Hranice jsou totálně otevřené. Bez Spojených států by tento den nenastal. Řekni to svým lidem. A pozdravuj ode mě Barbaru,“ dodal kancléř. „Řekni jí, že jí k Vánocům pošlu párky.“ Bush usiloval o sjednocení Německa, ale nechtěl se veřejně angažovat, aby zbytečně nevyhrocoval situaci. Také chtěl pro tento plán získat sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. Nekolikrát.

Boj o neutralitu. Berlínská zeď padla a oba německé státy směřovaly ke sjednocení rychleji, než si kdo dovedl představit. Západní státníci však měli obavy, jestli Gorbačov bude souhlasit se sjednocením a se začleněním celého Německa do NATO v době, kdy se rozpadá Varšavská smlouva.
Když se Kohl vrátil 13. února 1990 z Moskvy, telefonoval Bushovi: „Myslím, že nějaké řešení najdeme, ale dá to práci.“ Bush si uvědomoval přítomnost 370 tisíc sovětských vojáků ve východním Německu. Měl obavy z reakce Kremlu, kdyby daly USA najevo radost z pádu zdi a Moskva se ještě stále myšlence sjednocení vzpírala.
Gorbačov stále tvrdil: „Zeď může stát i za sto let.“ Ani nabídka 500 miliard marek od západoněmeckých hospodářských kruhů jím nepohnula.
Začátkem roku 1990 ohlásil premiér Hans Modrow Kremlu, že NDR je v rozkladu. Většina obyvatelstva si přeje sjednocení. „O jednotě německého národa musí hlavně rozhodnout sami Němci,“ připustil Gorbačov smířlivě a ministr zahraničí Eduard Ševarnadze 3. února 1990 oznámil, že Sověti s „principem národního sebeurčení Němců“ souhlasí. Ovšem sovětský vůdce trval na podmínkách, z nichž některé nebyly myslitelné. Předně požadoval, aby Německo vyhlásilo neutralitu. Kancléř nesouhlasil: Patříme k Západu! K NATO!
Při další Kohlově návštěvě v červenci ve městě Miněralnyje Vody na Kavkaze se státníci na sjednocení dohodli. Sovětská vojska odejdou do čtyř let, do té doby je bude platit Bonn – celkem 8 miliard marek. Bundeswehr omezí své stavy na 370 tisíc vojáků. Obě země uzavřou smlouvu o dobrém sousedství, partnerství a spolupráci, která zaručí, že přes Německo nepůjde žádná armáda proti Sovětskému svazu. Evropská unie a západní státy budou i nadále hospodářsky podporovat Moskvu.
Když se rozjeli domů, Gorbačov zavolal Kohlovi: „Těch 8 miliard je málo, potřebujeme víc.“ Účet se vyšplhal na 13,5 miliardy. Bonn Moskvě v dalších čtyřech letech poskytl pomoc a úvěry v hodnotě 60 miliard marek. Sjednocení Německa bylo slavnostně podepsáno v Berlíně 3. 10. 1990.