|
reklama
| Jak se léčí anizometropie a presbyopie |
|
MUDr. Milan Odehnal MBA |
| SANQUIS č.86/2011, str. 70 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Anizometropie je problematická oční vada, kterou charakterizuje rozdílný počet dioptrií na každém oku. Presbyopii neboli vetchozrakost způsobuje fyziologický úbytek či dokonce úplná ztráta akomodační schopnosti čočky.
|
|
|
Rozdíl u obou očí se při anizometropii může pohybovat i nad čtyři dioptrie. V důsledku toho pacient vnímá okolní obrazy jako různě velké a není schopen je spojit v jeden vjem. Stav, kdy se na sítnici levého a pravého oka vytvářejí nestejně rozměrné obrazy, nazýváme aniseikonie.
V dětství může být tato dioptrická (refrakční) vada spojená se šilháním a tupozrakostí (objektivně nezměřitelná snížená zraková ostrost), protože mozek aktivně potlačuje oko s větším počtem dioptrií. Velký rozdíl v dioptriích se může navodit i uměle, například při jednostranném chirurgickém odstranění čočky, zde vzniká takzvaná afakie.
Pro řešení anizometropie až do čtyř dioptrií rozdílu lze nasadit brýle. Při příliš velkém rozptylu dioptrií lékař doporučí kontaktní čočky. V léčbě pomáhá také refrakční chirurgie. V dětství je třeba s korekcí anizometropie začít co nejdříve, současně s výcvikem tupozrakosti.
Do problematiky dioptrických vad do jisté míry patří i presbyopie neboli vetchozrakost. Příčinou je fyziologický úbytek až ztráta akomodační schopnosti čočky. Tyto procesy přicházejí s věkem, respektive se stárnutím čočky. Presbyopie představuje problém při čtení, při práci nablízko nebo při práci s počítačem. Výrazný úbytek akomodace u člověka, který jinak vidí normálně – přiměřeně svému věku – začíná většinou po 40. roce. Mnoho lidí v tomto věku dostává poprvé předpis na brýle na čtení. U dalekozrakého člověka se akomodace částečně vyčerpá již na vidění do dálky, takže na čtení používá tento pacient brýle ještě dříve. Naopak krátkozrací lidé nemusí potřebovat ani v pozdním věku brýle na čtení, anebo je mívají slabší.
Presbyopie nakonec ovlivní celkovou akomodaci oka a ke korekci je pak potřeba střídat i dvoje nebo troje brýle. Dobré řešení představují multifokální skla, která umožnují ostré vidění na různé vzdálenosti – Jak se léčí anizometropie a presbyopie na dálku (řízení auta, návštěva divadla), na střední vzdálenost (práce na počítači, mytí nádobí) a nablízko (čtení).
Kvalitní vidění nablízko většina lidí považuje za cennější než bezchybné vidění do dálky. K tomu se přihlíží také při operačním řešení katarakty – šedého zákalu. U pacienta s kataraktou, který již překročil 40. rok věku a připadá tedy u něj v úvahu rozvoj presbyopie, aplikujeme umělou nitrooční čočku, která lehce zhoršuje vidění do dálky. Právě tato nová korekce pacientovi umožní po operaci lépe vidět nablízko, někdy dokonce i bez brýlí.
Možnosti refrakční chirurgie
Refrakční chirurgie, která dokáže napravovat dioptrické vady pomocí laseru, prošla a díky novým technologiím stále prochází bouřlivým vývojem. Dá se efektivně uplatnit u všech refrakčních vad. Principem refrakčního zákroku je změna lomivosti rohovky odstraněním její tkáně. Laserovým ošetřením dosáhneme buď oploštění rohovky v centru (při korekci myopie), nebo naopak zvýšení její strmosti v periferii (při korekci dalekozrakosti). Indikace refrakčních zákroků se stále rozšiřují, nicméně pacient by v každém případě měl být starší 18 let a jeho dioptrická vada by měla být stabilizována.
Různé typy zákroků se realizují podle počtu zjištěných dioptrií, typu refrakční vady, přídatných očních vad nebo onemocnění, věku pacienta, ale také podle jeho požadavků a očekávání a samozřejmě i finančních možností. Nežádoucí účinky těchto výkonů se vyskytují pouze v malém procentu (například vyklenutí rohovky v místě zásahu, minimální jizevnaté změny na rohovce, případně infekce či nedostatečný funkční výsledek).
|
|
|
|
|
|
obsah čísla 86 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
