|
reklama
| Dům blízký zahradě |
|
Vladimíra Storchová |
| SANQUIS č.77/2010, str. 72 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Z harmonické spolupráce investorky a architekta se v sousedství čtyř prvorepublikových vil od architekta Jaroslava Fragnera zrodila nová stavba, která respektuje ducha místa.
|
|
Jen žádné schody
Kouzlu ulice s javorovou alejí a jednotným oplocením parcel, kde se domy utápějí v zeleni, podlehla celá rodina. Po několika sezonách, kdy trávili v chatě víkendy i prázdniny, se rozhodli, že tady chtějí žít natrvalo. „To, že bychom mohli mít dům postavený ve stylu Fragnerových vil, se začalo rýsovat, když jsme v průběhu navrhování získali možnost přikoupit sousední pozemek a zvětšit tak parcelu,“ vzpomíná majitelka. Po špatných zkušenostech s rekonstrukcí domu v Praze hledala velmi pečlivě, komu projekt zadá: „Oslovila mne tvorba architekta Ladislava Lábuse, její nevtíravost, důraz na přírodní materiály, respekt k okolí, výtvarné pojetí. A také jeho osobnost.“
|
|
|
Rodina měla jasnou představu o tom, co od domu požaduje. Chtěli kvalitu, nikoli ohromující velikost, kromě obývací části domu si přáli dvě ložnice a minimální zázemí. Důraz dávali na přirozený soulad vily se zelení, s přírodou. Z předchozích zkušeností vzešel požadavek na zbudování pergoly, která bude chránit cestu od garáže k domu. A také: žádné schody. Vila je tedy ve výsledku spíš altánem, přímou součástí zahrady i jejím samostatným prvkem. Také uvnitř domu se pořád cítíte spíše jako v zahradě než v uzavřeném prostoru. Podle architekta Lábuse vypadá nosná konstrukce trochu jako nábytek. Kamenná podlaha vybíhá ven, k propojení se zahradou přispívají ještě velké prosklené plochy.
|
|
|
Pohled do domu
Obytná část domu s pokojem, kuchyní, jídelnou a dvěma ložnicemi je umístěna pod deskou střechy, kterou nesou nezávislé stěny z různých materiálů. V těchto stěnách jsou vestavěné skříně, krb, kuchyně. Zabudovaný nábytek byl dalším přáním majitelky. Obslužná část – šedivý hranol – je o trochu nižší, leží podél té obytné mimo desku střechy a tím, že kryje záda domu, zaručuje potřebnou intimitu. Nachází se tu kromě vstupní haly pracovna, šatna, koupelna, dvě WC, prádelna, atrium a garáž. Obytná část a garáž jsou propojeny pergolou. Pokud jde o okna, jedná se o kombinaci posuvných dřevěných oken a balkonových dveří s pevnými okny v ocelových rámech. Vilu vytápí teplovodní podlahové topení a elektrokotel.
|
|
|
Snadnou údržbu (v domě žijí s lidmi i zvířata) zajišťují podlahy z trachytu, v obslužné části pak lité terazzo s italskými oblázky. Na stěny byly použity kletované omítky, emailové nátěry, keramická mozaika, obklady z perského travertinu, oceli a dřeva. Kuchyni si rozvrhla majitelka sama, architekt zvolil smetanovou a pistáciovou barvu. V koupelně dala rodina přednost bezbariérovému sprchovému koutu.
Kompletní stavba trvala asi tři roky. Majitelka byla celému procesu přítomná – už od samotného návrhování. „U takové netypické stavby jsou nejdražší prostoje. Musíte se starat, aby jednotlivé práce navazovaly, vše stále kontrolovat. Ale vzpomínám na čas stavění ráda, byla to krásná, tvořivá práce.“
|
|
|
|
|
obsah čísla 77 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
|
