reklama
Flector EP a možnosti jeho využití v terénní praxi |
Prof. MUDr. Miroslav Kučera DrSc. |
SANQUIS č.44/2006, str. 42 |
|
zpět na výběr odborných článků |
Mnozí z nás si ani neuvědomujeme, jak velký podíl v léčení mají prostředky podávané perkutánně. Jejich forem je celá řada a preparátů také.
|
|
Dominantní postavení mají masti, pak roztoky, gely a také spreje. Jedná se nejen o léčiva jako taková, ale často i o prostředky komerčního typu uváděné jako výživové nebo kosmetické. Ty jsou volně k dostání nejen v lékárnách, ale i v sítích distribuce zcela nezdravotnického charakteru. Smyslem naší poznámky je rozbor těchto prostředků a poukázání na jejich účinnost, pro kterou jsou často v masivní míře používány zejména chronicky nemocnými a staršími pacienty. Indikace pro používání všech perkutánních preparátů je možno shrnout do sféry chronických bolestí svalové a úponové oblasti, do kloubního systému a nemalý podíl mají i akutní úrazové stavy, ať jako trauma nebo jako mikrotrauma, z lokálního přetížení. Tyto obtíže v běžné populaci postihují zejména starší populaci, ale nelze pomíjet, že stále více je zažívá i generace mladá. Jsou to jak organizovaní sportovci, tak zejména entuziastická mládež vyznávající bojové nebo takzvané adrenalinové sporty. Zatímco v odborných předpisech se většinou perkutánní prostředky kombinují s perorální či injekční terapii, v laické či léčitelské oblasti tomu bývá výjimečně, a když, tak se používají čistě analgetické preparáty většinou obecného efektu. Z registrovaných léčebných prostředků jsme analyzovali Flector EP - ať již ve formě gelu, náplasti nebo prášků. Patří do skupiny nesteroidních antirevmatik a je založen na působení Diclofenac epolaminu (EP) a potencován účinkem gelu. Jeho lokální vjem sám o sobě má velmi vhodné místní působení, a zejména u úrazových stavů se velice dobře osvědčuje. Indikujeme ho u sportovních poranění jako součást akutní péče lokálně na bolestivé místo. Jedná se zejména o kontuze pokožky, podkoží i svaloviny. V této skupině pacientů je také velmi dobrý efekt při léčení lokálního přetížení (syndrom overloading) s charakteristikou maladaptačního mechanismu. Je prostředkem volby při terapii tenisového lokte, plaveckého nebo oštěpařského ramene či bolestech třísel. Zajímavou indikační skupinou jsou stavy přetížení u chalupářů a chatařů při některých, často nárazových, činnostech. Hlavně v jarním období jich je řada. Jednou z nejhorších je lakování plotů. I zde jde většinou o syndrom přetížení, a to jak svaloviny, tak úponových tkání. U chronicky nemocných se osvědčuje při myalgiích různého původu, u některých artrotických stavů a u poruch deviace osy (které mohou zapříčinit lokální přetížení). Právě v kategorii dospělých kutilů je vhodné používání náplasťové formy Flector EP Tissugel. Svého času byla tato forma vyžadována u některých manuálně pracujících. Zejména hornická populace bez „léčivé náplasti“ nemohla existovat. Účinek při správné indikaci nastupuje v krátké době a projevuje se nejen snížením bolestí, ale i umožněním funkce tkáně. Výrazně totiž snižuje bolesti v klidu, ale i při zatížení. Výhodou je minimální riziko interakce a vedlejších účinků. Ty je většinou možno přisuzovat přecitlivosti nejen na nesteroidní antirevmatika, ale i na vlastní náplast. Při sumarizaci je tedy možno Flector EP gel doporučovat více na menší oblasti, náplast pak s výhodou zejména u větších ploch, hlavně na oblast zad a stehna či lýtka.
|
|
|
|
obsah čísla 44 |
|
ročník 2006 |
|
témata |
|
|