|
reklama
| Polojasno, místy bouřky |
|
Günter Bartoš |
| SANQUIS č.81/2010, str. 104 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Před 250 lety založili jezuité z pražského Klementina tradici meteorologického pozorování. Funguje tam dodnes.
|
|
 | | Vrchol Milešovky využívají vedle meteorologů
také armáda a radiokomunikace |
|
|
Původně se měřilo v Astronomické věži.
Dnes je meteorologická stanice v prvním patře jižního křídla bývalé koleje. Snadno se pozná podle žaluziové budky za oknem, která kryje teploměry a další měřidla. Kvůli historickému významu observatoře se pod jejími okny zastavují turistické výpravy, ale návštěvník, který se dostane dovnitř, se nevyhne určitému zklamání. Tohle má být to slavné Klementinum? Malá tmavá místnost, starý nábytek, pár vyřazených přístrojů jako dekorace... „Chodí sem delegace a koukejte, jak to tady vypadá,“ krčí rameny Lenka Kučerová, která tu pracuje jako meteorologická pozorovatelka. Ovšem návštěvy sem nechodí za působivým interiérem – na ten se mohou podívat v barokní knihovně nebo historických sálech Klementina. Význam meteorologické observatoře spočívá v abstraktní řadě čísel, v historických meteorologických záznamech, které se tu za čtvrt tisíciletí nashromáždily. V prosklené skříni tu mají jejich fotokopie a je to docela dlouhá řada svazků.
|
|
 | | Heliograf na střeše Klementina
zaznamenává sluneční aktivitu |
|
|
Teplotu a tlak vzduchu začali v Klementinu měřit už v roce 1752. Protože údaje z prvních desetiletí nejsou kompletní (a někdy se určovaly jen odhadem), považuje se za relevantní až měření začínající rokem 1775. Unikátní soubor dat, jedna z nejstarších teplotních řad na světě, představuje vědecký poklad pro klimatology. Dají se podle nich odhadovat dlouhodobější trendy – jestli se ochlazuje, nebo otepluje. Ostatně formulku, že „v Klementinu padl teplotní rekord“, jsme v teplé periodě po roce 2000 slýchávali často. Aby byly naměřené hodnoty srovnatelné i po dvou stoletích, používají se klasické skleněné teploměry a vedle standardní žaluziové meteorologické budky se měří i v replice původní plechové. Má to ale háček. Výsledky měření ovlivňuje v posledních desetiletích civilizační efekt tzv. tepelného městského ostrova, hlavně automobilů a asfaltových ploch.
|
|
| Luboš Pešl dělá meteorologického pozorovatele už 35 let. Venkovskou stanici v Kocelovicích vyměnil v posledních letech za Prahu. Práce je to podprůměrně placená, není však stresující a stereotypní. Pozorovat oblaka a obsluhovat meteorologické přístroje je určitě zajímavější než třeba hledět celý den do počítače. „A také nemusíte čekat, až vám práci někdo přiveze. Přichází sama.“ Stojíme na meteorologické plošině na střeše Klementina nad Mariánským náměstím, kde se měří srážky a sluneční svit. Výhled na město zastínil stratus, každou chvíli začne pršet.
|
 | | Nepřerušená řada měření v Klementinu
se datuje od roku 1775 |
|
|
 | | V klementinské Astronomické věži se začalo měřit v roce 1752 |
|
Jako na majáku
Řecké slovo metéōros se překládá jako vznášející se ve vzduchu. Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka, jejíž vulkanický kužel se dramaticky zvedá nad okolní krajinu, se „vznáší“ 837 metrů nad mořem. Hodně tady fouká a často bijí hromy, což vystihuje příhodnější a znělejší německá varianta jména hory – Donnersberg. Jakápak Milešovka!
„Statisticky to je největrnější a nejbouřkovatější místo u nás. Když jsem měřil Kyrilla, tak foukalo 170 km/h a nedaly se ani otevřít dveře na věži. Na oknech byl vidět průhyb skla,“ vysvětluje meteorologický pozorovatel Zdeněk Krčka. Za bouřky tu musí preventivně vypínat elektřinu. Přesto je elektrické pole někdy tak silné, že se naindukuje na kovové části, třeba topení, a elektroniku to stejně poškodí. „Venkovní měřicí přístroje jsme museli propojit pomocí optiky, protože elektrické dráty průměrně dvakrát do roka vyhořely,“ dodává vedoucí stanice Jan Cerha.
|
|
Meteorologickou observatoř s vyhlídkovou věží postavili na vrcholu Milešovky v roce 1905. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, pod který teď patří, tu vedle meteorologických měření zkoumá fyzikální a chemické vlastnosti mlh a námraz. Meteorologická „zahrádka“ je plná elektronických přístrojů neobvyklých tvarů, byť tradiční žaluziovou budku s teploměry zde mají taky. Přístroje mohou zmást nepředvídatelné události, jako když si na ně třeba uleví pták, při výpadku elektřiny nefungují vůbec. A jaký je typ oblačnosti či viditelnost, dokáže určit jen člověk.
|
|
 | | Na Milešovce se měří elektronicky a s pomocí počítačového
programu každou hodinu |
|
 | | Mapa s orientačními body pro odhad viditelnosti |
|
|
Alexander von Humboldt označil výhled z Milešovky za třetí nejhezčí na světě. Za mimořádné viditelnosti lze dohlédnout až do Alp. Když ale padne mlha a člověk vidí jen pár metrů před sebe, může být nepřetržitá týdenní služba psychicky náročná. „Jsme tady jako na majáku,“ dodává Cerha. Proto staří meteorologové říkají, že na loď a meteorologickou stanici ženy nepatří.
|
|
 | | Meteorologické stanice navštěvují exkurze ze škol a turisté |
|
|
|
|
|
obsah čísla 81 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
|
