlenky obecné teorie relativity vznikly v Praze.
|
|
Co se špičky fyziky týče, v Praze v minulosti působily čtyři osobnosti, které významně změnily naše chápání hmotného světa. Na prvního přijde asi každý – Johannes Kepler, objevitel zákonů oběhu planet. Další dva ve veřejném povědomí příliš nefigurují – Christian Doppler, objevitel tzv. Dopplerova jevu, a vynikající experimentátor a hluboký myslitel Ernst Mach. Chronologicky posledním z oné čtveřice je Albert Einstein. Jeho obecná teorie relativity je považována za jeden z nejúžasnějších výtvorů lidského ducha. Málokdo ví, že Einstein prožil jistý čas v Praze.
Přátelé a kolegové
Právě před sto lety: 15. dubna 1911 (někdy se uvádějí i data 11. či 12. 4.) dorazil z Curychu do Prahy tehdy dvaatřicetiletý fyzik s manželkou Milevou a se dvěma synky, aby tu přednášel na německé univerzitě. Co ho přivedlo z Curychu, centra plného slavných badatelů, do cizojazyčné „díry“ na Vltavě? První řádná profesura v jeho životě – tedy prestižní postavení s odpovídajícím platem (zdůrazňuji, že to bylo před sto lety). Einstein se ubytoval v prostorném moderním bytě v dnešní Lesnické ulici na Smíchově, působil v klidné důstojné budově ve Viničné ulici na Novém Městě; z pracovny měl výhled do zahrady nedalekého blázince. Do práce rád chodil pěšky.
Jeho veřejná přednáška 24. května 1911 se stala vrcholnou vědecko-kulturní událostí, ale jinak nežil kdovíjak společensky. Z německých kolegů udržoval takřka každodenní styky hlavně s matematikem Georgem Pickem, který – kromě toho, že také hrával na housle – mu navrhl nejvhodnější matematiku pro vznikající obecnou relativitu. Einstein však rád vyhledával židovské intelektuály Franze Kafku a Maxe Broda. Brod dokonce v Einsteinovi, kterého velmi obdivoval, zřejmě našel model pro postavu mladého Johannese Keplera ve svém románu Vykoupení Tychona Brahe.
Z Einsteinových styků nahodilých pak nelze pominout pravděpodobné setkání s Jaroslavem Haškem, v jehož povídkách z té doby se ve švejkovském duchu několikrát mluví o bláznovi, který hlásá jakýsi nový vesmír. Naproti tomu, jakkoli to vypadá neuvěřitelně, se za celých patnáct měsíců pražského pobytu Einstein ani jednou nesetkal se svým vrstevníkem Františkem Záviškou, který už tehdy přednášel na české univerzitě speciální teorii relativity.
|
|
|
| Albert Einstein s manželkou Milevou v roce 1911 (vlevo), hudba a hra na housle byly fyzikovou vášní, obzvláště obdivoval Mozarta (vpravo)
|
|
Krásná jen na pohled
Teoretický fyzik a „einsteinolog“ Jiří Bičák k tématu „Einstein v Praze“ s oblibou cituje starořeckého básníka Hésioda: „Každé úspěšné dílo vyžaduje dřinu. A bohové určili, že musíš platit předem.“ A dodává: „Einstein na své cestě k obecné relativitě platil mnoho v Praze...“
Co konkrétně Einstein v Praze vybádal? Zatímco základní idea obecné teorie relativity ho napadla už v roce 1908, v Praze, jak sám vzpomíná, objevil hlavně dvě věci: možnost gravitačního posunu spektrálních čar k červenému konci a možnost gravitační výchylky světelných paprsků v blízkosti Slunce. Právě nalezení odchylky světelných paprsků gravitací Slunce později platnost Einsteinovy teorie potvrdilo. Nutno říct, že v Praze se Einsteinovi moc nelíbilo. Uznával, že „na podívání je to krásné město“, ale „vodu lze pít jen převařenou..., obyvatelstvo (tvořené tehdy z 90 % Čechy, poznámka autora) neumí většinou německy a k Němcům se chová nepřátelsky“. O pražských Němcích napsal: „To nejsou lidé s přirozenými vztahy; panuje u nich bezcitnost a podivná směs stavovské ješitnosti a servilnosti... Nafoukaný přepych vedle bídy na ulici. Myšlenková poušť prostá víry.“
Možná i pro nedostatek adekvátní společnosti se Einstein na problém gravitace plně soustředil (vedle faktu, že „tenkrát v Praze jsem neměl žádnou administrativu“), takže pár měsíců po skončení pražského pobytu měl finální tvar teorie na dosah ruky. Jedna chybná úvaha a odklon od původního směru, k němuž se po usilovném přemýšlení a bádání nakonec vrátil, zpozdily konečnou formulaci až do listopadu 1915.
Z Prahy Einstein odjel koncem července 1912 zpět do Curychu, kde nastoupil jako profesor místní polytechniky, tehdy jedné z nejlepších škol toho druhu v Evropě.
|
|
|
|
|
|
obsah čísla 88 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
