|
reklama
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Vysoká onkologická zátěž české populace je všeobecně známa. Neustále stoupající incidence překročila v roce 2006 hranici 68 000 nově diagnostikovaných pacientů; ročně na zhoubné nádory umírá více než 27 000 osob.
|
|
|
Jedná se o celospolečenský problém, kterému můžeme účinně čelit pouze se znalostí adekvátních faktů, což znamená především identifikaci rizikových faktorů a ohrožených skupin obyvatel, znalost počtu nemocných a trendů v léčebné zátěži. V dané situaci buduje Česká onkologická společnosti ČLS JEP (ČOS) svou informační strategii na kombinaci populačních a klinických registrů. Poděkování zaslouží všichni pracovníci a zejména lékaři, kteří zajišťují sběr dat nad rámec svých pracovních povinností. Jen díky tomu jsou k dispozici využitelná data, což doloží i tento článek.
Základem systému musí být ovšem data reálná, sbíraná v klinické praxi. Nelze pouze přejímat mezinárodní údaje, tyto nepomohou posoudit problémy v našem zdravotnickém systému. Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). NOR je součástí komplexní onkologické péče a při reprezentativním pokrytí 100 % české populace obsahuje za období 1976–2006 více než 1,4 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná. Veřejnosti jsou data zpřístupněná v agregované podobě na webovém portálu www.svod.cz.
Tabulka 1. Přehled epidemiologie zhoubných nádorů (ZN) v české populaci*
|
|
| Parametr | Celkem | Muži | Ženy | | Roční incidence ZN (r.2006) | 663,4/100 tis. obyvatel | 714,9/100 tis. mužů | 614,2/100 tis. žen | Absolutní počet nově diagnostikovaných
ZN (r.2006) | 68246 | 35932 | 32314 | | Roční mortalita ZN (r.2006) | 271,2/100 tis. obyvatel | 305,5/100 tis. mužů | 238,4/100 tis. žen | | Absolutní počet zemřelých na ZN (r.2006) | 27895 | 15354 | 12541 | | Tři nejčastější diagnózy (% nově hlášených diagnóz v r.2006) | jiný kožní nádor (24,3%)
tlusté střevo a konečník (11,5%)
plíce (9,1%)
prs (8,7%) | jiný kožní nádor (24,1%)
prostata (13,5%)
tlusté střevo a konečník (12,8%)
plíce (12,7%) | jiný kožní nádor (24,5%)
prs (18,3%)
tlusté střevo a konečník (10,0%)
děloha (5,9%) |
|
|
|
*Všechny zhoubné nádory včetně jiných nádorů kůže (C00–C97)
Realita ČR: vysoká onkologická zátěž a příliš mnoho pozdě zachycených onemocnění
Tabulka 1 dokládá, že ČR patří ke státům s velmi vysokou onkologickou zátěží, a počty maligních onemocnění se pravděpodobně budou dále zvyšovat v důsledku stárnutí populace. Pro posuzování počtu onkologických pacientů nestačí pouze znalost diagnózy, nutná je i stratifikace dle klinických stadií onemocnění. ČOS buduje systém, který nabízí predikce počtu léčených pacientů včetně klinického stadia (tab. 2).
|
|
|
Včasný záchyt je bezpochyby jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné léčby nádorových onemocnění. Z tohoto pohledu lze malignity v ČR rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří novotvary s nízkým podílem časných stadií, u kterých zásadní zlepšení stavu není reálně očekávatelné. Jde především o některé nádory trávicího traktu (nádory jater, žlučníku a žlučových cest, slinivky břišní), dále nádory plic a nádory hlavy a krku.
Druhou skupinu tvoří novotvary s relativně vysokým podílem časných stadií, u nichž již je dostupná efektivní diagnostika, nebo je zaveden screening. Patří sem všechny nádory kůže, nádory varlete, nádory prsu a hrdla děložního a dále nádory ledvin, močového měchýře a prostaty.
Třetí skupinu tvoří novotvary s relativně nízkým podílem časných stadií, které jsou však preventabilní a zvýšení podílu časných stadií je reálně možné. Jde především o nádory tlustého střeva a konečníku, u kterých je sice zaveden screening, nicméně k žádoucímu nárůstu podílu časných stadií zatím nedochází (z ročně nově diagnostikovaných 8300 pacientů je více něž 54 % zachyceno v klinickém stadiu III a vyšším). Zde má česká onkologická péče největší rezervy, jejichž náprava je možná pouze kooperací všech angažovaných lékařských odborností (praktických lékařů, gastroenterologů, gynekologů, onkologů) a posílením screeningu.
Screening je v ČR iniciován u tří preventabilních onkologických diagnóz, nicméně o reálném úspěchu můžeme zatím hovořit pouze u mamografického screeningu karcinomu prsu. Ovšem ani sebedokonalejší screening sám o sobě nic nezmůže, nebudou-li se ho lidé účastnit. Nedokáže-li české zdravotnictví oslovit a motivovat cílovou populaci k pravidelné účasti na preventivních vyšetřeních, vyjde veškerá snaha nadarmo. Další podmínkou úspěchu je pravidelně opakovaná účast lidí ve screeningu. V případě, že nebudou respektovány doporučené intervaly návštěv, příznivý efekt screeningu může být anulován. Informace o screeningových programech probíhajících v ČR jsou uvedeny na stránkách www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.
|
|
Včasná diagnostika není pouze screening
Při zdůrazňování významu včasné diagnostiky nesmíme zapomínat na vysokou prevalenci malignit, která v roce 2006 v ČR přesáhla 380 000 pacientů. Rostoucí prevalence s sebou nese obrovskou zátěž pro všechny lékařské odbornosti zapojené do dispenzární péče. Dříve diagnostikovaní onkologičtí pacienti tvoří nadto vysoce rizikovou skupinu, ohroženou jednak relapsem primárního onkologického onemocnění a dále také zvýšeným rizikem výskytu jiné, následné malignity. Tuto skutečnost lze demonstrovat na příkladu kolorektálního karcinomu, kde k epidemiologické zátěži české populace významně přispívá výskyt nádorů kolorekta jako dalších (druhých, případně třetích) primárních nádorů u téhož pacienta.
Analýza dat NOR odhalila narůstající počet těchto mnohotných maligních onemocnění v čase. Zatímco v období do roku 1990 šlo o necelá 3 % z celkového počtu kolorektálních karcinomů, v období po roce 1995 již tento podíl překročil 10 % a dostupná data z roku 2006 odhalují více než 15 % těchto onemocnění. V současnosti se karcinom kolorekta v postavení dalšího primárního nádoru dá očekávat až u 1200 osob ročně. Onkologická pracoviště se samozřejmě musejí plně věnovat i těmto pacientům.
Foto: Ondřej Petrlík
|
|
|
|
obsah čísla 71 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
