|
reklama
| Tatry, poslední divočina |
|
Günter Bartoš |
| SANQUIS č.78/2010, str. 90 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Před šesti lety se prohnala slovenskými velehorami ničivá vichřice. „Katastrofa!“, psala tehdy média o devastaci 12 000 hektarů lesa. Teď se na Tatry valí mnohem horší pohroma. Úředníci chtějí omezit ochranu nejcennějších území a vpustit na ně těžaře a turistický průmysl.
|
|
 | | Odkud přijde další pohroma? |
|
|
V Tatrách ještě nezačala letní turistická sezona a už je tam docela dusno. Postaral se o to návrh ministerstva životního prostředí na novou „zonáciu“ Tatranského národního parku (TANAP). Ta by měla vyčlenit tisíce hektarů lesů a luk z nejpřísněji chráněného území, doposud nedotknutelného, a vpustit na ně těžaře a hoteliéry. Návrh se setkal s ostrým odmítnutím slovenské veřejnosti – přes deset tisíc lidí podepsalo hromadnou připomínku, desítky odpůrců postavily na protest stany na náměstí uprostřed Bratislavy. Hlasité ne řekli i jinak apolitičtí odborníci z výzkumných ústavů Slovenské akademie věd a TANAPu. V prohlášení napsali, že lehce zranitelná tatranská příroda se nedá účinně chránit bez ohledu na vědecké poznatky, či dokonce v rozporu s nimi. „V tomto případě jde o velmi vážný odborný problém s celospolečenským dosahem, a proto jsme cítili morální povinnost se vyjádřit,“ řekl deníku SME Karol Iždinský, předseda Sněmu akademie.
|
|
 | | Tradiční lesní hospodaření se tatrám vymstilo |
|
|
Poslední divočina
O co v Tatrách jde, ukazuje ochranář Erik Baláž na příkladu Tiché a Koprové doliny v západní části velehor: „Je to největší bezzásahové území na Slovensku, poslední opravdová divočina. Teď by se tu na 1200 hektarech lesa mělo těžit dřevo, což by nabouralo celistvost území, biodiverzitu, biotopy velkých šelem, jejich koridory a podobně.“ V dolních partiích obou údolí sice narazíte na smrkové monokultury a asfaltové cesty a také na dva hotely a parkoviště, které postavili za minulého režimu na okraji chráněného území v Podbanském, jinak byla impozantní horská krajina ve stínu křivého Kriváně, přibližně 200 kilometrů čtverečních, ponechána přirozenému vývoji. „Žije tu mnohem víc medvědů na plochu než třeba v okolí turistického Starého Smokovce. Přesto s nimi nejsou žádné problémy, nenapadají lidi a nehledají odpadky, protože na velkém území fungují autoregulační mechanismy. Zabíjejí se mezi sebou a nemohou se tak přemnožit. V malých rezervacích mnohé přírodní procesy vůbec neproběhnou,“ dodává Baláž.
Koprovou dolinu jsem poprvé navštívil na jaře v roce 2007, když tady probíhaly policejní manévry proti ekologickým aktivistům. S poukazem na přemnoženého lýkožrouta si tehdy lesníci vymohli výjimku a začali těžit i v bezzásahové zóně. Ochranáři ze sdružení VLK jim v tom bránili vlastními těly po dobu několika týdnů. Že těžba je legální, je nepřesvědčily ani násady krumpáčů, kterými se po nich dřevorubci oháněli. Postoj ochranářů (mimochodem ústavní soud jim dal později za pravdu, ale někteří z nich mezitím zaplatili vyhazovem ze zaměstnání) je logický – dalším kalamitám se dá zabránit, jedině když tam bude přirozeně rostlý a odolný les. „Alespoň některé doliny by měly být ponechány samovývoji, a to i v sekundárních lesních společenstvích, které v minulosti vysadil člověk. O to víc, že se tato praxe uplatňuje v sousedním polském TANAPu,“ vysvětluje Marián Janiga, ředitel Ústavu vysokohorské biologie. Překročit pomyslnou hranici a slevit ze základních ochranářských principů však podle Janigy nelze: „Paralyzování funkčnosti ochrany přírody by nastartovalo proces neomezené a chao tické exploatace přírodních zdrojů.“
|
|
 | | Slevit ze základních ochranářských proncipů nelze... |
|
|
Noví predátoři
U Štrbského plesa člověka hned napadne, jestli k takové exploataci už vlastně nedochází. V jezeře chybí voda (šedesát centimetrů), z obnaženého dna čouhají balvany. Něco takového tady nikdo nepamatuje. Teď se místní hádají, kdo nebo co za to může. Umělé zasněžování sjezdovek na Solisku nad jezerem, jež odčerpalo příliš vody? Narušení hydrogeologického režimu stavbou podzemních garáží hotelu Kempinski, který stojí na jeho okraji? Příčin může být daleko víc. Pokud nebude hodně pršet, budou mít na Štrbském plese suchou sezonu.
Fotografii hotelu Patria najdete v každém turistickém průvodci coby ikonu tatranského hotelnictví. Stojí na ideálním místě na severním břehu Štrbského plesa, pod majestátními horskými štíty. Jeho šikmá střecha nápaditě kopíruje horský hřeben za ním. Tím ale dobré dojmy končí. Na protilehlé straně jezera jsou už hotely nalepené na sebe a další nepochybně přibudou. Do Tater totiž bude masivně investovat finanční skupina J&T, které tu skoro všechno patří. Mají na to 130 milionů eur (v přepočtu 3 miliardy korun). Medvědům, rysům a vlkům tak budou konkurovat noví predátoři – finanční žraloci.
„Potřebujeme do Vysokých Tater podle Baťova vzoru přestěhovat zhruba tisíc rodin, které sem přijdou žít a pracovat. Potřebujeme pro ně postavit bydlení, reorganizovat dopravu a podpořit vznik nové infrastruktury,“ řekl Hospodářským novinám Patrik Tkáč, partner skupiny J&T. Dceřiná společnost Tatra Mountain Resorts (TMR) má tříletý investiční plán na rozvoj lanovek, zasněžování, dopravy. „Musíme do Tater dostat to, co známe z každého alpského střediska.“
Odborníci se k plánům na vybudování druhých Alp stavějí skepticky. Tatry mají jen tři výhody – nižší ceny, blízké letiště a dobré umístění pro východní klientelu, tedy Poláky a Rusy. Vše ostatní je proti Alpám výrazně horší, službami počínaje a nedostatečnou délkou sjezdovek konče. I obyvatelé Bratislavy jedou raději na „lyžovačku“ do Alp než do Tatranské Lomnice. Zatímco služby se vylepšit dají, desítky kilometrů nových sjezdovek tady nepostavíte. Vysoké Tatry, ač velehory, jsou pro masivní turismus příliš malé. „Vzhledem k rozloze nikdy nebudou moci konkurovat Alpám a nepřitáhnou západoevropskou klientelu. Mají však velkou šanci oslovit turisty se zájmem o „wildlife“, jako to udělaly například Apeniny,“ míní Janiga.
|
|
 | | Ekologičtí aktivisté zablokovali v roce 2007 těžbu dřeva v bezzásahových zónách |
|
|
Není medvěd jako medvěd
Pozorování velryb také vynáší víc než jejich zabíjení. Ale velký byznys točí velké peníze, na vše se hledí prizmatem účetních uzávěrek a akciových kurzů. Hodnota nedotčeného údolí se vyčíslit nedá, zato cena hotelu nebo sjezdovky na něm a to, jaký budou mít výnos, už ano. Proto tatranští investoři využili větrnou smršť v roce 2004 a zlobbovali návrh nových ochranných zón. Pro potřeby cestovního ruchu se má podle Juraje Lukáče ze sdružení VLK vyčlenit 472 hektarů lesů a luk v nejcennějším území, celkem však až 1470 hektarů. V blízkosti turistických center – Štrbského plesa, Starého Smokovce a Tatranské Lomnice – se do rezervace zaříznou nové turistické zóny, označované jako Cr.
Neměli by se úředníci z ministerstva životního prostředí starat spíš o blaho přírody než developerů? Určitě měli. Jenže podle slovenského deníku SME proběhly na ministerstvu a orgánech ochrany přírody personální čistky: „Z ministerstva byli odejiti odborníci, aby později nepřekáželi. Propuštění desítek profesionálních strážců přírody – mnozí z nich předtím otevřeně kritizovali nové poměry – se odůvodňovalo zapomenutým slibem premiéra o 20procentním snižování počtu zaměstnanců ve státní správě. O místa přišli i osvědčení šéfové národních parků. Na uvolněná místa často přicházeli lidé bez kvalifikace (...) z oblíbeného zdroje nových kádrů – z rezortu obrany.“ Žalostnému úřadu teď přezdívají „ministerstvo podnikatelského prostředí“. V nejisté atmosféře plné strachu nechce o problémech nikdo mluvit, jak jsem osobně zjistil – ani lesník v terénu, ani ředitel TANAPu.
Na Slovensku budou volby. Ministr životního prostředí Jozef Medveď a vládní strana Smer se nakonec zalekli odporu veřejnosti a odborníků a návrh na novou „zonáciu“ stáhli. Rozhodne až nová vláda. Ochranáři ale žádnou pauzu nemají. Bratrovi Erika Baláže vypálili ekologickou dřevěnici, kterou budoval pět let: „Domníváme se, že je za tím jeden místní mafián, který tady chce jezdit na čtyřkolce a naše aktivity mu vadí. Jméno neřeknu, nemáme důkazy.“ Během dvoutýdenního záskoku podepsal jeden úředník nové výjimky na těžbu dřeva v Tiché a Koprové dolině a na Zadní Poľaně, což hned sdružení VLK napadlo u soudu jako zneužití pravomoci veřejného činitele. Znamená to další blokádu? „K tomu se také nebudu vyjadřovat. Věřím, že k blokádě nebude muset dojít. V našich protestech však budeme v každém případě pokračovat. Forma závisí na krocích zodpovědných úřadů,“ říká Erik Baláž. Nakonec nejde jen o přírodu. Tatry jsou slovenským národním symbolem, i proto se musí chránit.
|
|
|
|
|
obsah čísla 78 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
|
