Po více než 400 letech výzkumu se vědcům podařilo zobrazit molekulu. Dostali se tak na pomyslnou hranici: menší objekty zatím sledovat mikroskopem nelze.
|
|
|
|
Okolo 984 – Ibn Sahl objevil optickou refrakci, kterou dnes nazýváme Snellův zákon. Prakticky můžeme efekt Snellova zákona pozorovat při šíření vlnění na rozhraní dvou prostředí – například na lžičce ve sklenici s vodou, která vypadá, jako by byla zlomená. Ibn Sahl svá zkoumání použil k vytvoření čočky pracující bez geometrické odchylky.
|
|
14. století – V Itálii objevili metodu broušení čoček, které byly později použity ke zlepšení zraku. Okuláry se staly nejen zdravotní pomůckou, ale i módou.
1590 – Holandští bratři Hans a Zacharias Janssenovi vyrobili první mikroskop tak, že umístili dvě čočky do tubusu.
1667 – Robert Hooke zkoumal pod mikroskopem různé objekty a své výsledky publikoval v knize Micrographia. Při pozorování skrojku korku se zmiňuje o pórech či buňkách.
|
|
|
|
1675 – Anton van Leeuwenhoek použil primitivnější mikroskop tvořený jednou čočkou. Zkoumal jím krev, hmyz a různé další objekty. Jako první popsal bakterie a buňky, přestože měl poměrně malý mikroskop, který však měl na svou dobu neuvěřitelně dobrou čočku.
|
|
18. století – Optické mikroskopy se stále zlepšují, díky čemuž získávají popularitu mezi vědci. Důležitý je objev, že čočky ze dvou typů skla dokáží redukovat chromatickou vadu. Ta způsobuje „záři“ kolem objektů v důsledku rozdílného lomu světa.
1830 – Joseph J. Lister vyřešil problém sférické aberace. Zařazením několika slabších čoček v určité vzdálenosti získal dobré zvětšení bez rozostření obrázku.
1878 – Ernst Abbe vytvořil matematickou teorii korelace rozlišení k vlnové délce světla. Podle této rovnice se dá vypočítat maximální možné optické rozlišení mikroskopů.
1903 – Richard Zsigmondy vyvinul ultramikroskop, který je schopen zkoumat objekty menší, než je vlnová délka světla. Za to získal v roce 1925 Nobelovu cenu za chemii.
1932 – Frits Zernike vynalezl fázovou kontrastní mikroskopii, díky které je možné zkoumat nebarevné a transparentní biologické materiály. Za to získal v roce 1953 Nobelovu cenu za fyziku.
|
|
|
|
1938 – Ernst Ruska vyvinul elektronový mikroskop. Díky tomu se výrazně zlepšilo rozlišení a podstatně se posunuly dosavadní hranice lidského poznání. Ruska získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1986.
|
|
| 1981 – Gerd Binnig a Heinrich Rohrer vyvinuli skenovací tunelový mikroskop, který zobrazuje trojrozměrné obrázky objektů na úrovni atomů. Za tento objev získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 1986.
|
|
|
|
2009 – Elektronová mikroskopie umožňuje zkoumat stále menší objekty. Letos v srpnu se vědcům z IBM podařilo vyfotografovat molekulu. Pomocí tenké jehly zkoumali dvacet hodin povrch destičky ze vzdálenosti 0,5 nanometrů při teplotě pouhých 5 Kelvinů. Výsledek jejich snažení stál za to a stal se dalším vědeckým mezníkem.
|
|
|
|
